Diskuzní fórum

Ahojík, jsem v 19. tt a tomu malému mrňouskovi v bříšku říkáme pracovně Koblížek, protože mi ze začátku nebylo moc dobře a jediné, co mi chutnalo byly koblihy . Chceme se nechat překvapit, takže si nenecháme říct co to bude a bude to Koblížek až do konce těhotenství.

Tak našemu miminku jsme říkali červíček, ale od té doby co víme pohlaví říkáme Barunka :o)

Když jsem byla na druhé kontrole,začali jsme říkat děťátku "PIŠKOT" .Pohlaví jsme si neřekli a říkali piškote celé těhotenství.

Našemu Pepíčkovi je už rok a půl. Když jsem byla těhotná, v práci jsme měli nějaké sezení a kolegyně se mě zeptala jestli to bude holčička nebo chlapeček, a ze mě automaticky vypadla odpověď: Že by to byl tygr? Od té doby nikdo neřekl Pepčovi v bříšku jinak než Tygře. Většina dárků od známých byla s motivem tygra. Teď ta přezdívka v práci zůstala mně :)

Máme s manželem rádi scifi seriály, tak úplně spontáně jsme našemu mimískovi ( chcem se nechat překvapit, zda klučík či holčička) říkáme pracovně TOKŘÍK. Okolí se nám směje, aby přezdívka mimču nezůstala

Ahojky, než jsem zjistila co vlastně čekáme, jestli holčičku nebo chlapečka, tak jsme říkali našemu miminku: mimísek nebo vetřeleček, jelikož bylo neplánovaný ,ale je to naše zlatíčko :) Pak mi pan doktor ve 20 týdnu oznámil, že čekáme na 75 % holčičku, což asi nechtěl říct na jistotu,abych neměla všechno růžové. Byli jsme s manželem moc nadšený a začali jsme jí říkat Elinko, Elidrndo a Elišáčku. Samé roztomilě přezdívky. Teď jí je už 7 měsíců a stále jí tak říkáme :-)

My s manželem říkali našemu miminku ještě když bylo v bříšku všelijak, nejprve to byl pouze miláček, časem, když už sme měli vymyšlená i jména ( a já tolik chtěla holčičku, že jsem si jinou možnost ani nepřipouštěla) se měla naše holčička jmenovat Laurynka. Ale protože doktoři do poslední chvíle nemohli určit pohlaví, našli jsem si s manželem pro naší Laurynku obdobné pojmenování - PRALINKA, protože se to tolik podobalo zvolenému jménu a přeci, bříško jsem měla kulaté jako bonbón a ta slaďoučká náplň uvnitř mě byla a je ta nejlepší sladká odměna pro nás pro všechny. Dnes už jsou Lálince 3 měsíce, ale i tak často slýchávám manžela, jak říká : Ty moje malá pralinko.

ahoj...když jsme zjistili že jsme těhotný:) začali jsme bříšku říkat TO ještě jsme netušili co tam na nás čeká a nechtěli jsme aby holčička nebo chlapeček pak nebyl(a) naštvaný že jsme o něm(jí) mluvili v jiném pohlaví
a když se pak zjistilo že to bude holčička,začal jí tatínek říkat trpaslík a asi jí to přivolal páč trpaslík je z ní doteď

Jsem těhotná 15 týdnu a svému zatim malikatému bříšku říkám Piškotka.Možná že tato zdrobnělina zůstane i našemu třetímu dítěti které se má narodit v červnu.

Naše nenarozené mimi v bříšku oslovujeme ALFONS :-D..jsem na začátku 7 měsíce a chceme se nechat překvapit,ale tajně doufáme v kluka,protože doma už máme holčičku,tak proto si to trochu přivoláváme,ikdyž jméno na kluka máme Adamdobrej blázinec,že?

Když jsem byla poprvé s manželem u mého gynekologa na vyšetření asi ve 20 tt, pan doktor mi dělal ultrazvuk a snažil se mě i mému manželovi popsat co právě vidíme.Celou tu dobu můj manžel se zájmem a naprosto tiše sledoval miminko na monitoru, když mu však pan doktor ukazoval celou páteř, můj muž se na mě podíval a tiše poznamenal ,, co je to za vetřelce?,,Pan doktor se jen tiše usmál a dělal že nic neslyšel.A od té doby miminku manžel říkal vetřelec. Dnes již máme krásnou dvouletou holčičku, a když nedávno v televizi dávali film Vetřelec jen jsme se na sebe tiše podívali a oba jsme se rozesmáli.

Protože jsme se nechávali překvapit, zda budeme mít holčíčku nebo chlapečka, říkali jsme našemu očekávanému miminku Bobišek. Jméno vymyslel můj manžel a říkali jsme mu tak po celou dobu těhotenství, takže když se nám pak narodil Tomášek, musela jsem se vždy hodně soustředit, abych na otázku: "Jak se chlapeček jmenuje?" neodpověděla "Bobišek".

