Abychom se nepřehřáli

Slunce pálí, horko na padnutí a koupaliště v nedohlednu. Co můžeme dělat, abychom ochránili před nesnesitelným vedrem sebe, děti, ale třeba i zvířata?

Je-li nám příliš velké teplo, reaguje na tyto podněty naše tělo dvěma způsoby. Prvním je roztažení krevních cév v kůži, což díky zvýšenému krevnímu průtoku umožňuje vyzařovat do okolí více tepla. Druhým způsobem je ochlazování pomocí potních žláz. Ty vylučují pot, který se následně odpařuje na pokožce, během odpařování se následně vstřebává teplo.

Rychle do stínu!

V horkých letních měsících se často stává, že se přehřejeme. To je způsobeno hlavně vysokou venkovní teplotou a nedostatkem tekutin. Přehřátí, neboli hypertermie, je stav organismu, při kterém nekontrolovaně stoupá teplota. Musí se tedy urychleně snížit, a to zejména okamžitým přechodem do stínu, vlhkými zábaly, ovíváním (chladnými fény, větráky) a dodáním tekutin.

Prevence

Prvním pomocníkem proti horku je voda. I když si to možná neuvědomujeme, voda je při ochlazování organismu nenahraditelná. Naše tělo se brání vyšším teplotám pocením, při kterém se organismus automaticky ochlazuje a brání přehřátí. Vodu tedy v horkách rychle ztrácíme a následkem špatné termoregulace dostaneme například úpal. Denně bychom měli vypít minimálně 2,5 litru tekutin v podobě nejlépe nesycené stolní vody či neslazených ovocných čajů.

Obrana proti přehřátí:

  • Nezůstávejme příliš dlouho na slunci
  • Přiměřeně se oblékejme
  • Chraňme si hlavu vhodnou pokrývkou
  • Pijme dostatečné množství tekutin
  • Nevykonávejme namáhavou ve vedrech namáhavou tělesnou práci
  • Zchlazujme se (koupání, zmrzliny)

Pozor na dítě!

Při pobytu na slunci s dítětem vždy mysleme na to, že jeho termoregulace není vyvinuta tak, jako ta naše. Tak to bude zhruba do tří let věku dítěte, až poté bude schopno udržovat a ztrácet teplo podobně, jako my. Právě proto hrozí u dětí v daleko větší míře přehřátí či podchlazení. Proto dítě dobře pozorujme, není-li mu horko. Při prvních známkách, že je dítěti příliš teplo, sundejme některé části oblečení, ochlaďme dítě vodou či přejděme do stínu. Vždy dohlížejme na jeho pitný režim!

Minimálně do půl roku by dítě nemělo být vůbec na přímém slunci. Ale pozor, i dítě v kočárku ve stínu může být přehřáté či dostat úpal.

Akutní zchlazení 

Vážnější situace nastávají při úpalu či úžehu, kdy je zchlazování jednou možností pomoci. Pobýváme-li dlouhodobě v prostředí s teplotou nad 35 °C, budeme mít pravděpodobně úpal. Hlavním příznakem je vysoká horečka a suchá, horká a začervenalá kůže. Můžeme také očekávat bolesti hlavy, závratě, zrychlený dech a tep. Postiženého musíme začít co nejdříve zchlazovat. Přeneseme ho do stínu, podáváme chladivé nápoje (například dáváme pomalu pít studený čaj) a aplikujeme studené zábaly. Zchlazování by nemělo být postiženému nepříjemné, pozor, aby abychom postiženého nepodchladili! Teplotu srážíme přibližně na 38 °C. Pozor, ne nižší, pacient by mohl dostat šok.

Úžeh je velice podobný úpalu s tím rozdílem, že jde o přehřátí mozku. Vzniká v důsledku déletrvajícího přímého působení slunečního žáru na nekryté tělo. Často je kombinován se slunečním popálením. Může se projevit i po několika hodinách. Postiženou osobu zchlazujeme stejně jako při úpalu s tím rozdílem, že dáváme obklady i na hlavu.

Přehřátí u psa

Ne jen u člověka, ale i u psa může lehce dojít k přehřátí. To se projeví výrazným tlukotem srdce, v těžších případech neschopností pohybu, průjmem, zvracením a teplotou přes 40 °C. Jakmile zjistíme, že je náš pes přehřátý, začněme okamžitě zchlazovat. Nejvhodnější je zabalit psa do mokrých ručníků a začít ho chladit ledovými obklady. Zvíře je dobré převézt urychleně na prohlídku k veterináři.

Zdroje:

www.první-pomoc.com
www.doktorka.cz
www.casopis.planetazvirat.cz

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené