Svatba bývala samozřejmou, takřka nezbytnou součástí života, jak říká staré české přísloví: "Kde svatby tu i pohřby". Nebylo ji ovšem možné odbýt, protože "Dobrá svatba týden trvá". Tak se z ní většinou stala velkolepá oslava, na kterou byla přizvaná celá vesnice. Taková událost však samozřejmě něco stála. Říkalo se: "Kdo se chce ženiti, musí peníze měniti".

I z těchto praktických důvodů bylo potřeba dobře zvážit, koho si přivést
k oltáři, protože "Snadno se oženiti, ale těžko rozženiti". A pokud by volba nebyla úplně šťastná, mohlo přinést "kvapné ženění dlouhé želení". Vyplatilo se tedy nespoléhat jen na svůj úsudek, ale vyptat se na danou osobu ostatních: "Než se ženíš, pošli uši mezi lidi".
Zdrženlivěji a rozvážněji se ke svatbě stavěli muži: "Na rychlém koni na námluvy nejezdi". Do ženění je nenutili ani jejich rodiče, kterým se doporučovalo:
"Ožeň syna, kdy chceš a vdej dceru, kdy můžeš". Nevyplatilo se vybírat nevěstu jen podle vzhledu, protože "Kdo se žení pro pouhou krásu, mívá v noci hody a ve dne hlady". Ani peníze nebývaly vhodným kriteriem: "Kdo se pro peníze žení, prodává svou svobodu" nebo "Málo po věně, není-li ctnost při ženě". Co se stáří nevěsty týče, doporučovalo se: "Když nevěsta se rodí, ženich na kůň sedej".

Dívky se naopak do vdávání hrnuly a jejich rodiče se snažili chopit se příležitosti: "Nejlépe dceru vdáti, když ženiši berou". Důvodem mohla být i obava o vybavení domácnosti: "Vono se říká, když holka mlátí nádobím, že se chce vdávat". Být nevěstou také nebyla jednoduchá role: "Každá nevěsta sedmkrát se zblázní". Nápadníka totiž musela do svatby tlačit, protože "Kdo rád si namlouvá, nerad se žení". Nakonec se většinou i ten nejzatvrzelejší mládenec nechal zlákat, protože "Komu čest, tomu čest má býti dána, do chomoutu nehodí se jenom sláma".

Svatba v máji nese máry.
Kde svatby tu i pohřby.
Dobrá svatba týden trvá.
Kdo se chce ženiti, musí peníze měniti.
Než se ženíš, pošli uši mezi lidi.
Na každé dědině nevěsty jiné.
Kde děvčat nemají i báby se vdávají.
Snadno se oženiti, ale těžko rozženiti.

Ožeň syna, kdy chceš a vdej dceru, kdy můžeš.
Kvapné ženění, dlouhé želení.
Ženění, života změnění.
Ranného setí a ženění nemusíš litovat.
Co mi po ženění, když není krmení.
Málo po věně, není-li ctnost při ženě.
Kdo se ženil pro pouhou krásu, mívá v noci hody, a ve dne hlady.
První žena od Boha, druhá od lidí, třetí od ďábla.
Když nevěsta se rodí, ženich na kůň sedej.
Komu čest, tomu čest má býti dána, do chomoutu nehodí se jenom sláma.
Kdo se pro peníze žení, prodává svou svobodu.
Kdo se ženíš, hledej sobě roveň.
Nežeň se očima, ale ušima.
Kdo se žení pro krásu, ta trvá jen do času; kdo se žení pro statky, ty přichodí na zmatky; kdo se žení pro ctnost, ta trvá na věčnost.
Na rychlém koni na námluvy nejezdi.

Nejlépe dceru vdáti, když ženiši berou.
Ožeň syna, kdy chceš a vdej dceru, kdy můžeš.
Mnoho ženichů, žádný bráč.
Kdo rád si namlouvá, nerad se žení.
Nevěsta nechce vdovce. Vdovec má jen půl srdce, půl ho dá nebožce, půl by dal mně.
Dřív měla mít nevěsta 5 pé, dnes jí stačí 2 bé: byt a babička.
Každá nevěsta sedmkrát se zblázní.
Veselá nevěsta, smutná žena.
Vono se říká, když holka mlátí nádobím, že se chce vdávat.
Když se chce nebi pršet a mladej vdově vdávat.

Na Babywebu také najdete:
Ozvláštněte si svatbu
Proč se muži nechtějí ženit?
Je svatba přežitek?
I svatbu můžeme nechat na profesionálovi
Svatba, porod, pohřeb - kdy mi musí dát v práci volno?
I těhotná nevěsta může být krásná a sexy
Svatba jako přežitý rituál?