Byly to opravdu hororové chvilky. Nikomu je nepřeji.

Jak to probíhalo dál:

A k tomu stačil jen jeden chybějící papír a jeden telefon do kolínské nemocnice od podolské paní doktorky, která od nás chtěla zprávu z kolínské nemocnice, kde byly vyčísleny mimo jiné výsledky biochemie ( PAPP-A a free HCG ) udávané v jednotkách UI / I , které se přepočítávají na MoM. Přepočet chyběl. A dále rizika.

Riziko vyloučeno!
U nás jen slovně napsáno a ještě s překlepem velmi vysoké riziko trizomnie 13., 18. a 21. chromozomu. Opět zcela chybělo procentuální vyčíslení rizik. Paní doktorka se nás jen zeptala, jestli nemáme ještě něco.
Když jsme jí vylíčili, jak vyšetření probíhalo v Kolíně, tak nám řekla, že to zkusí přepočíst u nich. Používají stejný program jako v Kolíně (Astraia), jen prý že mají většinou nastavenou větší citlivost. Během dvou minut jsme věděli, že trizomnie 13. a 18. chromozomu je vyloučena, jen zbývalo vysoké riziko na 21. chromozomu.
A to se paní doktorce nezdálo, že by měli více než odlišné výsledky oproti Kolínu, tak že zkusí zavolat do Kolína o přesné výsledky, které nám asi zapomněli dát. No a ani nemohli dát!

Neumím počítat!
Napodruhé se paní doktorce podařilo dovolat do Kolína, kde nejen k našemu úžasu ale i paní doktorky jí bylo sděleno, že přepočítané hodnoty biochemie to zřejmě nepočítá (hodnota MoM) a procentuální vyčíslení rizik jim to asi také nepočítá. Korunu tomu doktor v Kolíně dal, když paní doktorce řekl, že to mají nové a asi s tím neumí zacházet.
To následovalo poté, co se ho paní doktorka snažila přesvědčit, že používají stejný program a že jim to přepočítávat prostě musí, tečka. Přála bych vám vidět ten pohled, který paní doktorka adresovala kolínské nemocnici.

Odběr z placenty
Po této drobné anabázi nás paní doktorka objednala na středu na CVS – tedy odběr z placenty. Ve středu v 7:15 jsme nastoupili. Odvedli nás do jedné malé místnůstky, kde jsem měla po zákroku odpočívat. Před zákrokem mi ještě jedna milá a usměvavá sestřička vzala krev a paní doktorka, která měla provádět zákrok, nám vysvětlila postup, rizika s ním spojená a doptala se na mou anamnézu.
Lehce po osmé hodině jsem šla na sálek – byla ve mně malá dušička. Na sále byli dva doktoři, kteří prováděli zákrok, jedna doktorka, která po zákroku zkontrolovala pod mikroskopem, jestli je získaný materiál v pořádku.
Musím říct, že zákrok nebyl nijak bolestivý. Trošku štípla injekce s umrtvením a pak bylo docela nepříjemné nabírání materiálu z placenty pohybem nahoru a dolů, ale rozhodně se to dalo krásně vydržet, jen kdyby tam nehrály ty nervy a strach z výsledků.

Děkuji
Touto cestou bych chtěla poděkovat sestřičce, která mě po celou dobu zákroku hladila po ruce a povzbudivě se usmívala: děkuji, dodala jste mi sílu, kterou jsem v tu chvíli opravdu potřebovala!
Po zákroku jsem se vrátila k manželovi na pokojíček a dala nohy nahoru a odpočívala. Před 11. hodinou si mě paní doktorka zavolala na kontrolní ultrazvuk. Další doktorka mi předala průkazku a sdělila, jak se mám po dobu tří týdnů chovat, abych předešla riziku potratu. V jedenáct hodin jsme byli propuštěni a mohli jet domů. A od té doby jsem jen v posteli.

V pátek nám sdělili, že je vše v pořádku! Spadl nám kámen ze srdce. Samozřejmě jsem rovnou chtěla vědět i pohlaví miminka, ale bohužel po telefonu tuhle informaci neposkytují. ....
(takže už se moc těším na středu, kdy jedeme do Podolí na kontrolu :-)