Diskuzní fórum

Writerka, tak to teda nevím. Jak se to projevuje, že mu to nedochází?

mam jen jeden dotaz jak dostatecne pripravit partnera na to ze bude tata? ja si totiz myslim ze to memu partnerovi stale nedochazi a to uz jsem v 7 mesici

Ahoj Štěpánko,
my už jsme teď 10+5. Momentálně prožíváme nevolnosti a zvracení, dokonce jsem byla pár dní i v nemocnici.
Kolik Ti je, jestli se můžu zeptat? Mně je 26 a čekáme první :) Teď zrovna řešíme jméno pro holčičku. I když už jsem několik let měla vybranou Anetu, tak jsem si to v posledních dnech nějak rozmyslela a teď to vypadái na souboj mezi Kristýnou a Danielou, ale asi to vyhraje Kristýna :) Pro kluka máme jasto - Martin, po svém tatínkovi :) Co Vy? Už řešíte jména? :)
Hlavně se nenech žádným stresem rozhodit, musíš být v pohodě. Já vždycky když jsem měla nějaký stres, tak mi druhý den bylo hrozně zle, tak jsem si říkala, že se mi prcek asi mstí za to, že ho trápím svým stresem :)
Kdyžtak pojď za náma do diskuze - Společný termín - 2011 - 2012. Ještě totiž nikdo neotevřel termín 2012, tak ho jedna paní otevřela jako diskuzní forum v roce 2011 :)

Ahoj Salvaje, já jsem asi v 7+4 tt, takže podobně jako vy. Ráda bych si občas popovídala s někým kdo je na tom stejně:-) My jsme s manželem čekali také dlouho, asi tak 1,5 roku. Nikam jsme nepospíchali, miminko jsme chtěli, ale máme oba spoustu práce a do toho se teď stěhujeme, právě před Vánoci, takže je to trochu stres:-(

Koukám, že se tu dlouho nic nedělo, tak by to chtělo trochu oživit novými příspěvky, možná od "nových" budoucích maminek
Tak jak jsme na tom my... Teprve minulou sobotu jsme na testu objevili 2 čárky. Snažíme se ale už 9 měsíců, tak jsme měli oba obrovskou radost. A od tý doby můj přítel (svatba zatím počká), když mi třeba píše sms, tak píše "Jak se máte, vy dva?" nebo "Těším se na vás" místo "jak se máš" nebo "těším se na tebe". A když jsme doma, tak mi hladí bříško a je na něm hrozně vidět, jak je šťastnej a jak se těší Je prostě úúúúžasněj, lepšího jsem nemohla najít

můj chlap je a věřím že bude super táta...aktivně semnou prožívá těhotenství...a to nejen semnou ale jako by byl taky těhotněj přibral...má více chutě než já, ale maže mi břiško, hladí ho skoro pořád, když čekáme ve frontě na nákup, když přijde z práce, jen tak když jde okolo mě...stará se o nás vzorně...povídá si s bříškem a moc se na mimi těší...dobře jsem si vybrala..čekala jsem až najdu toho vhodnýho pro miminko a spadl mi před 2 lety z nebe a dobře jsem si vybrala... přála bych to takhle každé těhulce..je to nádherné těhotenství a hlavně se pak cítíte jako žena, co je důleřitá pro svého muže a on ji tak vnímá...doufám, že to budeme spolu zvládat takto

