Reakce dítěte na narození sourozence mohou být různé a nedají se dopředu odhadnout. Každé dítě je trochu jiné a tak i reakce mohou být rozdílné.
Záleží na osobnosti dítěte a jeho psychické stabilitě. Jiná může být reakce u zdravého dítěte a jiná u dítěte s chronickým onemocněním (kde adaptační schopnosti na změnu mohou být významně sníženy).
Rozdílná je reakce malého dítěte v předškolním věku a u dětí nad šest let věku.
Sebetrýznitelé
Dítě v předškolním věku může reagovat na narození sourozence změnou v chování, může se chovat zcela jinak než dosud. Zaznamenáme např. zvýšený negativismus (nesouhlasný postoj k přáním a instrukcím rodičů, nebo dalších osob), ojediněle se objevuje agresivita a destruktivní reakce vůči okolí – dítě může kousat, škrábat rodiče, zvýšeně křičet, rozbíjet předměty, hlavně hračky a zcela výjimečně ubližovat sobě – plácat si rukou do hlavy.
Zaostávání jako vzpoura
Některé, zvláště malé děti, mohou na narození sourozence zareagovat vývojovým regresem. To znamená, že dovednosti, které dítě bezpečně ovládalo, jakoby „zapomene“. Začne se například pomočovat a je nutné mu opět dávat pleny nebo odmítá mluvit, jíst z talíře lžící a vyžaduje krmení. Anebo odmítá pití z hrnečku a vyžaduje lahev, tak jako jeho mladší sourozenec.
Výjimečně se může objevit zadržování stolice a další somatické reakce související většinou se zvýšenou úzkostností (bolesti břicha, hlavy, poruchy spánku). Tyto reakce jsou u většiny dětí velmi krátkodobé a přechodné, a pokud je staršímu dítěti věnována dostatečná pozornost, velmi brzy toto „miminkovské chování“ odezní.
Léčivé pohlazení
Větší děti se s narozením sourozence vyrovnávají většinou podstatně lépe. Snaží se v péči o miminko pomáhat rodičům. Někdy však ho vnímají jako „ konkurenci“, která jim vzala výhradní pozornost rodičů a okolí. Negativistické a agresivní nebo destruktivní chování jako reakce na narození sourozence se může objevit i u větších dětí. Snaží se upoutat pozornost „za každou cenu“, někdy i v nevhodných situacích (chce číst nebo si povídat zvláště v době, kdy je pozornost obrácena na miminko – při koupání, přebalování, krmení).
Většina dětí se s narozením mladšího sourozence velmi rychle vyrovná, zvláště pokud má podporu a pozornost rodičů.
Někdy se rodiče obávají, že by starší sourozenec mohl miminku, byť nechtíc, ublížit. O to víc se pak zaměřují na péči o novorozence. Starší dítě to samozřejmě vnímá a pak na mladšího bratra nebo sestřičku začíná žárlit. Anebo se snaží upoutat pozornost - překotně rodičům pomáhá nebo naopak na sebe upozorňuje negativně a zlobí. Tomuto chování lze předcházet tím, že si otec i matka vyčlení čas, který tráví výhradně se starším dítětem – formou hry nebo společné činnost (vaření, vyrábění předmětů, procházky, kino…), tak jak to umožňuje chod domácnosti a péče o mladšího sourozence.
Pokud se u staršího sourozence objeví reakce neobvyklé, nebo nebezpečné pro něho či okolí, nebo přetrvávají příliš dlouho po narození miminka, je vhodné obrátit se na odborníka. Psychoterapeut může pomoci rodičům lépe porozumět změně chování staršího sourozence a pomoci rodině překonat toto období změny.
Na Babywebu také najdete:
Jak připravit dítě na příchod miminka