DOTAZ TÝDNE Mám dvouměsíčního chlapečka, kterého kojím. Stále víc mě ale matou často protichůdné rady, co mám jíst, aby neměl malý potíže...


Odpovídá pediatr a stálý spolupracovník Babywebu MUDr. Martin Gregora:
Jezte, co je zdravé, jezte, co vám chutná a nedělá vám potíže.

Pestrá strava s přiměřeným podílem zeleniny, vhodně upravených luštěnin (nejprve raději v malém množství, například v polévce, a vařené s tymiánem, saturejkou či majoránkou) a ovoce prospěje vám i vašemu dítěti. I když nadýmavá strava může zhoršit nadýmání u kojeného dítěte, přímá úměra zde neplatí. Nicméně nadýmavou zeleninu jako zelí, květák, brokolici, kapustu do jídelníčku zařazujte raději až kolem druhého třetího měsíce věku dítěte. Mezi méně problematické luštěniny patří například cizrna (kvalitní zdroj aminokyselin) či adzuki.

Jaké jsou vaše zkušenosti se stravou během kojení? Napište o nich do diskuze, můžete tím pomoct ostatním maminkám..

Pokud špatně trávíte mléko, nepřemáhejte se pitím velkých objemů. Mléko a mléčné výrobky jsou sice pro matku základním a dostatečným zdrojem vápníku, jeho obsah v mateřském mléce není ale přímo závislý na příjmu v potravě. Při relativním nedostatku se vápník uvolňuje ze zásob v kostech a později se opět do zásob uloží.

Aktuální není ani doporučení vyvarovat se preventivně nejčastějších alergenů (mléko, ořechy, ryby, vejce…), abyste nezatěžovala organismus kojeného dítěte, které mohlo zdědit vlohu k alergiím od rodičů nebo sourozenců. Vyhýbejte se jen potravinám, na které jste sama alergická.

Čtěte také:
Bylinky pomáhají i dětem
Jak na prdíky? Zkuste homeopatii
Alergii lze odhalit i u nejmenších kojenců

Příjem energie
Příjem energie a živin musí být vyrovnaný. Nadbytečný příjem energie nevede ke zvýšené tvorbě mléka, ale spíše ženu zatěžuje zdravotními riziky z nadváhy a obezity. Optimální je stav, kdy hmotnost klesá pomalu, tedy 0,5–1 kg za měsíc. Rychlá ztráta váhy není pro tvorbu mléka dobrá. Při rychlém hubnutí se navíc uvolňují látky uložené v tělesném tuku, a dostanou-li se do mléka ve větším množství, mohou negativně ovlivnit jeho kvalitu.

Z tuků by měla kojící žena před živočišnými upřednostňovat rostlinné oleje a rybí tuk. Vhodný je olej olivový, lněný či řepkový.

Vitaminy, minerály
Přiměřené množství vitaminů zajistí nejlépe dostatek zeleniny a čerstvého ovoce. Pro kojící ženu je obsažena denní dávka vitaminu C, který mimo jiné podporuje obranyschopnost organismu, v jednom velkém pomeranči nebo ve 100 ml čerstvé pomerančové šťávy, v jednom grepu či v jedné paprice.

Pro tvorbu červených krvinek je důležité železo, které se nejlépe vstřebává z masa. Z rostlinné potravy, mléčných výrobků a vajec se vstřebá železa méně.

Důležité je také mít dostatečný příjem jódu. Jde o stopový prvek, jenž je nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy – a jejím prostřednictvím pro růst dítěte a jeho psychomotorický vývoj. Zdrojem jódu jsou mořské ryby, mořské řasy a jodovaná sůl, některé minerální vody a jódem obohacené potraviny. Organismus těhotné a kojící maminky má vyšší spotřebu jódu, a tak bývá vhodné doplnit ho buď z přírodních zdrojů, nebo formou tablet obsahujících jód v dávce, kterou doporučí ošetřující lékař. Poradit se s ním můžete také o případném užívání multivitaminů a jiných výživových doplňků.