Praktický lékař pro děti a dorost by měl znát zásady správné techniky kojení, umět řešit problémy při kojení a kojení podporovat.

Výlučné kojení do šestého měsíce věku a v kojení pokračovat s postupně převládajícím příkrmem až do dvou let věku dítěte a déle by se mělo stát normou a právem každého dítěte.

Hlavní zásady:

• podporovat kojení bez omezování délky a frekvence,

• zpočátku dítě pije velmi často (12 - 15x za den), zhruba po 6ti týdnech se v kojení dostaví určitá pravidelnost,

• platí zásada - kojit tak často a tak dlouho, jak si dítě žádá,

• nejčastější příčinou odstavení dítěte je nedostatečná sebedůvěra matky, obavy z nedostatku mléka a předčasné zavedení umělé výživy,

• aby dítě vypilo dostatek zadního tučného mléka, doporučuje se po propuštění z porodnice kojit v průběhu jednoho kojení jen z jednoho prsu, dítě si samo určí, zda to bude jeden či prsy dva,

• po kojení není nutné pravidelně odstříkávat, jen v případě přebytku mléka v prsou je odstříkávání dočasně na místě,

• odstříkání mléka musí být prováděno správnou technikou, kterou by matka měla znát již z porodnice, dává se přednost odstříkávání rukou před odsávačkou,

• znalosti o váhové křivce a růstových spurtech kojeného dítěte (kolem 3. a 6. týdne a 3. a 6. měsíce dítě rychleji roste, což se projeví spíše na jeho délce než váze),

• váhová křivka kojeného dítěte nemusí mít trvale stoupající trend a váhový přírůstek není jediným ukazatelem prospívání dítěte, není také dobré srovnávat váhu nebo váhové přírůstky dětí mezi sebou, protože se liší,

[o]kojené dítě dosahuje někdy porodní váhy až ve 3 týdnech, ne do 8. dne, jak se traduje,

• dobře kojené dítě má 6-8 pomočených plen, první čtyři týdny 2-4 stolice denně s pozdější možnou několika denní absencí,

• méně pomočených plen, hnědá páchnoucí stolice s hlenem spolu s plochou váhovou křivkou a neklidem dítěte svědčí pro nedostatek mléka,

• tak často tradovaná zelená stolice sama o sobě není známkou nedostatku mléka,

• nesprávným a zbytečným postupem při řešení nedostatku mléka je podání umělé výživy jako prvního opatření,

• bezpečným způsobem jak tvorbu mléka opět zvýšit, je častější přikládání k oběma prsům v průběhu jednoho kojení a zvláště časté kojení v noci, kdy sekrece hormonu prolaktinu je největší,

• nesledovat jen váhové přírůstky, ale i růst dítěte,

• řídit se růstovými percentilovými grafy (hmotnostně-výškový a délkový),

• odstranit staré praktiky nepříznivě zasahující do kojení (časové omezení délky kojení, časné zavádění příkrmu, dodržování Finkelsteinovy formule, kontrolní kojení, odstříkávání, když to není nutné, dezinfekce bradavek),

• umět řešit problémy vzniklé při kojení (problémy s množstvím mléka, problémy s prsy...),

• kojící žena by měla dodržovat zásady správné výživy, není nutné zvyšovat kalorickou potřebu ani množství tekutin,

• ženy alergičky by měly dítě kojit co nejdéle s pozdějším zaváděním příkrmu,

• matka může kojit i v případě horečnatého onemocnění, kojení v průběhu onemocnění představuje naopak pro dítě významný zdroj vznikajících protilátek,

• existuje jen malá skupina léků, která je při kojení kontraindikována, běžná antibioitika, léky proti bolesti, teplotě dítě neohrozí,

• kojící žena by neměla kouřit a pít alkohol, pokud se cigarety nedovede vzdát, měla by kouřit do 5 cigaret za den a vždy až po kojení,

• kojení v průběhu dalšího těhotenství nepoškozuje matku, dítě ani plod.

více: www.kojeni.cz

Na Babywebu také najdete:
Základy kojení
Jak správně kojit
Jak pomůže laktační poradkyně?
Problémy během kojení
Nakupujeme věci na kojení a odsávání mateřského mléka