Diskuzní fórum

Ještě jsem zapomněla uvést, že malý měl 4300g, 54 cm, a obvod hlavy 39,5 cm.

Dobrý den, jak jsem si tu přečetla, že u císařského řezu není o co stát, tak jsem získala potřebu sdělit vám všem, jak jsem po porudu prvního dítěte dopadla já. Při ultrazvuku v průběhu těhotenství jsem se dověděla, že dítě má moc velkou hlavičku. Tento fakt však lékaři při porudu ignorovali, i když jsem měla břicho jak vzducholoď, přibrala jsem 30 kg, tak to nějak neřešili, nevzali mě na ultrazvuk a nechali rodit přirozenou cestou. Prý k císařskému řezu nebyly sebemenší indície. Lékařka mě navíc, netuším z jakého důvodu, chtěla ušetřit nástřihu, takže mě nechala roztrhnout až do aleluja (durch do konečníku). Protože jsem byla nezkušená prvorodička, nic mi nebylo divné. Větry mě ucházeli do pochvy, svěrač mi nefungoval. Ale nikdo nic neřešil. Když jsem si neustále u lékařů stěžovala, že mám pocit, že mám ve střevu díru a že od porudu jsem inkontinentní - stolici, tak jsem od nich dostala prášky na hlavu. Byla jsem zoufalá, nevěděla na koho se již obrátit, aby mi pomohl. Gynekolog mi navíc řekl, že mám nejspíš problémy se sexem. Obtelefonovala jsem půl republiky, následně i procestovala, ale vždy když mi zjistili mé nálezy rektokelu (střevní kílu), defekt svěračů, rektovaginální píštěl (díru ve střevě) a kompletně utrženou dělohu, kdy mi řekli, že si mám odrodit co chci a musí pryč, tak se mnou nechtěl nikdo mít žádné dočinění. V Olomouci jsem byla pětkrát objednaná na operaci, ale vždy jsem přijela zbytečně, protože lékař mi vždy řekl, že se omlouvá, ale že si špatně naplánoval plán operací a že nestíhá, že má moc operací nádorů a to je přednější. V Brně jsem nedopadla o moc lépe. Následně jsem byla ještě v Novém Jičíně a Ostravě. Zde mi konečník zoperovali, ale nedá se říci, že bych si tím nějak pomohla. Dodnes necítím, že mi uchází nekontrolovatelně větry. Hráz mám stále bolavou. Navíc po operaci jsem si dva měsíce nemohla sednout a to nemluvím o bolesti při sednutí ještě x měsíců po porodu. Následky po porodu mám tedy do smrti. Takže vám řeknu, že raději vydržím bolesti břicha 14 dnů, než takto dopadnout. A od rození dětí jsem zřejmě již vyléčaná. Také k lékařům v současné době jdu jen, když už si myslím, že nemůže být hůř. A řeknu vám, v příštím životě chci být raději chlap.

Dobrý den,
dovolím si tvrdit, že rozhodující je to, jak porod probíhá, ne velikost dítěte. Já sama jsem před rokem porodila své první, čtyřkilové dítě v porodnici ve Vrchlabí, kde se žena setká se zcela jiným, velice citlivým přístupem. V naprostém soukromí a intimitě, kdy samostatný pokoj pro celou dobu porodu, ticho, klid a jedna porodní asistentka, pečující o maminku od příjmu až po opuštění porodnice je samozřejmostí. Porodní asistentka radila nespěchat,ponořit se do sebe, do poslední chvíle netlačit, dát tělu čas, aby se pomalu zcela otevřelo, aby změklo, trpělivě čekat, až se nutkání zatlačit stane neovladatelným. To Vám pak nikdo nemusí diktovat, kdy tlačit a jak dýchat. Absolutní svoboda pohybu po celou dobu porodu byla samozřejmostí. Dceru se mi podařilo přivézt na svět v kleku na žíněnce, bez jakýchkoliv léků, bez potlačování porodních bolestí, bez rutinního nástřihuhráze a šití. Poranění žádné, okamžitě po porodu jsem seděla, chodila.

