Strach z porodu má zřejmě každá žena. Bojí se bolesti, nové životní role či kroku do neznáma. Některé ženy se ale bojí porodu až chorobně. A strach ovládá vše – plánování rodiny, partnerský život i těhotenství.
Lenka se už na střední škole úmyslně vyhýbala hodinám rodinné výchovy, při které jim promítali porod. Prostě to nesnesla. V sedmnácti letech to ona i její okolí považovali za nedozrálost, ale ona sama později zjistila, že tomu tak není. Dnes je jí sedmatřicet a její pocity jsou ještě horší.
„Když mi minulý rok vyprávěla moje kamarádka, jak probíhal porod, musela jsem odejít na záchod. Udělalo se mi hrozně špatně jen z toho vyprávění. Na fotografie jsem se nemohla vůbec podívat, to bych se pozvracela. Potila jsem se a klepala ještě den potom. Už se s ní nestýkám, je teď podruhé těhotná a já nemám sílu ani na to, ji vidět,“ říká Lenka.
Nesnesu pocit být těhotná
Ze svého chorobného strachu z porodu se Lenka neléčí. Nemá momentálně žádného partnera, který by děti chtěl. „Samozřejmě, v mém životě byli muži, kteří se mnou chtěli mít děti. Ale já je mít nechci. Pocit být těhotná a porodit nemohu snést. Raději žádné děti, než to prožít,“ přiznává Lenka, která ve svých názorech není zdaleka osamocená. Chorobným strachem z porodu, tedy tokofobií, trpí více žen.
„Pokud strach z porodu začne výrazně ovlivňovat život ženy a její rozhodnutí, lze uvažovat o přítomnosti úzkostné poruchy zvané tokofobie. Tokofobie může mít vliv na rozhodování například tím, že žena těhotenství oddaluje nebo v extrémním případě dá raději přednost adopci,“ říká psycholožka Petra Vondráčková.
Když už dítě, tak „císařem“
Ženy, které vážnou formou této poruchy trpí, většinou na ulici s kočárkem nepotkáte. Mají panickou hrůzu z otěhotnění. Většinou se při styku několikrát chrání.
Ženy s lehčí formou tokofobie sice i otěhotní, ale panickou hrůzu z porodu mají stejně. Pokud je žena těhotná, může se patologický strach z porodu projevit v jejím rozhodnutí raději dobrovolně podstoupit císařský řez.
„V prožívání ženy se příznaky tokofobie mohou opakovaně objevit při samotné myšlence na porod a jeho okolnosti v podobě nadměrné úzkosti doprovázené vegetativními příznaky jako například pocení, bušení srdce, sucho v ústech, závratě či nevolnosti,“ vysvětluje psycholožka. Nemoc může mít dále podobu fyzických obtíží či problémů koncentrovat se na práci a rodinné aktivity.
Pomoc?
Tokofobie se obvykle léčí psychoterapií. Lze využít postupů zaměřených přímo na snížení nadměrného strachu prostřednictvím expozice situacím spojených s porodem či jinými technikami redukující strach, jako je například relaxace.
„Jiným psychoterapeutickým přístupem je pátrání po skutečnostech, které mohou být v pozadí vzniku a udržování symptomů tokofobie - například strach, zda budu dobrá matka nebo aktuální partnerské potíže,“ říká Petra Vondráčková.
Pokud jsou příznaky tokofobie velmi silné, podávají se v krajních případech k jejich léčbě psychofarmaka nejčastěji anxiolytika a antidepresiva, které mají co nejmenší vliv na plod.
Na Babywebu také najdete:
Strach z porodu je přirozený, mějte ho ale pod kontrolou
Proč porod bolí?
Co si v porodnici musím nechat líbit
Porodní plán
Přirozené polohy a prostředí při porodu
Porodní bolesti a porodJak může pomoci porodní asistentka
Kdo je dula