Diskuzní fórum

Rodila sem prvně ve dvaceti.Porod i těhotenství děs .Druhé hned do dvou let,to už šlo.No a třetí v ve 33 letech a to bylo super.Jen ty první dvě už sou veliké a uteklo to tak že ani nevím jak .No a se šmudlinkou si to užívám ale na druhou stranu sem už někdy dost unavená.Takže těžko říct jaký věk je lepší.Mám ale názor že teď bych začínat nechtěla.Dítě je ale nádherný dar v kterémkoli věku.

Děkuju za povzbuzující zprávu =) Jsem ráda za lidi, kteří si nemyslí, že nejsem normální... Neskutečně se na to těším.

Já si myslím, že každá žena pozná, kdy je na dítě připravená a kdy ho opravdu už chce! Prostě to najednou příjde, maminkovské pudy zavolají a vy víte, že budete ta nejlepší máma na světě. Věk bych vůbec neřešila!

Ahoj holky, já sice ještě nejsem těhu (ted na to je opravdu ještě brzo), za chvilku mám 19 a přítel 22. Podle okolí mám pocit, že jsem z jiné planety, ale naštěstí ze stejné s přítelem. Příští rok máme v plánu svatbu a co nejdřív to pujde tak i mimi. Vždy když jdu na ulici a vidím maminku s kočárkem, z celého srdce jí závidím. Máme ale jedno velké mínus. Já letos teprve maturuji a příští rok jdu na VŠ. Tam je ted i přítel. Sice pracujeme na bytečku ale mimí zatím vubec nepřipadá v úvahu. Stále jen dokola počítám kdy už to pujde... Jsem vážně z jiné planety? Jaký je na to váš názor?

mě bude v září 25 a o dítě se snažíme cca 9 měsíců-zatím bezvýsledně-vzhledem k mému zdrav. stavu..

Jenže každý má jiné priority než cestovat,kupovat si auto,značkově a pěkně se oblíkat.Každý to cítí jinak a je na každé ženské jak se rozhodne jestli mít děti v 20,25,30 či 35 a déle.já mám jedno ve 24 a teď v 36letech čekám druhé a klidně bych měla další jenže jsem nechtěla a teď jsem se rozhodla mít druhé.
Přeji ti aby ti to vyšlo a nemusela jsi podstupovat nějaké martirium ohledně neplodnosti-jednoho či druhého.Dělání je nejhezčí.

Já jsem na tom podobně jako Dajda, snažíme se až se nám zdá,že jsme celkem jako všechno už zažili, taky bych na tom nic neměnila co se zážitků týče, je to doba, a víte jak to je,peníze jsou vždy až na prvním místě..přeji všem snažilkám velkou dávku trpělivosti a štěstí, a sobě taky

Poprvé jsem se vdávala ve svých 20 letech, samozřejmě jsem počítala i s miminkem. Ale můj muž to viděl jinak, a to jsem si myslela, jak dobře ho znám. Po třech letech jsme se rozvedli, bezdětní (naštěstí). Ve svých 24 letech jsem se poznala se svým současným manželem. V té době jsem ještě netušila, že je ten pravý. Brala jsem to jen jako fajn epizodku, vždyť je o 6 let mladší!! Čas ubíhal a já náš věkový rozdíl přestala vnímat. Po třech letech, včetně jednoho roku, kdy byl na vojně, jsme začali pracovat na miminku. V necelých 29 letech a manželových 23 se nám narodila první dcera. Po zážitku z porodu jsem odmítala mít další dítě. Přešlo mě to po dlouhých 7 letech, a tak naše druhá dcera se mi narodila v 36 letech. Vzhledem k důchodové reformě, kdy budeme chodit do práce až do 70… tak si říkám, že to není tak pozdě. Takže můj závěr je ten, že člověk míní, ale život mění.

