Co je to svatba? Ten, kdo ji zažil, mi dá určitě za pravdu, že tento den patří k těm krásným v životě. Tak jsem to cítila v den svatby já i můj přítel, nynější manžel.

Nejde jen o nějaký papír, který je, ale hlavně jde o ten prožitý ten, který v den svatby je. Náš svatební den byl krásný, zopakovali bychom si ho klidně znova, kdyby to nestálo tolik peněz. Měli jsme ho v září a počasí bylo jako v pohádce, sluníčko svítilo a nebyl ani mráček. Hrál nám při tom rozhlas, a to jen tak náhodou. Na radnici jsme se hned museli smát, při navlíkání snubních prstýnků jsem ještě příteli nastavovala pravou ruku a pak jsem mu hubovala, že mi ten prstýnek dává na špatnou ruku.
On mi dával správnou, ale já mu ho taky dala na špatnou a to schválně, abychom ho měli oba na stejné ruce ( pravé ). Když manželův svědek otevřel šampáňo, abychom si připili na šťastný život, tak manžel to nevydržel, měl žízeň, a vypil to na ex.
Pak oslava a svatební cesta v Jeseníku v lázních, což bylo taky bez chybičky. Prostě nádherný a nezapomenutelný den. V září to budou čtyři roky, co jsme si řekli ano, a každý rok v tento ten to s manželem oslavíme a vzpomeneme si, jak to bylo krásné.

Bundilová