Diskuzní fórum

Nástřih hráze lze v podstatě přirovnat k obřízce. Také byste si ji nechaly udělat, kdyby vám to nějaký zdravotník řekl, že je to pro vás to nejlepší?

Navíc jsem měla v PP, že nástřih jen pokud bude nutný k průchodu dítěte, ale neměla jsem sebou dulu ani vlastní PA,takže si to mladá sestřička /porodní asistentka/ vyložila po svém... prvorodičkám doporučuju si k porodnímu plánu dulu sehnat, jinak nemáte šanci posoudit "nutnost" podání umělého oxytocinu, nástřihu, "vhodnost" porodní polohy... mně bylo řečeno, že když opustím svou polohu na kolenou a sednu si do pololehu, bude se mi tlačit líp a že už po třech kontraklcích na 9cm asi "nemám sílu" a dostala jsem oxytocin plán neplán. Jsem přesvědčená, že by o šlo provést k mojí hrázi šetrněji, ale důvěřivě jsem podlehla... škoda...

Pro mě nástřih místo změny polohy a trpělivosti, šití, kdy Kryštůfek čtvrt hodiny vřeštěl a přisával se na hruď mužovi a následných *d*v*a*n*á*c*t* příšernejch dnů po bezproblémovém porodu, kdy jsem se bez bolesti z rány nemohla ani pohnout (až mě překvapilo, u kolika pohybů je hráz "aktivní") včetně zánětu v pochvě kdoví z čeho - nejhorší vzpomínky z celého procesu. Jinak Moje rození Našeho syna bylo nádherný. Po roce jizva stále bolestivá,vliv na prožitek z milování jednoznačnej...

ahoj tak ja mám tedy zcela jinou zkušenost, při porodu jsem byla nastřihnutá i když bez mého svoleni ale na sále jsem byla cca 30 min porodila jsem syna vážícího 4,5kg šití bylo bezbolestné a rychlé a dvě hoďky po porodu už sem normálně seděla teď mě čeká druhý porod a budu zase pro nástřih kamarádku nenastřihli a byla potrhaná až ke konečníku a to hojení jsem jí teda nezáviděla já to měla uplně v pořádku ale je to asi u každé maminky jinak Já se ale přiklaním k nástřihu

Zdravím... já mám podobnou zkušenost. Váhala jsme, zda nastřihnout či nenastřihnout. Nakonec mě PA nastřihla a to hojení bylo něco strašného. Měla jsem šílený zánět, otok a o bolesti ani nemluvím. Doktorka mi pak na doktor doporučila vyzkoušet enzymy, konkrétně Wobenzym. Konečně ustala bolest, začalo se to hojit a já si konečně mohla sednout. Ale jako u dalšího porodu rozhodně bez střihání!

Zdravím... já mám podobnou zkušenost. Váhala jsme, zda nastřihnout či nenastřihnout. Nakonec mě PA nastřihla a to hojení bylo něco strašného. Měla jsem šílený zánět, otok a o bolesti ani nemluvím. Doktorka mi pak na doktor doporučila vyzkoušet enzymy, konkrétně Wobenzym. Konečně ustala bolest, začalo se to hojit a já si konečně mohla sednout. Ale jako u dalšího porodu rozhodně bez střihání!

Zdravím... já mám podobnou zkušenost. Váhala jsme, zda nastřihnout či nenastřihnout. Nakonec mě PA nastřihla a to hojení bylo něco strašného. Měla jsem šílený zánět, otok a o bolesti ani nemluvím. Doktorka mi pak na doktor doporučila vyzkoušet enzymy, konkrétně Wobenzym. Konečně ustala bolest, začalo se to hojit a já si konečně mohla sednout. Ale jako u dalšího porodu rozhodně bez střihání!

