Na podzim, na jaře, ale i v zimě zimě se potýkáme s různými obtížemi jako je kašel, rýma, únava, bolesti svalů a kloubů či zvýšená teplota. Velice často však tyto stavy bývají spojeny s pálením, či bolestí v krku. A tak se říká „Má chřipku,“ , nebo nastydnul.

Pravděpodobně většina z nás ani z našich dětí se naštěstí ani během zimy nepotká s chřipkou (virem chřipky). Typické obtíže popsané výše bývají způsobeny pestrou paletou nejrůznějších virů. Jak je to ale s nachlazením?
Nachlazení (nebo spíše prochladnutí) může předcházet viróze, a viróza nezřídka propuká právě jako následek nachlazení v důsledku snížení imunity. Přitom ale víme, že virus byl v našem těle přítomen již dávno předtím, než se projevil navenek. Inkubační doba běžné virózy je totiž nezřídka delší než týden.

Příznaky nachlazení u dětí jsou únava, bolest v krku, celková nevůle, často ztráta chuti, ale i bolest při polknutí. Objektivně zjistíme zvýšenou potivost, zvýšenou teplotu, často zvětšení lymfatických uzlin, v dutině ústní a nosní silně překrvené sliznice či zánětlivé změny na sliznicích.

Léky pro potlačení projevů chřipky a nachlazení, kterými jsou nejčastěji zejména v počátku nachlazení škrábání a bolest v krku.
Samozřejmě existuje řada postupů u dětí. Vedle kontroly dostatečného příjmu tekutin, můžeme doporučit symptomatickou léčbu. V laické veřejnosti se stále více uplatňuje léčba pomocí klidu na lůžku, čaje, ale v neposlední řadě lokální terapie. Mezi léky s místním účinkem patří i některé tablety s lokálním rozpouštěním. Pro děti jsou vhodné ty, které mají lokálně příznivé účinky na sliznici. Obsahují orální antiseptikum se širokým spektrem účinku, což je prevence bakteriální suprainfekce na poškozené sliznici. Jako vhodné lze doporučit, zejména dětem, přípravky s obsahem tzv. nedráždivých chuťových korigencií jako je příchuť třešeň, citron, jablko, kde však nedominuje sladká chuť.

Mezi další léky, které využíváme patří nosní kapky (koncentrace pro dětské pacienty), léky na snížení teploty (sirupy s paracetamolem, ibuprofenem) či přípravky proti kašli (mukolytika, antitusika, anxiolytika).

Žádný z těchto léků však nezasahuje cíleně proti původci „nachlazení“, samotnému viru. Není to ani účelné – zjišťování konkrétního viru u všech nachlazených by svou pracností a nákladností patřilo do říše sci-fi a nachlazení beztak trvá týden bez doktora nebo sedm dní s doktorem.

Jestliže nedochází během 48 hodin k odeznění příznaků teploty, je vždy na místě zvážit konzultaci lékaře. Pravděpodobně bude paleta přípravků doplněna o vitamíny, s cílem kompenzovat větší zátěž organismu. Obecně se doporučují tzv. antioxidanty (vit. C, A, E a další), a dostatečně vyvážená strava bohatá na minerály a vitamíny. Pokud dojde k bakteriální suprainfekci a vzniku angíny, je mnohdy nezbytné léčbu doplnit i o antibiotika.
Ta by však měla být indikována účelně, tedy tam, kde není nebakteriální infekce.

Doc. MUDr. Jaromír Astl, CSc.
ORL FN Motol Praha