VÁŠ PŘÍBĚH
A je to tady! Moje druhé těhotenství nebude bez nervů! V 28. týdnu mě zaskočila nemilosrdná diagnóza: hrozí mi předčasný porod.
Místo, abych se těšila z dalšího miminka a věnovala se dvouletému synkovi, balím do špitálu. Přes slzy ani nevidím na tašku. Vůbec nevím, co mě čeká a hlavně, na jak dlouho!
Po pár týdnech je to jasné: stereotyp střídá stýskání po chlapečkovi a manželovi. Jsem odkázána jen na standardní nemocniční pokoj, který je vybaven koupelnou, lednicí a televizorem. A na dobrou náladu mé spolubydlící, spíš spoluležící.
Jaké zkušenosti máte vy? Jak jste přežívaly nekonečné čekání na miminko v nemocnici?
Každý den začíná ráno v šest hodin, kdy se na nemocniční chodbě začíná míhat uklízečka a sestry s lékaři. V půl osmé je
vizita. Řeší se případné
obtíže, výsledky
krevních testů, moči atd. A taky škemráme o propustky, aspoň na víkend.
Jídlo, záchytný bod
Po osmé následuje snídaně. Je až neuvěřitelné, jak si člověk v nemocnici vytvoří záchytné body dne v podobě jídla. Každé dopoledne přichází malé rozptýlení - absolvuji půlhodinové natáčení ozev plodu a stahů dělohy, které by mohly vyvolat předčasný porod. Vše se zaznamenává do dvou křivek.
TAKÉ SI PŘEČTĚTE:
Cervix skóre
Hrozí vám předčasný porod?
Takto vypadá miminko ve
28. týdnu těhotenství[
Ztrácím slova
Zbytek dopoledne trávím diskuzemi se spolupacientkou na různá témata, ale nejčastěji samozřejmě zaznívá těhotenství, porod a vlastně vše, co se týká miminek. Pak už jen čtu, studuji, abych nevypadla z tempa, luštím křížovky a sudoku, koukám na televizi a surfuji po internetu, kde nakupuji výbavičku pro miminko.
Snažím se být i nadále denně v kontaktu s okolním světem. Je až neuvěřitelné, jak člověk v izolaci ztrácí rychle slovní zásobu! A to mě mateřská dovolená teprve čeká.
Po obědě nastává nejdelší doba dne, která trvá až do 18 hodin, kdy se podává večeře. Tehdy se těším na jediné – na návštěvy. Pravidelně za mnou chodí manžel a 16 měsíční syn, který vždy nezapomene ukázat, kde mám
schované miminko.
Pobyt v nemocnici prověřuje osobnost člověka. Je to náročné období plné obav, nejistoty a strachu, které si nemile pohraje s našimi hormony. Uvědomuji si, jak důležitou roli při pobytu v nemocnici nese především štěstí, psychika, rodinné zázemí a trpělivost společně s disciplínou. Ale někdy je to opravdu těžké.
Pavla