Stravování je v jiném stavu důležité… Nyní už totiž nekrmíte jenom sebe, ale vyživujete své malé dítko. Jenže spousta maminek takovou situaci využívá a jí tzv. za dva a pak nabírají kila, kterých se jen těžko po porodu zbavují. Přibírat se musí, ale všechno má své hranice.

Nezřízené přejídání – ano, tak nějak vnímají některé maminky devítiměsíční období. Jenže v případě, že přiberete 25 kilogramů, těžko všechny necháte na porodním sále. A držet dietu? No to při kojení nepřipadá v úvahu. Jak tedy na to, abychom se nemusely stresovat s tím, že přibereme moc, nebo naopak velmi málo.



Přibrat či nepřibrat?
Váhový přírůstek stejně jako všechno, co se týká těhotenství, je velmi individuální. Můžete se setkat s maminkou, která nepřibere téměř nic navíc kromě váhy plodu a přitom se v jídle neomezuje, ale také s maminkou, která se snaží jíst zdravě a kila letí nahoru v podstatě úplně sama. Stejně tak existují i maminky, které přiberou 20 kilogramů a hravě se nadbytečných kil po porodu zbaví. Svou roli hrají geny, metabolismus i způsob stravování a kondice maminky před otěhotněním. Přesto ale existuje odborné doporučení, co se týká přírůstku váhy v jiném stavu. Při zdravém průběhu těhotenství by měla žena přibrat zhruba 12–15 kilogramů. Menší či větší přírůstek tak může znamenat nějaký problém a může ohrozit zdraví matky i dítěte. Ale pozor! Není důležité jen to, kolik žena přibere, ale také jak rovnoměrně její váha stoupá.

Rozložení váhy v těhotenství v případě, že žena přibere 12–15 kg:
Rostoucí kilogramy neznamenají jen problémovou tloušťku, nosíte v sobě dítě, a tak kilogramy navíc souvisejí s jeho váhou, váhou plodové vody a dalšími změnami v ženském těle. Všimnout si můžete, že ve většině případů maminky přibírají jen v oblasti břicha.
V ostatních částech těla jde většinou jen o zadrženou vodu:
• plod – 3,5–4 kg
• placenta – 750 g
• plodová voda – 1 kg
• děloha – 1 kg
• prsa – 0,5–1 kg
• váha krve – 1,5–2 kg
• tělní tekutiny – 2 kg
• tukový polštář – 2–5,5 kg


Průběh přibírání
• 1. trimestr: U každé maminky je to jinak, většina z nich se setkává s těhotenskými nevolnostmi, nadýmáním a jinými zažívacími problémy, jiné trpí neustálým hladem, další ovlivňují těhotenské chutě, někdy se objeví všechno naráz atd. Záleží také na kondici maminky, na tom, zda cvičila nebo cvičí i na začátku těhotenství. A právě kvůli těmto rozdílům se váhové přírůstky velmi liší. Ideální ale je, aby maminka přibrala během prvních třech měsíců kolem dvou kilogramů.

• 2. trimestr: Většinou je organismus maminky na těhotenství již navyklý, ustalují se hormony a hladina hcg již dosáhla svého vrcholu a pomalu klesá, mizí vlčí hlad, nevolnosti i speciální chutě, a tak může budoucí maminka najet na běžný jídelníček. Žena v druhém trimestru přibírá zhruba 500 g za týden. Celkový přírůstek na konci šestého měsíce by měl být do 8 kilogramů.

• 3. trimestr: Váha může nějakou dobu stagnovat, ale to by nemělo trvat velmi dlouho. Pokud by budoucí maminka zaznamenala úbytek či rychlé nabrání kilogramů, určitě je potřeba situaci konzultovat s gynekologem. V posledních třech měsících těhotenství zbývá přibrat zhruba 4–7 kilogramů.

Váha podle BMI
Někteří odborníci příliš nesouhlasí s jednotným tvrzením, že žena může přibrat maximálně 15 kilogramů. Každá žena je totiž originál, a tak vždy záleží hned na několika okolnostech. Gynekologové tak někdy sahají po tabulkách BMI, aby nastávajícím maminkám názorně ukázali, kolik kilogramů je zrovna v jejich případě ještě v normě.

BMI přírůstek hmotnosti
• od 20 (podváha) 12–18 kg
• 20–25 (normální váha) 11–16 kg
• 26–29 (nadváha) 7–12 kg
• přes 29 (silná nadváha) 7–9 kg

V tomto případě tedy platí, že velmi hubená maminka pro zdraví svého dítka může přibrat klidně až dvacet kilogramů. Ženy, které mají s váhou problémy a potýkají se s nadváhou, by zase měly přibírat o něco méně. Jinak to vypadá v případě, že žena čeká dvojčata. Pamatujte také na to, že podvýživa nebo naopak obezita v těhotenství nesou rozhodnou vinu na problémovém těhotenství nebo komplikovaném porodu. Navíc ženy s nadváhou jsou více vystaveny riziku gestačního diabetes, preeklampsie, těhotenské hypertenzi apod. Velmi hubené ženy zase mohou mít potíže s udržením těhotenství, plod může trpět nedostatkem živin a může dojít k předčasnému porodu.

V hlavní roli jídlo
V jiném stavu je potřeba se na jídlo zaměřit. Není potřeba žádná speciální dieta, ale platí jedno základní pravidlo: nejíst za dva, ale dvakrát zdravěji. Je totiž vědecky podloženo, že to, co v těhotenství jíte, má velký vliv na zdraví dítěte, které nosíte pod srdcem. V první třetině těhotenství není zapotřebí zvyšovat energetický příjem, od druhé třetiny by se měl zvýšit přibližně jen o 200–300 kcal (840–1260 kJ) denně. Pro lepší představu, 200 kcal odpovídá například jednomu většímu jablku a jednomu středně tučnému jogurtu. Celkový průměrný energetický příjem těhotné by se měl pohybovat kolem 2 400 kcal denně. Optimální je rozdělit si denní množství konzumované potravy do více menších dávek, jezte 5–6krát denně. Snížíte tak pravděpodobnost ztloustnutí a problémy s trávením. Snažte se vybírat lehčí pokrmy, nezapomínaje na dostatek zeleniny a ovoce. Myslete na své miminko a posílejte mu prostřednictvím svého těla jen tu nejlepší výživu!


Na Babywebu čtěte také:v
Chci si vypočítat termín porodu aneb Jak dlouho trvá těhotenství
Jak na únavu v těhotenství? Železem
Jídelníček těhotných