Zažila jsem oboje, takže můžu srovnávat. Nástřih bolí jak potvora,hlavně když se hojí, několik týdnů jsem si nemohla sednout. Podle mě je to zbytečné. Při dalším porodu byla PA trpělivá a zvládla to bez nástřihu. Nic se nenatrhlo a ani nezašívalo a taky jsem hned mohla kojit v sedě. Opravdu velký rozdíl. Už bych se dobrovolně nastřihnout nenechala!!!!!

mě nastříhli aniž by se mě ptali.ani mi to neumrtvili.prostě jak jsem měla stah tak sestřička stříhla a bylo takže jsem to ani nepoznala.a pak mi to zašili taky bez umrtvení.ale nějak zvlášť to nebolí.jsem byla ráda že po těch hodinách na sále že to mám za sebou.takže jsem umrtvení neřešila.syn byl hodně velký takže museli stříhat.ale i když jsem si dělala různé koupele tak jsem si víc jak dva měsíce nesedla.

Asi je to taky jenom o lidech... mně na předporodnim kurzu řekli, že prvorodičky nastřihávají v podstatě všechny. Já si do porodního plánu dala že nástřih nechci a neudělali mi ho. Ani jsem se nenatrhla, bylo to v pohodě, hlavně si myslim díky dobře odvedené práci PA. Na druhou stranu, kdyby tam byly komplikace a bylo ohrožené mimčo, tak se mě ani nikoho jiného ptát nebudou a budou střihat. A tak je to i v pořádku.

Realita: Téměř každá druhá je stále rutinně nastřižena. Rutinně proto, protože ať mi nikdo neříká, že tady u nás jsme jiné, že nemůžeme mít tu hranici na těch doporučovaných max. 10% (někteří říkají dokonce 5%).
Tento zákrok se začala dělat současně s tím, jak se přesunuly porody do porodnic a do rukou lékařů - mužů. Nikdy nebyly jeho údajné výhody potvrzeny. Ba naopak, studie, které se mimochodem začaly dělat až v posledních cca patnáti letech neprokázaly žádnou výhodu, naopak se kloní spíše ke škodlivosti tohoto úkonu.
Porodní poranění je z většiny způsobeno špatným vedením porodu - zbytečn zásahy (urychlování apod.), špatná poloha (vleže je ta nejhorší, kdy je hráz napínána nejvíc).
Kdo si chce přečíst o tom, jak to s nástřihy skutečně je, ať se podívá na tenhle webík: http://www.prirozeny-porod.webnode.cz

tak mě u prvního syna také nastřihli, umrtvěj to a pak když to zašívali, tak to umrtvení už přestávalo účinkovat, tak to trochu bolelo, ale přežila sem to Jinak hodně na to pomáhá odvar z dubové kůry (koupíte normálně v lékárně) a když budete pipku v tomto odvaru dvakrát denně či podle potřeby máčet, za chvilku je krásně zahojeno

Ja jsem musela mit nastrih, jelikoz miminko bylo ve stresu a sla ji dolu srdecni akce. Nejdriv mi misto umrtvili a pak nastrih, nemyslim si ze by to bylo bolestivi, ale asi jak kazdy vi tak po 23 hodin rozeni, kdyby do mne nekdo cvrnknul tak snad budu brecet bolesti. Krasne me to sesili a do 6 tydnu zhojeni. Radu kterou muzu dat je ledovat, ledovat a jeste jednou ledovat, a nechat to na vzduchu tak casto jak budete moc.

Každopádně si vyber jinou porodnici...to bude základ...udělej si porodní plán, trvej si na něm a buď v pohodě. Tím, že se budeš stresovat tím co jsi už prožila si nepomůžeš...bude to v pohodě, neboj...je to na tobě...