Ten můj chlap mě ale přece jenom začíná trápit..Dneska je to šest dní po termínu,co přenáším :( samozřejmě jsou u doktora kontroly naprosto v pořádku, takže nějaké předčasné vyvolání předpokládám že nehrozí..Jenže vzhledem k tomu,že jsem měla pohyby dost brzo,tak jsme předpokládaly,že mimi bude "vyspělejší" a zkrátka příjde na svět dřív..Takže někdy od 38tt jsme ve střehu a všem tvrdíme,že to máme za pár..Takže jsem od tý doby napnutá jako struna,už mám všechno nejmíň stokrát připravené a malej si prostě hoví v klídku v mámině lůně..Jenže já jsem z toho tak vystresovaná,že se nic neděje..Teď ty vedra,člověk si nedovolí nic dělat,aby ho to nepoložilo nebo nedej bože nechytlo někde úplně mimo domov,do toho ještě já hubeňour nabrala 20kilo,jsem nafouklá jako slonice,mám neuvěřitelný bolesti kolen,takže se z něčeho zvednout je pro mě nadlidský úkon..Do toho každej volá,"tak co,už?" (mimochodem už rodině nezvedám telefony) a teď toho ten můj chlap: "no to je jasný,ty ho nechceš vypustit,že?".."to on tam bude do maturity,proč chodit na svět dřív".."dovolenou si teď brát nebudu,stačí až na podzim,co se malej narodí"..mno,zkrátka mi s tím trápením vůbec nepomáhá :( snaží se mě rozesmát a zkrátka rozveselit,což se mu ze začátku vedlo,ale teď mám chuť ... prostě porodit! :( Takže jsme oba ve stresu měsíc,jestli náááhodou ,a ani náhodou :(

My čekáme třetí mimi a jen co manžela trápí je fakt, že těhotenství prožívá se mnou a je tedy těhotnej a začal nabírat na váze, je to sranda, rodit bych měla až v lednu tak snad do té doby nebude koule jako já. Se sexíkem problémy nemáme a užíváme si stále.

To cecilinka:

Začátek těhotenství jsme měly skoro stejný, já jsem hopsala radostí a náš milý tatínek jen v klidu domyl nádobí a řekl: ,,Hmmm, to je super!" Nevím, jestli byl tak v šoku, jelikož jsme plánovali mimi až na příští rok. Než mi narostlo bříško, moc se k tomu neměl, teda kromě tahání tašek z obchodu atd. ale teď..Malý reaguje na jeho hlas, když příjde z práce a ptá se ho, co jsme měli na oběd a svačinku, malý poskakuje, málem mi nevyskočí z bříška. Jsme ve 30TT, takže už se nemůžu dočkat na malého, až bude konečně s náma doma. Přeji pohodové dny a snesitelný porod. Ať jste hlavně zdraví..

Ahojky..Můj partner je přeci jen o 11let starší než já a tedy po rodičovské stránce vyspělejší,než mnoha omladin :) Takže jsem neměla probém "kňourat" o miminko :) když jsem mu ukazovala počůranou tyčinku s pozitivním výsledkem,nevěřil jí a říkal,že to je přeci jenom kus papíru a že chce znát výsledek od doktora..Pro nás ale ženy je to dost velký výsledek a tak jsem ubrečená štěstím ihned volala sestře, a jak jsme si vyměňovali pocity, řekla bych,že mu to začalo docházet- ikdyž hrál hrdinu :) Při ultrazvuku,který si samozřejmě nemohla nechat ujít ani má mamina,protože je to její první vnouče byl partner tak dojat, že mě to samotnou překvapilo,protože je to přece jen "pravý" chlap :) mával na monitor,když náš mimísek zvedl ťapinku a doslova "kníkal"..Bylo to hezké :) jinak mě za celou dobu mého těhotenství nenechal dělat těžké věci,žádný tahání tašek a pod.Bříško hladí a povídá si s prckem,jak se dnes měl,a jestli ho máma nezlobila,že už se na něj všichni těšíme a že je máma magor,protože mu zase něco koupila :) je to sranda :) Bříško maže,poslouchá,co se v něm děje a dost si našeho chlapečka nárokuje..Když něco ze srandy plácnu, vyjekne se slovy "tak pozor,je to MŮJ syn" :) Dokonce jsem ho i "dokopala" do předporodního kurzu,ale když jsme odcházely, řekl mi hrdinsky,že už to všechno stejně věděl,protože to má načtený :) Moc se těšíme na našeho tvorečka,jsem ve 37 TT a tak vždy před usínáním na malého "hubuje" typu: "Ne že se ti dneska bude chtít na svět,máš jěště čas a já se chci vyspat" a na to se jen mimísek převalí a ukáže záda..nebo něco jiného?? :)

My jsme teprve v devátém týdnu, ale proti předchozímu absolutnímu odporu k dětem můj muž úplně otočil taky má strach, aby neublížil mně nebo mrňouskovi a tak získávám informace, aby měl klid v duši. Chuť na sex máme zatím oba. Jinak je teď úplně nadšený, že budeme mít miminko a chvílemi je na mně tak hodný až mi to začíná lézt na nervy

Holky,to že ztratí chuť na sex chlap během těhotenství bych zásadně neřešila..hlavně,aby se ta chuť vrátila až budou mimča na světě:-) Mojí kamarádky manžel už 11měsíc od porodu stále nic...bez sexu,prostě nechce....což by mě trefilo!

