Všechny ženy mají obvykle nějakou ideální představu, jaké vlastnosti má mít matka a jak má vypadat její vztah s dítětem. Základem této představy jsou zkušenosti s vlastní matkou, pozorování matek v blízkém okolí ale i názory odborníků v novinách či v televizi.



Obraz dobré matky bývá nedostižným ideálem a slouží spíše pro orientaci v mateřské roli. Některé matky však chtějí tohoto ideálu za každou cenu dosáhnout. To však může být zdrojem vnitřních konfliktů, napětí a stresu.

Také bojujete se svou "dokonalostí"? Pište své "recepty" proti dokonalosti do naší diskuse.

Jak se tento syndrom projevuje?
Syndrom ideální matky má mnoho tváří. Velmi často se s ním setkáváme u matek orientovaných na výkon. Projevuje se přehnanou péčí o děti. Matky mají tendenci sledovat každý krok svého dítěte, ochránit je před různými nebezpečími a ve snaze mu co nejvíce ulehčit, přebírají všechnu iniciativu na sebe. Dalším z jeho projevů bývá soutěžení s ostatními matkami v disciplínách typu, které dítě začalo mluvit jako první, které dítě začalo chodit jako první nebo které dítě již umí chodit na nočník.

Jaké může mít snaha dosáhnout nedosažitelné důsledky?
Žena, která se rozhodne své představy o správné mateřské péči splnit, se přirozeně dříve či později setká se vlastním selháním. Selhání pak vede k pocitům viny, úzkosti či smutku a bývá zdrojem napětí. Napětí a tyto negativní pocity se pak přenášejí na samotné dítě a mohou být zdrojem psychické nepohody. Děti matek, jejichž touha po ideálu rodiče se projevuje nadměrnou péčí, bývají úzkostné, méně sebevědomé a neprůbojné.

Jak se vyrovnat s touhou po mateřské dokonalosti?
V boji proti nedostižnému ideálu matky bychom si měli uvědomit, že tento ideál slouží pouze jako směrovka. Základem dobrého mateřství je pouhá skutečnost, že má matka své děti ráda a chce pro ně to nejlepší. Když si popovídá o radostech a starostech výchovy s ostatními kamarádkami na mateřské dovolené, zjistí, že ani ony nejsou dokonalé matky a prostě, stejně jako všichni, občas dělají chyby. Důležité je, aby se naučila věřit ve vlastní intuici založenou na lásce k jejímu dětem a nechala se jí vést.

Pro každou matku jsou nejdůležitější její děti a chce jim poskytnout ty nejlepší podmínky pro zdárný vývoj. Péče o děti by však neměla skončit honbou za nedostižným ideálem matky, a matka by si naopak měla své mateřství užít ve větším klidu a bez zbytečného sebeobviňování.

Na Babywebu také najdete:
Citové přilnutí k matce? To je pomyslná pupeční šňůra
Toníček je můj postgraduál...
Psycholožka versus máma, aneb zpověď psycholožky