Mno, takový dodatek k tomu co jsem psala..
Já to sice tušila, ale až teď když tak pátrám a čtu, tak jsem zjistila, že ten největší problém, který jsem u porodu měla, byl patrně způsoben tím, že mi podali oxytocin...ani jsem nevěděla proč, kontrakce jsem měla, pěkně v intervalech... já tehdy o tom moc nevěděla (pravda, taky moje chyba, že jsem věřila jim, tedy drům), takže když mi řekli "tohle vám to urychlí a budete to mít dřív za sebou" tak jsem to brala jako pomoc. Po této dávce se právě ty oddělené kontrakce sesunuly do jediné stálé a vytrvalé, proto asi ten můj zmatek a vyčerpání. Marně jsem vzpomínala jak to v těch článcích psali o prodýchávání, a jak kdy vlastně dýchat, když mi nic nesouhlasilo. No a ten nástřih, to už bylo jen vyvrcholení toho všeho. Takže včil podruhé si dám na vše lepší pozor...tedy ason doufám, že budu dostatečně při smyslech, a nepohltí mě zcela panika, která ve mě pomalu ale jistě nahlodává.

Pro Lucii:
Nepsala jsem že by nastřihávali z nudy, ale ani to nevidím jako rutinu. Tady všechny známé a příbuzné co rodily, nastřižené nebyly, já osobně také ne. Je to o přístupu doktorů, ale určitě se to nedělá plošně. Každopádně existuje porodní plán, i prvorodička má dnes možnost si prostě říct co chce a najít si porodnici, která nejlépe vyhovuje jejím nárokům. Já jsem druhé dítě rodila po 12 letech a byla jsem také vlastně na tom stejně jako prvorodička, ani kontrakce jsem pořádně nepoznala. Ale vyšli mi vstříc se vším co jsem chtěla, měli citlivý přístup od začátku až do konce. Měla jsem indukovaný porod, ten bolí jak čert, přesto mám na něj i hezké vzpomínky, i když jsem opravdu dole zaštupovaná jako ponožky:-) A myslím si, že je někdy nástřih opravdu lepší než natržení někam, kde by to mělo dlouhodobější následky. Pokud samozřejmě miminko má problém protlačit se na svět, jinak je nástřih zbytečný...

Tedy Haloli, horší zážitek z porodu snad ani neexistuje. Asi jste si to vybrala se vším všudy. Musím uznat, že porod je co se týče bolestí horor, neznám nic horšího...i když ještě ledvinová kolika je taky pocuc...ale ani při jednom porodu mě nenastřihávali, miminko mě vždycky natrhlo, při posledním kdybych si měla vybrat, radši bych nástřih, neměla bych pak tolik šití. Myslím, že vás doktorka nastřihla špatně, mimo kontrakci a asi dříve než měla...a následný opich na umrtvení asi taky odflákla. To je odstrašující případ toho jak by se to dělat nemělo a jak to dokáže ženu poznamenat na hodně dlouho. Já naštěstí neměla žádnou takovou zkušenost, první mimčo mi rodil můj gynekolog a druhé skvělá porodní asistentka sl.Piwowarská v Kadaňské nemocnici. Jí vděčím za to, že to šlo relativně v klidu a po těch strašných bolestech na tři zatlačení byla dcera venku. Celou dobu mě chválila, dodávala odvahu a já to tak moc potřebovala. Mrzí mě, že nejsou všichni v porodnicích takoví. Je to smutné...