Evik, ten můj má taky strach, aby neublížil ;-)

Jinak libí se mi názor od Adélky, asi to u nas bude stejné...

Ahojky, my čekáme první mimi a chován´m manžela jsem byla spočátku trochu zklamaná. Mimi je plánovaný, ze začátku, když ješte bříško nerostlo a mimi nebylo c´´itit, nebo bylo ale jenom malo, tak mu povídal a hladil ho a pak jak to na me bylo znát víc a víc, tak už jenom z povzdálí sleduje.... těší se to jo, ale se s tim vším srovnává nejak jinak. Nejdŕíve me to moc mrzelo, ale potom jsem se stim nejak smířila On se prý totiž toho našeho prcka bojí, párkrát dostal pěknou kopačku a strašne se divil....tvrdí, že to prý asi nebude holka, ta by prý takhle nekopala :-) Jo a další věc je sex...všude píší, že se u ženy může ztratit chuť na sex... ale nikde se nepíše, žeby chuť ztratil chlap...ten můj tvrdí, že má strach, že mi ublíží a tyky prý není pedofil... mam to já nadělení

Již mám 19-ti měsíční dcerku,ale ráda jsem si vzpoměla na těhotenství,které jsem si vyloženě užívala:-)Manžel měl samozřejmě radost že čekáme miminko,ale asi jako každý muž,nebyl s naším plodem lásky spjat tak jako já-ta co nosila miminko v bříšku a cítila každý jeho pohyb,škitavku atd.Jelikžo jsem měla 9měsíců čas na přípravu na miminko,po porodu jsem měla vše nastartované na výchovu a starost o malou.Pro mého manžela bylo "sžívání" aktuální až momentem,kdy malá přišla na svět.Během těhotenství jsem manžela nezapojovala do ničeho,co by mu nebylo příjemné a s odstupem času mohu říct,že je pro mě důležitější to,že se milují co je malá na světě než to,jestli manžel chodil na nějaké kurzy nebo ne. Mimochodem já jsme na žádné také nechodila,nejsem typ ženský,která by někde v bazénu skotačila s kruhy v rozkroku:-)Ale nic proti ničemu;-)Mějte se krásně,užívejte těhotenství a těšte se,až budou miminka s vámi..jsou to zlatíčka:-)

Můj muž to takhle "nežere", bereme to oba dost s nadhledem. Jednou byl se mnou i na ultrazvuku a byla to fakt sranda ho pozorovat, jak doktorovi nakukoval přes rameno a u toho se samým soustředěním mračil a dával hlavu na stranu. Že bychom ale u toho brečeli dojetím, to ne :-) Spíš je pro nás celá ta situace nová a snažíme se s ní "poprat", jak nejlépe dovedeme. Nejvíc mě dorazila manželova perla: "Hlavně aby to bylo hezky." :-D

Ahoj holky, můj přítel se mnou byl na dvou vyšetřeních a vždycky mě dojalo, když jsem otočila hlavu na něj a viděla pohled hrdého otce. Nejkrásnější pocit byl, když nám pan doktor oznámil, že čekáme chlapečka. Toho jsme si strašně přáli. Jinak se staráním se o nás nemá sebemenší problém, ale díky tomu, že pracuje ve stavebnictví a teď chodí domů až večer a je unavený, nemůžu mu nic vytýkat. Myslím, že bude dobrým otcem.

můj manža pusinkuje bříško, mluví na něj:) to, že by ho mohl i namazat je dobrý nápad:) jinak deti miluje, tak myslím, že bude supertáta