Kojení je nejpřirozenější způsob výživy dítěte. Kojením dává matka narozenému dítěti to nejcennější co má, unikátní tekutinu, jejíž složení přesně odpovídá potřebám dítěte v různých stupních jeho vývoje.
Obsahuje všechny potřebné živiny v ideálním poměru pro rostoucí organizmus a díky přítomnosti zvláštních cukrů pomáhá utvářet osídlení střevní sliznice kojence bakteriemi, které jsou pro jeho organizmus prospěšné, zlepšují trávení a podporují zrání imunitního systému. Právě měnlivé, originální složení mateřského mléka a přítomnost obranných látek, které chrání dítě proti nemocem, je to, co nelze nikdy plně nahradit.
Kojení je i nejpohodlnější formou výživy dítěte a je prospěšné i pro matku. Napomáhá zavinování dělohy po porodu, vede k postupné ztrátě váhového přírůstku v těhotenství.
Výlučné kojení dítěte prvních 6 měsíců života je nejlepším způsobem jeho výživy.
Plně kojené dítě nepotřebuje žádnou jinou tekutinu. Druhý půlrok je pak ve znamení postupného zavádění nemléčných příkrmů. I v tomto věku, ale i později, do 2 let, přináší kojení nesporné výhody pro dítě i pro matku.
Výhody kojení pro dítě:
ochrana před infekcemi (zánět středního ucha, zánět hrtanu, zánět průdušek, střevní infekce- průjmy)
ochrana před vznikem potravinových alergií a před alergickými projevy v budoucnosti
optimální vývoj duševních schopností dítěte
menší riziko vzniku obezity, cukrovky, chudokrevnosti
správný vývoj kostí a v budoucnu menší riziko osteoporózy
Výhody kojení pro matku:
nejpohodlnější, nejvhodnější a přitom nejlevnější způsob výživy dítěte
rychlejší zavinování dělohy a její návrat do stavu před otěhotněním
přirozené snížení váhového přírůstku z těhotenství, návrat hmotnosti ke stavu před otěhotněním
menší poporodní ztráty krve
výlučné kojení má antikoncepční účinek
ochrana před rakovinou prsu, vaječníků a osteoporózou
Jak správně začít s kojením
1. První přiložení k prsu by se mělo odehrát již do třiceti minut po porodu, nejpozději však do dvou hodin.
2. První den přikládáme dítě k prsu pravidelně, přibližně po třech hodinách, pokud samo nechce častěji.
3. První dva až tři týdny přikládáme dítě k oběma prsům. Ještě není rozdíl mezi tzv. předním a zadním mlékem.(Teprve později se při kojení uvolňuje nejprve přední, sladší mléko, které je následováno mlékem zadním, tučnějším. Tehdy se obvykle doporučuje kojit již jen z jednoho prsu, aby dítě vypilo i dostatek zmíněného zadního mléka.)
4. Délku kojení neomezujeme z žádných důvodů, dítě může být u prsu i přes půl hodiny.
5. Nevadí, že se intervaly mezi pitím stanou nepravidelné (půl hodiny, ale i tři až čtyři hodiny, obvykle však ne déle než šest hodin).
6. S kojením se většinou začíná v poloze vleže, později vsedě.
7. Respektujeme zvláštnosti tvaru prsů a obličeje dítěte úpravou polohy při kojení (obtíže působí malá brada dítěte, příliš velký prs nebo bradavka a také vpáčená bradavka).
8. Důležité je, aby poloha při kojení byla pro matku pohodlná. Každá vynucená poloha provázená nepohodlím matky má za následek zhoršené uvolňování mléka z prsu.
9. Netlačíme dítěti hlavu k prsu násilím, protože by to u něho vyvolalo obrannou reakci. Dotýkáme se pouze jemně jeho hlavy pod spojnicí uší.
Dítě správně přiložené k prsu:
- má obličej, hrudník, bříško i kolena otočena k matce,
- ouško, rameno a kyčle jsou v jedné linii,
- matka přitahuje rukou tělo dítěte k sobě za ramena a záda, nikoli za hlavičku
- jestliže se matka dotýká hlavy dítěte, pak jen do výše spojnice linie jeho oušek
- hlavičky nad linií spojnice uší ani obličeje se matka při kojení nedotýká, aby nedošlo k matení sacího reflexu
- matka neodtahuje prs od nosu dítěte
- dítě je přikládáno matkou k prsu nikoli prs k dítěti
- brada, tvář a nos dítěte se dotýkají prsu
- dítě nekřičí, začíná sát dlouhými tahy
- matka nepociťuje bolest
I několik zdánlivě nevýznamných kapek mleziva vytvořených v prvních hodinách po porodu je pro dítě velice cennou tekutinou!
Kojení nesmí matku bolet
Bolest bradavky při přisátí dítěte téměř jistě znamená, že přiložení dítěte k prsu není správné a je třeba je opravit. Pokračování v kojení špatnou „technikou“ často znamená poškození bradavek. Bolest a strach při kojení pak vedou k omezování doby, kterou dítě stráví u prsu, a k jeho nespokojenosti. Mléko zůstává v prsu nevypito a jeho další tvorba se snižuje.
Mechanismus, který řídí tvorbu mléka tak, aby jeho množství a kvalita odpovídaly potřebám dítěte, je narušen a dříve nebo později vyústí v bludný kruh, mající za následek nedostatek mléka, nespokojenost a neklid rodičů, neprospívání dítěte, ukončení kojení a jeho nahrazení umělou výživou.
Kdo může pomoci situaci řešit?
Zkušená novorozenecká sestra nebo lékař z oddělení, která se beze zbytku řídí strategií podpory kojení (v republice jsou v současné době desítky novorozeneckých oddělení, která nesou označení ,,Baby friendly hospital“ a jejich podpora kojení je příkladná).
Laktační poradkyně proškolená Laktační ligou (telefonicky možno kontaktovat horkou linku kojení: 261082424).
Erudovaná dětská sestra nebo praktický dětský lékař, kteří podporují kojení
Jak kojit s poraněnými bradavkami?
Poraněná bradavka nejméně bolí, změníte-li polohu při kojení tak, aby byla prasklina v koutku úst dítěte.
Pokud nelze bolest, která může blokovat uvolňovací reflex, odstranit, zkuste sice vynechat několikrát kojení z poraněného prsu, ale pro prevenci možného zánětu odstříkejte mléko z prsu rukou místo přiložení dítěte.
Čerstvé poranění můžete pokapat několika kapkami zadního mléka a nechat dobře zaschnout na vzduchu. Pro déle trvající poranění už to ale není vhodné.
Prospět může některý z prostředků podporujících hojení, např. mast Bepanthen nebo Calcium pantothenicum.
I poraněným bradavkám prospívá dobré oschnutí po skončení kojení a nošení chráničů bradavek místo obvyklých vložek do podprsenky.
Na Babywebu také najdete:
Jak správně kojit
Jak pomůže laktační poradkyně?
Základy kojení
Kojení – hlavní zásady
Nakupujeme věci na kojení a odsávání mateřského mléka
Kdy je čas začít odkojovat?