Čtyřkilové dítě dnes není ničím výjimečným, není se čeho bát. Porod dítěte je naprosto přirozeným a krásným momentem v životě ženy, žena je k rození dětí prostě stavěná. Nastudujte si v těhotenství literaturu, přemýšlejte, jaký vstup do života chcete svému děťátku připravit, pozorně vybírejte vhodnou porodnici a věřte si. Své dítě přivedete na svět stejně tak samozřejmě, jako celé generace žen před Vámi. Přeji všem zdravé a spokojené děti a zdravím, Lucie.

Velmi mě zaujal tento článek i odpověď paní doktorky.Mému staršímu synovi je dnes už 21 let,nicméně jsem zažila asi stejnou situaci jako paní která poslala příspěvek.Ležela jsem v nemocnici 5 týdnů před porodem,důvod pozdní gestóza.Takže každý týden ultrazvuk,zřejmě nic nenasvědčovalo tomu ,že by mé dítě bylo větší,jen pro informaci-má běžná váha před těhotenstvím byla 52 kg.Porodila jsem dle lékařů ve 43 týdnu,porod vyvolaný kapačkou.Syn vážil 4200g a měřil 54 cm.Byla jsem i přes nástřih dost potrhaná,nicméně lékařům většinou člověk věří a myslí si že je vše v pořádku.Pak se mi narodil druhý syn-už malinko menší (3890g),tam vše v pořádku.Jen jsem celé roky vnímala sex trochu jinak,dámy prominou ale prostě jsem cítila že už to necítím jako dřív.Po létech jsem změnila paní doktorku a ta nová se mě hned při první kontrole ptala jestli jsem rodila větší dítě.Na mou odpověď mi řekla,že jsem měla potrhaný čípek a žřejmě nedozašité poporodní rány a k tomu že by se přikláněla k plastice hráze.Řekla jsem jí i své ,,potíže,, co se týká sex,života.Poslala mě na urogynekologickou kliniku,kde mě vyšetřili,pan primář mi ještě k tomu sdělil,že mám na jedné straně utržený vaz u dělohy-což prý je daň za velké dítě.Takže jsem se asi po 18 letech pŕavidelných kotrol,při kterých ,,bylo vše v pořádku,, dočkala operace-plastika pánevního dna a hráze.Konečně je po letech vše vpořádku,za což jse vděčná mé paní doktorce i panu primářovi který mě operoval.

Má nějaký vliv velikost rodičů při narození na to jak bude velké moje dítě? Když já i manžel sjme byli cvalíci tak budu mít taky obr dítě? jen to ne

Má nějaký vliv velikost rodičů při narození na to jak bude velké moje dítě? Když já i manžel sjme byli cvalíci tak budu mít taky obr dítě? jen to ne

Ahoj maminy já první porod měla v roce 1989 kluk šel nohama a k temu jsem měla vysoký tlak tak okamžitě císař. Syn měl 4000g. druhý syn o tři roky pozděj dva dny bolestí a třetí den kdy muž se hlásil na svět tak se nemohl dostat skrz otok zae císař 4050g třetí syn 4400g a automaticky císař.Dcera se narodila zase císařem a to měla jen2900g.

ahoj maminky,můj porod byl vyvolávaný po 6 dnech přenášení a těhotenské cukrovce.v den porodu my pan doktor zdělil,že podle ultrazvuku bude mít moje Vaneska nejmín 4,30kg a že bez epidurálu to určitě nezvládnu.po zavedení dvou tablet první v 7 a druhé v 9 ráno se mi v 17:19 narodila Vaneska 3,88kg a 51cm.dostala jsem epidurál,se kterým jsem dobrovolně souhlasila a nástřihu hráze jsem se též nevyhnula a nebyl nijak malý 8 stehů.