Tak já tedy nevím, asi se trochu vymykám, ale z názorů, že nastřižení ani šití tolik nebolí, mi naskakuje husí kůže.Prostě mi to nedalo, abych se taky nepodělila o svou zkušenost.
Celý můj porod byl docela očistec, kontrakce od sebe nebyly snad nijak časově odděleny, nemohla jsem pochopit, když mi radili ,až přijde kontrakce, zatlačte... ehm...a kdy, když ty kontrakce snad vůbec ani neměly konce ani začátku. Byla jsem z toho zmatená a totálně vyčerpaná...nakonec rady jakmile vás to bude nutit tlačit, tak tlačte... opět zmatek...nic mě nenutilo, jen ta příšerná nesnesitelná a totálně vyčerpávající bolest. Až později jsem si uvědomila, že to mohlo mít souvislost s dávkou oxytocinu zřejmě... že zkrátka z normálně se střídajících stahů se stalo něco jednolitého obrovského a nekonečného.
Na závěr přišel zmíňovaný nástřih, pravda, dopředu jsem se nezmínila, zda s ním souhlasím, či si ho nepřeji a pak už jsem byla tak vyřízená, že jsem nestačila zareagovat. Dr. nastřihla, pak už jen vytřeštila oči, polohlasem řekla "a sakra" , a já přidala další auuuu, cítila jsem to setsakramentsky dobře, on ten nástřih pokračoval hlubokým nátrhem. A následné šití? Každičký jednotlivý steh bylo jen další a další bolestivé týrání. Jsem tedy zásadní ateista, ale tehdy jsem se fakt začla modlit, ať už mě proboha nechají napokoji. A přirovnání k zubaři? No to teda raděj půjdu desetkrát si nechat vrtat zub.
Taky následné hojení byl mazec, po celé šestinedělí se jizva nebyla sto přes veškerou péči zhojit a zacelit, i gynekolog se tehdy vyjádřil dost nelichotivě o hloubce nástřihu, nicméně poradil ještě další prostředek k urychlení hojení, o kterém jsem nevěděla, že existuje. No a sex po porodu? Byť mi to bylo líto kvůli manželovi, ale to prostě možné nebylo více než půl roků. A pak další asi 2 měsíce skutečné trpělivosti, pochopení a citlivosti ze strany manžel. Díky za to, že je tak skvělý
Takže po této zkušenosti se teda při dalším porodu budu setsakramentsky jistit, aby k nástřihu došlo jen v opravdu nezbytném případě.
Závěrem chci ještě podotknout, že jsem byla naprosto smířená s tím, že porod bolí a že bolí hodně. Myslím, že jsem se do poslední chvíle udržovala v dost dobré fyzické kondici, protože jsem byla aktivní do poslední chvíle. Jako aktivní sportovec (přes 20 let ježdění na koni) jsem si bolesti z různých úrazů užila dost a dost, zlomenin, potrhaných vazů, hlubokých tržných ran i střetu s náklaďákem. Nic z toho se ale bolestem porodním ani jen nepřiblížilo.
Takže skutečně můžu říci, že jsme každá úplně jiná a těch aspektů ovlivňujících míru a intenzitu bolestí, a schopnosti ji snášet, bude asi víc než je běžně zmiňováno.
Všem nastávajícím maminkám přeji co nejideálnější porod, zdravá miminka a hodně radosti a štěstíčka s malými klubíčky

V různých českých porodnicích se počet epiziotomií (nástřihu hráze) při porodu volně pohybuje v rozmezí 3% ze všech porodů až po téměř 70%. Nemyslím si, že by to bylo způsobeno různou elasticitou žen v regionech. Zejména u prvorodiček seve většině porodnic k nástřihu hráze přistupuje zcela automaticky, ne snad z nudy, jak tady Hawy píše, ale spíše z rutiny, ve smyslu uvažování "děláme to tak vždycky" a "vždyť ono to nic není". Jsem zvědavá, jak by se páni doktoři tvářili, kdyby jim chtěl někdo podobným způsobem zasahovat do integrity těla.

Proto tvrdím, že jedině důrazným předestřením svých přání a představ o průběhu porodu se lze vyhnout necitlivému zacházení. Důkladný výběr porodnice, kdy nevidím problém vybrat si v okruhu až 200km od domova je samozřejmě základ. Poté se nestydět a mluvit, i kdyby se personál netvářil nadšeně. Já se rozhodla jet 130 km (necelé dvě hodinky v autě) do Vrchlabí poté, co mi mladý doktor v pražské porodnici při předporodní informativní schůzce zdělil, že "bez nástřihu to ještě nedělal". Je docela dobré zeptat se předem, uvidíte, jak se budou tvářit.

Pomáhá v těhotenství plavat, pohybovat se, cvičit, uvolňovat si v podřepu kyčle, 8 týdnů před porodem začít masírovat hráz a pít čaj z maliníku (na uvolnění svalstva), u porodu mít klid, v průběhu tlačení použít olej či lubrikant. A hlavně se vyvarovat porodu vleže či sedě, kdy je riziko zranění až 300 násobné. Hodně štěstí všem, Lucie.