Už v době, kdy jsme se o miminko snažili, tak vždycky v době očekávané MS padala otázka: "Tak co myslíš, je tam píďalka?" Teď už jsem s píďalkou v 18tt a doufám, že tak dítku nebudeme říkat ještě ve 20 letech :-)

Moje bříško se skokovitě zvětšuje a já uvažuji, co je na mém druhém těhotenství jiné a co stejné. Rozdílné jsou situace a míra, do jaké se mohu z bříška těšit (vždyť u prvního těhotenství jsem dýchala jen pro toho malého tvora, ale nyní mě dcerka zaměstnává do té míry, že fakt, že jsem těhotná si uvědomím až ve chvíli, kdy se nenapasuji do úzkého průchodu, kterým jsem se ještě před měsícem pohodlně protáhla). Stejné je mé prožívání radosti z malinkého tvora a stejné je i „pracovní“ pojmenování obyvatele mého bříška.
Vím, že mnohé maminky říkají svému dítku různě. Kamarádka říkala své nenarozené holčičce „cácorka“ a na mou otázku „proč“ jen pobaveně odpověděla: „Protože je to Cácorie Cácorková.“ Sousedka zase miminku neřekla jinak než Karel a to i přesto, že již několik měsíců před porodem věděla, že se to bude holčička a bude se jmenovat Markétka. A pro švagrovou byl malý plaváček již od pozitivního těhotenského testu Matyášek, protože svým šestým smyslem podvědomě (a správně) tušila, že čeká chlapce a tohle jméno měla vyhlédnuté již dávno.
Pro nás vždy bylo a nyní je nenarozené miminko MIMÍSEK. Možná to není to nejoriginálnější označení, možná není ani nejpřiléhavější, ale každopádně je to pro nás nejpravdivější a subjektivně hodnoceno také nejněžnější označení. Byl to mimísek už když jsem poprvé ucítila, že tentokrát „to vyšlo“, byl to mimísek, když jsme naši veselou novinu oznamovali babičkám a je to můj milý mimísek i v noci, když kvůli jeho rozcvičce nemohu spát. A zároveň nás toto pojmenování chrání před případným podřeknutím na věčné otázky babiček typu „Tak co to bude?“ :-) Je to náš mimísek, kterému tolik chceme říct: „Vítej!“
PS: Už teď se těším, až našeho mimíska poprvé stisknu v náručí. A teprve v ten okamžik se odvážím naše miminko oslovit jménem...

Ahojky všem čtenářkám a čtenářům.

I my s přítelem (nyní už mamželem), čekáme přírustek :-) Z počátku, když jsme se dozvěděli, že nás bude o jednoho víc, tak jsme mu říkali TO MIMČO (znělo to dost neosobně), taky nám to dlouho nevydrželo.

Někdy svému manželovi říkám Méďo a já jsem pro něj bývala Medvídě, ale od té doby, co se ze mě stala mamča čekatelka, tak mi začal říkat Stará Medvědice (a moc se mi to nezamlouvalo). Prý to nejde, aby Medvídě čekalo Medvíďátko. Tím pádem se u nas neujalo ani Medvíďátko.

Nakonec u nás zvýtězilo oslovení "Raptorčátko". Nejspíš si teď mnozí z vás poklepávají na čelo a říkají si, že ti lidé jsou úplní blázni. Ale možná pochopíte, když si přečtete, jak to vzniklo.

Takže ve zkratce:
V době, když jsem ještě chodila na střední školu, tak mi jedna ze spolužaček začala říkat Rexik. Asi si kladete otázku, jestli to bylo diky seriálu komisař Rex nebo pracímu prášku. Budu vás muset zklamat. Bylo to podle tyranosaura Rexe (T-Rex). Když jsme totiž v tělocviku běhávaly delší tratě, tak jsem měla svůj osobitý styl. Běhala jsem s rukama pokrčenýma v loktech (v urovni pasu) a zápěstím. Takže, to vypadalo, jako kdybych měla zakrslé ručičky. Hodně připomínající T-Rexe. Přezdívka Rexik mi nijak nevadila, a protože mám ráda dinosaury, už mi zůstala.

Tak zbýval jen krůček od T-Rexe (mamči) k "Raptorčátku" (dítěti) :-)

Když jsme zjistily že čekáme miminko tak jsme mu říkaly fazolka, protože na ultrazvuku to je jako fazolka, s přibíváním jsme pojmenování změnily na piškota a tak mimču říkáme i teď i když víme co se nám narodí tak mu stále říkáme piškot.

AHOJKY. Nenechala jsem si říct jestli to bude holčička nebo chlapeček, takže to je prostě naše miminko pokludˇátko po příjmení tatínka

No, my už dnes máme 3.-měsíčního chlapečka Matyáše. Pohlaví miminka pro nás bylo překvapením do poslední chvíle, takže když bylo mimčo v bříšku, tak jsme ho oslovovali "Kuky". Vzniklo to spontáně, když běžela reklama v TV na film Kuky se vrací, protože v té chvíli malý kopl, no a od té doby to byl Kukýsek

Ahojky, když jsme čekali první dítko, tak manžel nechtěl dopředu vědět co to bude (já to věděla), takže když jsem o mimčovi mluvila, tak jsem si musela dávat velký pozor, abych se neprořekla. Všichni okolo tvrdili, že to bude dozajista kluk, protože nic jiného se nám prej nemůže narodit, když z manželovi strany mají všichni kluky a i on pochází ze tří kluků. Takže jsem musela vymyslet nějaké pracovní jméno, které by nebylo ani holčičí a ani klučičí. Tak jsme toho našeho drobečka pojmenovali "bimbác". Bylo to šílené, ale nic jiného mě v tu dobu nenapadlo. Ale nakonec se ujalo. Vzhledem k tomu, že je malá narozená v únoru, tak pod vánočním stromečkem měla již dárky dopředu a u babiček byly tyto dárky nadepsané "pro bimboška".
Při druhém jsme mu říkali "mimís, mimísek, mimčo" ale nebylo to ono. Nakonec náš chlapeček dostal pracovní název "mimoň"