ZACHRAŇME PORODNICE O vyjádření k tématu rušení malých porodnic jsme požádali také několik osobností, mezi nimi i psycholožku a nezávislou publicistku PhDr. Evu Labusovou, která se mimo jiné před časem aktivně podílela na záchraně porodnice ve Frýdlantě v Čechách.



S tématem souvisí:
Petice za záchranu porodnic v ČR
Komunitní profil Zachraňme porodnice na facebooku

PhDr. Eva Labusová, nezávislá publicistka, moderátorka, poradkyně pro oblast rodičovství, výchovy a mezilidských vztahů:
Zavírání malých porodnic považuji bez přehánění za porušování zákona lidskosti. Plně se ztotožňuji s názorem, který vyjádřil australský psycholog Robin Grille ve své knize Parenting for a Peaceful World: „Každá raná zkušenost, která má výrazný radostný nebo bolestný emocionální význam, má na vyvíjející se nervovou soustavu přetrvávající vliv. Způsob, jakým zažíváme okolní svět v počáteční fázi bytí, ovlivňuje naši rozvíjející se osobnost, emocionalitu i způsoby chování na dlouho dopředu. Za skutečnostmi, které si vybavujeme, se skrývá mnoho dalších, které jsou nepozorovány uloženy v našem nevědomí. Chceme-li zjistit, odkud se bere naše primární důvěra či nedůvěra a jak je utvářena naše schopnost nebo neschopnost milovat sebe i druhé, pátrejme po okolnostech svého počátku.“

Způsob, jakým přicházíme na svět, nás velmi ovlivňuje. České porodnictví je na vysoké technické úrovni, avšak zásadně opomíjí psychologické, sociální a spirituální potřeby rodících žen i novorozenců a podstatnou měrou tak přispívá k všeobecnému odcizení a emocionální deprivaci, jichž jsme dnes v masovém měřítku svědky. Celá naše společnost zoufale trpí nedostatkem pevných a soudržných vazeb. Osobně vidím hlavní původ právě v rutině lékařských intervencí do přirozených porodů a v oddělování novorozenců od matek z důvodu standardních vyšetření (narušování bondingu). Přirozeným porodům i bondingu se daří právě v malých porodnicích, zatímco ve velkých anonymních „velkovýrobnách“ z podstaty jejich fungování a organizace nikoliv…

PhDr. Eva Labusová se sama před časem aktivně podílela na – bohužel marném – boji za záchranu malé porodnice ve Frýdlantě v Čechách (více o tom zde). K rušení porodnice se vyjádřily na jejím osobním webu také další známé osobnosti. S laskavým svolením Evy Labusové zde některé názory citujeme:

• Jiřina Šiklová, socioložka:
Narození a smrt vymezují život člověka. Nikdy se neodehrávaly na veřejnosti. Lidé se rodili i umírali ve svých domovech. V současnosti se pojišťujeme proti mnoha nebezpečím a i proto se v těchto okamžicích svěřujeme do péče institucí, například porodnic a nemocnic. Ale toužíme v těchto pro nás rozhodujících chvílích být alespoň blízko svého domova, být v prostředí, které důvěrně známe a které v nás vyvolává pocit bezpečí. Proto je v současnosti snaha obnovovat malé léčebny, malé porodnice, malé hospice, a nikdo již nestaví ani domovy důchodců pro stovky lidí.

Chce-li někdo v současnosti zrušit malou porodnici ve Frýdlantu, jedná proti světovému trendu v současné společnosti. Teď ji zruší, prostor využije třeba pro kanceláře nebo další obchodní dům, a zapomene, že zvyknou-li si lidé rodit se jinde, nebudou mít vztah k místu domova. Perspektivně budou odcházet.

To co je v tomto momentu zdánlivě výhodné, racionální, jde ve skutečnosti proti směru vývoje.

• Prof. MUDr. Marsden Wagner, neonatolog, bývalý ředitel Výboru pro zdraví žen a dětí při WHO, zodpovědný za zdraví žen a dětí ve 45 průmyslových státech světa, www.marsdenwagner.com:
Pro 80–90% žen, které nemají během těhotenství zdravotní problémy, není porod ve velkých porodnicích o nic bezpečnější než porod v malých porodnicích nebo porodních domech. Ve velkých porodnicích bývá však porod výrazně medikalizován a zkušenost respektovaného porodu s individuálním přístupem, tak důležitá pro ženu a její rodinu, bývá rodičkám odepřena. V zemích jako je Česká republika je nezbytné umožnit ženám a jejich rodinám možnost přivést dítě na svět také v malé porodnici nebo porodním domě v blízkosti jejich domova. Porod patří především rodině, nikoli doktorům, nemocnicím nebo politikům!

• Max Kašparů, lékař, psychiatr, spisovatel, teolog:
Poslední dobou mám dojem, že se nám ve společnosti rodí stále více hloupých nápadů než dětí. Hlavy úředníků počnou a porodí nesmysly, které by měl být potraceny dříve, než spatří světlo světa. Domnívám se, po létech medicínské praxe, že malé porodnice by měly mít velkou podporu, a některým ministerským šimlům by se měla nasadit "mentální antikoncepce".

• Zuzana Baudyšová, ředitelka Nadace Naše dítě:
Připojuji svůj názor na podporu zachování menších porodnic: Sleduji diskuse o rostoucím počtu narozených dětí v naší zemi a nepřipravenosti úřadů a zdravotních institucí na velmi positivní babyboom reagovat. Porodnice nestíhají zvládat příliv nových občánků, vykazují nedostatek lůžek, odborníků, ale hlavně nedostatek financí.

Jak ze začarovaného kruhu ven?? Zavírat porodnice a riskovat, že dlouhý převoz rodící matky nemusí dobře dopadnout?? Dobře víme, že je třeba udělat vše pro dobrou fyzickou a psychickou pohodu matky i miminka přicházejícího na svět, a přesto si bereme na svědomí riziko dlouhého převozu rodící ženy do vzdálené porodnice a její nepohodlí z pobytu v neznámém, od domova odloučeném, prostředí?? Novorozenci především potřebují spokojené matky!!

Není nic snazšího než malou porodnici uzavřít. Mnohem složitější je rozhodnout, jak důležitou kapacitu útulné frýdlantské porodnice adekvátně nahradit …

Respektujeme při rozhodnutí o uzavření malých porodnic i článek 3 Úmluvy o právech dítěte, který jasně říká, že zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, a to i těch, které právě přicházejí na svět??

• Martin Jára, psycholog, ředitel Ligy otevřených mužů, www.ilom.cz:
Pokud vím, trendem současného porodnictví v zahraniční i u nás je už pár desetiletí simulace důvěrného, intimního, ne-li "domácího" prostředí.

Porodnice v malých městech mají pro tento trend pochopení i podmínky. Sám jsem se o tom přesvědčil při porodu těch svých dětí, které přišly na svět v Ostrově nad Ohří, ve Stodě u Plzně a ve Vrchlabí. Jako rodič tedy principiálně podporuji tzv. malé porodnice. Potkal jsem zde přívětivý a kvalifikovaný personál. A mohl jsem zde důstojně prožít první chvíle svého otcovství.

• Lenka Cingrošová, režisérka:
Nejen z pozice své profese, ale i z čirého lidství, se již mnoho let intenzivně zajímám o oblast porodnictví. Natočila jsem 5 dokumentárních filmů na toto téma. Také jsem absolvovala studijní cestu po porodních místech západní Evropy. Navštívila jsem porodnice, porodní domy i porodní asistentky, které docházejí k porodům doma v Rakousku, Německu, Belgii, Holandsku a Švýcarsku. Troufám si tvrdit, že mám větší přehled o stavu porodnictví v Evropě než kdejaký úředník na Ministerstvu zdravotnictví. Ze svých cest jsem si přivezla jedno důležité poznání a porovnání: V ČR ženám chybí možnost volby! Naprostá absence porodních domů a dnes již i ohrožení existence malých a přátelských porodnic, které nabízejí klidné, stresu zbavené či přímo útulné prostředí k přivedení nového tvorečka na svět, je pro naši zemi zničující!

Dlouho byla takovou vyhlášenou porodnicí ta ve Vrchlabí. Později se začalo hovořit o té frýdlantské. Je to náhoda, že právě tyto dvě jsou rušeny mezi prvními?

Čím větší porodnice, tím větší počet rodiček, větší ruch, větší anonymita, méně času, méně osobního přístupu.

Lze předpokládat, že pokud bude i frýdlantská porodnice opravdu uzavřena, přibude porodů doma, případně zesílí tlak na vznik porodních domů. Tak se snad se i české ženy práva volby brzy dočkají.

Otázka na závěr: Copak se při všech současných výzkumech ještě někdo domnívá, že psychika nesouvisí s hladkým průběhem porodu?

• Veronika a Michal Vieweghovi:
Bylo pro nás velmi důležité, v jakém prostředí přivedeme děti na svět. Prostředí a přátelská atmosféra pro nás hrály významnou roli a přestože mnozí v té době stále ještě považovali takový porod za tzv. alternativní, my jsme jej chápali jako samozřejmý a přirozený.

Mě jako ženu, laktační poradkyni i budoucí dulu velmi mrzí, že porodnice, které u nás nabízejí možnost volby, možnost prožít porod přirozeně, v klidu, bez léků a přílišného zasahování do průběhu, se zavírají. Je s podivem, že není brán zřetel nad stále se zvyšující nespokojeností s tradičními porody .

Budoucím maminkám bychom měli umožnit porodit dítě v prostředí, které ony považují za nejpřirozenější, a respektovat tuto jejich volbu. K tomu ale potřebují mít možnost výběru.

Připojujeme se proto s manželem k protestům za zachování frýdlantské porodnice, ale i jiných menších porodnic, a podporujeme vznik porodních domů.


S tématem souvisí:
Rušení malých porodnic: Co na to zdravotní pojišťovny?
Pocit bezpečí je pro dobrý průběh porodu stěžejní
Malé je krásné (a dobré)
Zachraňme porodnice: názory primářů
Otazníky v plánu likvidace malých porodnic
Rušení malých porodnic, rušení možností volby?