Zatím máme prvního syna a co i podle kamarádek, které rychle tlačili a miminka se jim narodila na dvě tři zatlačení byli hodně posešívané. Já jsem teda tlačila dlouho, cca 20 minut. Manžel už mě komandoval a chtěla jsem ho vyhodit, žeprý neumím pořádně zatlačit. Měla jsem ale jenom tři stehy, byla to malá ranka, kterou zpusobil malý ručičkou. A v pohodě jsem si na druhý den sedla do tureckého sedu, ne jak některé maminky, které nemohly ani ležet.

Zdravim, mam taku otazocku: Aka je pravdepodobnost, ze ak ja i manzel sme boli 4-kilove mimina, i nas Filip, ktory sa ma narodit v auguste bude tak velke mimco? Vopred vdaka za odpoved. Diana

já se tedy bojím nástrihu, ale jeste víc toho, že po nástrihu zustanou nejaké problémy jak bude uvolnené to pánevní dno

Určitě souhlasím s variantou o vedení porodu. U prvního porodu mi nevrlá porodní asistentka píchla vodu a nutila tlačit, když jsem ještě neměla nutkání. Výsledkem byl odtok spousty plodové vody a pak už porod nepostupoval, odcházeli bolesti, museli je vyvolávat - vše bez výsledku. Nakonec císařský řez-vysoký přímý stav, dcerku museli křísit, měla 3750 g. Když jsem přijela rodit podruhé, řekli mi, že jsem si za první porod císařským řezem mohla sama. Otevírala jsem se pomalu, ale bolesti byly jinačí než poprvé. Při příjmu mě vzali na ultrazvuk, protože jsem měla hodně veliké břicho. Řekli, že má 3,5 kg plus mínus 20 dkg. Nakonec mě vzali opět na císaře s podezřením na veliké dítě. Kluk vážil 4550 g. Takže minela celé kilo. Děti dnes mají 10 let a 4 roky a jsou to oba šikovní a zdraví lumpíci a dělají nám jenom radost. Přesto bych ráda apelovala na to, aby se nikdo do císařského řezu nehrnul. Přece jen jsou přerušeny svaly na břiše, hůře se bříško stahuje. O druhé dítě jsme se pokoušeli přes rok, vznikají srůsty. Po prvním porodu jsem 14 dní chodila v překlonu, jak mě jizva táhla, nemohla jsem ani zakašlat, je to nepřirozený zásah do lidského organizmu a pokud není akutní nebo z nějakého jiného zdravotního důvodu nutný, vůbec bych jej nedoporučovala. Nemyslete si, že je po něm taková pohoda, jak se povídá.

I já jsem jako provorodička porodila v prosinci 2009 přirozenou cestou chlapečka - 52 cm a 4010 g bez nástřihu i poranění, takže absolutně souhlasím s tím, že vedení porodu hraje podstatnou roli v tom, jak moc velké bude nebo nebude porodní poranění..já mám velice dobrou zkušenost i přes dva dny vytrvalých poslíčků a následných 12 hodin kontrakcí, kdy už jsem myslela, že mi žádná síla nezbyla..

když jsem čekala malýho tak naposledy jsem měla ultrazvuk v sedmym měsíci těhotenstvý pan doktor říkal že má malej dvě kila šedesát nikdo mě ani neupozornil že bych mohla mít velký dítě malej se narodil 21 června 2009 vážil 4300g a měřil 54cm já byla roztrhlá zevnitř z venku až ke konečníku měla jsem 60 stehů.Myslim si že mi mohly udělat ještě jeden ultrazvuk a malej mohl jít třeba císařem nikomu to nepřeju nemohla jsem se hnout z postele a ještě ke všemu jsme tam malýho v břiše málem udusily přestaly mi chvýlema kontrakce byl to pro mě hroznej zážitek.´Ještě přišla v noci doktorka a dala mi na pokoj malýho že jim tam hrozně brečí že neví co s nim i přesto že věděli že nesmim vstávat takže to byl pro mě nejhorší pobyt v porodnici.Katka