Ahoj, trošku mám po přečtení diskuse pocit, že je to takový boj: "mladé" vervus "staré". Já se domnívám, že o věku to moc není, spíš o životní situaci v jaké se nacházíme a o našich hodnotách a představách o rodičovství. Je mi 32 a jsem si jistá, že tohle je pro mě ten ideální čas a především situace, kdy mít dítě. Vím, že kdybych si pořídila dítě dříve, tak bych měla myšlenky, že jsem vlastně kvůli dítěti něco nemohla a "prošviha" (potřebovala jsem studovat, cestovat, zkoušet různé práce, dovádět s kamarády) a zároveň je pro mě důležité vědomí, že jsem schopná dát dítěti vše to, co si myslím, že dítě potřebuje (harmonické rodinné zázemí, materiální zajištění, atd.) a to bych mu dříve než ve 32 poskytnout nemohla. Musím říct, že nyní se nám otěhotnět nedaří, ale neměnila bych na tom ani ťuk. Každá jsme jiná a můj čas je právě teď...
Hodně štěstí všem "mladým" i "starým"!

alexkaa
jak lidi pisou kazdy musi vedet kdy je cas mlady,stary na miminko pry neni absolutne spravna doba nikdy...
trosku tu tedy zvednu prumer je mi 35 a cekame prvni...s manzelem sem 10vdana zname se 15let..chci si to uzit a ne se honit...
ziji v cizine a tady ten vekovy prumer je 30 v Cz pisou 27,kdybych zila v cesku tak bych si pripadala uz v 30stara pri kazde me navsteve citim hrozny tlak spolecnosti,ale me kamosky v Cz meli v 30to byla hotova smrst...............
hlavne si myslim,ze by lide meli byt aspon nako financne zajisteny....protoze penize jsou parve zakladem problemu....
nejsou samozrejme vsechno,ale jsou dulezite...vsem preji stesti a na to spravne rozhodnuti si musi kazdy prijit sam..

Ahojte,
je mi 25, manželovi 27. Zatoužil po miminku, ale já si myslím, že jsem ještě mladá a finančně to není ono. Máme domeček, auto, dva pejsky, oba práci, myslím si, že máme veškeré zázemí pro miminko, vypadá to, že jediné co nám tady chybí je to mimčo, ale bojím se přivést na svět miminko, když mám ještě dluhy. Neumím si představit, že bych měla vyjít s mateřskou/rodičovskou. Nechci, aby mimčo strádalo. Když se ale tak koukám kolem sebe, jsou tady 20-ti leté maminky, které mají už 2 děti, nějak přežívají, ale to přece není ono. Nejsem trhlá?
Na druhou stranu, napadlo mě, že ještě než otěhotním, pořídila bych si pomalu výbavičku pro miminko, v neutrálních barvách. Tím bych si mohla hodně usnadnit až miminko přijde hm? Co myslíte? Jsem praštěná? Není to divné? Poraďte mi prosím. Pořád nad tím přemýšlím.
Děkuji Vám za rady.

Ahojky, jak to tady pročítám, tak už jsem pěkně stará . V dubnu mi bude 29 a teprve teď se začínáme s manželem snažit o první mimi . Naopak můj manžel je skoro o dva roky mladšího.Taky jsem si říkala co by mladá školačka, že tak ve 26 bych chtěla první dítě, ale člověk míní a život mění. Až teď jsem našla toho "pana pravého" se kterým bych chtěla založit rodinu. No uvidíme jak to půjde, zkoušíme zatím první měsíc, ale skoro 10 let jsem brala HA tak mám trochu obavu . Určitě by jsme chtěli mít děti dvě, tak snad se brzo zadaří a do těch 35 to stihneme. Uvidíme co si pro nás osud připravil

na věku opravdu nezáleží, já měla syna ve 29 letech. V práci jsem si to užila 10 let , udělala si kvalifikaci která by mi mohla pomoci potom v dalším vzdělávání a prác po rodičovské dovolené i a pak byl opravdu čas na rodinku, cítila jsem se na to. Nelituji naprosto ničeho. Jen opravdu člověk musí chtít a hlavně mít pro miminko vytvořené rodinné zázemí , ale jestli je to u někoho ve 20 nebo 40 to je opravdu na každém , samozřejmě s ohledem ke zdravotnímu stavu.

