Tak a je to tady. Věděla jsem, že to musí přijít, ale že to bude tak intenzivní, to jsem tedy nečekala! Ptáte se co?
Náš Josífek právě prochází separační úzkostí. Se vším všudy.



•  Všechny díly seriálu najdete zde.
•  Poraďte Ivě a ostatním maminkám na diskusi Mimi LIVE!

Stázinka si separační úzkostí, jako samozřejmě každé dítko, taky prošla, ale nepamatuju si, že by byla až tak hysterická.

Josífek je taky v pohodě, ale jen když je do něčeho pořádně zabraný a nevšimne si, že odcházím. Jakmile ale zmerčí, že se vzdaluji, nebo mu v horším případě zmizím „za roh“, spustí pláč. A nejenom to. Vydá se na dobrodružnou výpravu za mnou, přes překážky, hlava nehlava. Někdy se plazí, jindy leze, ale jedno je vždy jisté - pláče při tom. I když ho nevidím, vím, že se blíží.

V očích zoufalství a strach
Tuhle jsem zahlédla výraz v jeho tváři. Byla to směsice zoufalství a strachu. Chudáček.
Stačí ho ale vzít na ruku a je klid. Rázem je z něj usměvavé, spokojené děťátko. Často to u nás vypadá tak, že když potřebuji dodělat něco v kuchyni, odnáším ho pořád dokola zpátky do obýváku, ale jak se zrychluje a zdokonaluje v přesunech, nestačím kolikrát dojít ani za ten pomyslný „roh“ a už je mi zase v patách, s pláčem.


Josífkovi je už osm měsíců.
Ateliér Fotopromě

Občas ho Stázinka něčím zabaví, ale zabere to málokdy. Jakmile si Josífek usmyslí, že chce vidět mámu, tak ho nikdo, jak se říká rohlíkem neopije, a jde si tvrdě za svým cílem. Nedávno dokonce snad šestým smyslel vytušil, že jsem odešla nahoru do patra, i když mě měl zrovna mimo dohled. Podle nářku jsem poznala, že se přibližuje - a opravdu, najednou vidím, že Josífek pláče pod schody. Upřeně, zoufale kouká nahoru a vyhlíží svoji ztracenou mámu…

Separační úzkost i v noci?
Napadlo mě, jestli se malý nebudí po hodině právě tou separační úzkostí. Druhou polovinu noci už se mojí přítomnosti vzdát nechce a nestačí mu ani, že spím vedle v posteli. Někde jsem četla, že dítko by od půl roku mělo vydržet spinkat celou noc. Ukažte mi takové (navíc kojené) děti :-)!
Ani jedno z mých dětiček se tedy nočního kojení rozhodně vzdát nechtělo.


Ateliér Fotopromě

Bojím se o prsa
Při kojení už cítím ten Josífkův první zoubek, tak jsem zvědavá, jak dlouho to vydržím. Zatím mě nekousl. Při kojení se ale občas zapomene pustit a odvrátí hlavičku za něčím strašně důležitým a já mám pak pocit, že se moje bradavka natáhne jako žvýkačka. A docela to teda bolí, takže se ani netěším na to kousnutí. Stázince vyrostl první zoubek až v 11-ti měsících a kojila jsem ji do roka, takže jsem se jejímu kousání naštěstí vyhnula.

Lovení potmě nepomohlo
Co se týče nočního kojení, nerozsvěcím na radu sousedky lampičku a lovím malého v postýlce potmě, maximálně si posvítím mobilem. Na to kolikrát ale není čas, protože se vzbudí a většinou začne hned plakat. Napadlo mě, jestli to není hlady, ale hodinu před spaním dostává kašičku a pak ještě mlíčko. Nevím, možná mu zkusím dát před spaním ještě umělé mléko. Třeba by to zabralo a Josífek by spinkal celou noc nebo by se aspoň míň budil.

Co vy na to? Jaké jsou vaše zkušenosti? Pomohlo zavedení umělého mléka na noc? Budily se vaše děti i přesto na kojení stejně často? Děkuji všem za rady!

Vaše občas zápolící, ale šťastná máma
Ivča

PS: Nedávno jsem koukala na Bazárek Babywebu a plánuju na něm začít víc kupovat a prodávat věcičky pro Stázinku a Josífka. Vy už jste na bazárek koukali?

Diskuse Mimi LIVE!
E-mail Mimi LIVE!
Vše o projektu Mimi LIVE! naleznete kliknutím sem.



Jsme „taková normální rodinka“ Stuchlíků: já Iva (27), můj muž Josef (30), dcerka Stázinka (2) a náš malý-velký Josífek (* 21. 1. 2010).

V projektu Mimi LIVE! se s vámi dělíme o naše radosti i starosti z prvního roku života našeho syna.