Mám dva kluky, první se narodil s porodní váhou 4050g a to bylo myslím na mě dost (měřím 165cm). Asi 3 dny před porodem mu odhadovali 3950g, takže se celkem trefili. Byla jsem prvorodička a kupodivu, ač se očekávalo veliké dítě, mě nenastřihli. Jsem jim za to vděčná, protože u mě nedošlo k žádnému poranění, jen malinkatá odřeninka o které jsem ani nevěděla a seděla jsem v pohodě hned po porodu. Druhý syn vážil "jen" 3500g, 2 dny před porodem mu přesně tuto váhu odhadovali a doktor mě strašil že je to na mě moc. Rodila jsem bez jakýchkoliv zásahů či medikamentů, prcek ze mě vyletěl jako střela a ani tentokrát se žádné šití nekonalo Rozhodně si myslím že je to o způsobu vedení porodu. Doktoři si to neradi přiznávají ale oni prostě nemají čas se s každou piplat, jde jim o to dostat dítě co nejrychleji na svět a způsobují tak zbytečné trápení, i když to vlastně myslí dobře. Není nad to být trpěliví a nechat tomu přirozený průběh. Zdravím všechny!

Když jsem rodila podruhé, narodil se mi chlapeček Davídek. Byl trošku větší .
Vážil 4850g a měřil 55cm.
Rodila jsem přirozeně a celou dobu jsem byla pozitivně naladěná.. Chtěla jsem se vyhnout císaři a to se mi podařilo. Davídek byl za necelé čtyři hodiny na světě po odtečení plodové vody.
Akorát museli provést nástřih hráze, ale to se dalo. Poranění nebyla tak velká. Akorát se hůře zavinovala děloha nebo lépe řečeno potřebovala více času na úplné zavinutí po takovém macíkovi .
Rodila jsem v porodnici v Uherském Hradišti, moc a moc všem děkuji, byli skvělí. Tuto porodnici jen a jen doporučuji.
Jitka

Taky si myslim ze je to hlavne na porodnikovi. Ja jsem v listopadu 2008 porodila chlapecka 4000g a 51cm a nemela jsem absolutne zadne zraneni a ani me nemusely nastrihavat. Rodla sjem jen se zkusenou porodni asistentkou toho casu uz v duchodu na vypomoc a byla uplne uzasna, kdyz uz videla hlavicku tak mi rekla jak a kdy presne mam tlacit aby me nemusely nastrihavat a za 10min byl maly na svete. 3 hodiny po porodu jsem si normalne sedla.
Paradoxni na tom je ze kdyz mi delaly utz cca 3hodiny pred tim nez jsem porodila tak pani doktorka mi rekla ze bude mit tak 3,5kg....
Jsem hrozne vdecna ze jsem mohla mit u porodu tak uzasnou pani ktera vedela presne co dela, takze si myslim ze je to nejen o porodnikovy ale i spolupraci s nim i kdyz v tech bolestech je to tezke...

U mě byl ultrazvuk určující váhu také nepřesný. Den před porodem dvojčat nám "navážili" u jednoho 2300 g a u druhého 2350 g. Na druhý den se narodili a jeden měl 2700 g a druhý 3000 g. Což se mi zdá dost veliký rozdíl.

Také si myslím, že problém je spíše v uspíšení porodu. Dne 22. 1. 2010 jsem porodila své třetí dítě - chlapečka vážícího 4010 g - nemuseli mě ani nastříhávat. Starší děti - dcery - vážily 4200 g a 3960 g. Porody byly velmi rychlé spontánní, bez jakýchkoli komplikací. Ale nebojte vše se zahojí a vy si budete užívat jen ten svůj dáreček.