Ahojte holky, tak mně je 23, můj chlap je o 10 let starší a o miminko se snažíme. Je pravdou, že z každé strany slyším, že jsem mladá, ať si užívám života, že na to mám ještě čas. Osobně si ale myslím, že pokud se na to oba cítíme, proč ne. Občas se usmívám nad tím, když vidím holky ze školy, do kterých bych v životě neřekla, že budou mít ve 20 letech děti, tlačící kočárek a s úsměvem na tváři, mnohdy jsou to holky i mladší, než já. Na druhou stranu mám kamarádku, které je 27, jejímu manželovi 35 a ani jeden se na to necítí. Nám se zatím moc nedaří, snad to časem půjde.

Ahoj já měla prvního syna ve 20, druhého ve 23 a třetího v 28. Dceru jsem měla ve 40 a čím jsem starší tím si to užívám. Teď bych brala klidně ještě jednu dceru ale to už nejde po sterilizaci i když mě řekly že jsem vyjímka když jsem otěhotněla a ne jednou po strilizaci. Tak budu tiše doufat.

Já si myslím že je každýho věc v kolika letech chce mimčo.Mě je 19 a o mimčo se už pokoušim od května,ale pořád nic.A tak si řikám,že je dobře když se o mimi snažím takhle brzo.Řikám si že to s tím početím tak lehký mít nebudu a bude mi to třeba trvat pár let.A kdybych se rozhodla pro ¨první dítě třeba až ve 40 tak bych se druhýho už asi nedočkala.....Neodsuzuju mladý maminky ani starý maminky,ale myslím si že ve vyšším věku je s tím těhotenstvím více problémů a také to může ublížit miminku.Já jsem už rozhodnutá a je mi celkem jedno co mi řiká okolí.Mým rodičům to nevadí, přítel se taky těší...Tak že je to paráda... A něco vám poradím.nevšímejte si okolí,ať si říká kdo chce co chce.Je to váš život.Hodně štěstí!!!!

Ahoj holky,
jsem ráda, že nejsem sama, která chce v "pozdějším" věku mimi. Mám 38 let, v červnu jsem se podruhé vdala a s manželem jsme se rozhodli, že bychom chtěli ještě rodinu. Manžel má 42 let, ale oba se cítíme mnohom mladší. Mám už 19-ti letého syna a vím, že bych si teď mateřství užila mnohem více než v 18ti..
Takže pokud to půjde, budu moc šťastná! A přeji všem, které to chtějí zkusit v tomhle věku, ať se to podaří a moc moc držím palečky!

dle mě je jedno v kolika ma človek prvni mimčo co jsem zde četla tak je hezky za každy nazor.neni pravda že ve starsim veku si to človek vic uživa a nebo opacne v mladsim...

čim starsi tim lepsi .bych teda fakt neřekla ani náhodou.
.neni to ani o zodpovednosti ani jestlije na to človek mladej nebo starej....

je mi 32 a mam děti čtyři

je hezky mrknout na ostatni nazory ale rozhodnout se kazdy musí sam když se na to citi a vnitřne to chce at si to splni je to zodpovednost na dosmrti

a žijeme jen jednou je to jenom naše rozhodnutí a ostatni by to měli respektovat.to v kolika nebo kolik deti človek bude mit je jenom jeho vec

stejne miminečko rychle vyroste a zustanou jenom vzpominky krasne vzpominky a tem nejkrasnejsim vzpominkam je jedno jestli byli splozeny v 18 nebo v 50 letech

Já jsem své první dítě měla ve dvacetisedmy. A mám pocit, že to bylo akorát. Teď za měsíc čekám druhé, bude mi 33 a jsem spokojená. Muži je 44 a taky se těší. Bude to už jeho třetí dítě a sám říká, že o svých dětech nic neví, jak byla bývalka těhotná, jaký byly miminka, nic. Teď si to užívá a některé věci jsou pro něj nový. A to z nás jeho synek za sedm měsíců udělá ješte prarodiče. To bude teprve sranda.