A bude to, a bude to – holčička
PAVLÍNINO TĚHOTENSTVÍ Ano, již známe pohlaví našeho druhého miminka. Bude to holčička. Manžel si více přál chlapečka, ale je šťasten i za druhou holčičku. Říká, že holčičky více lpí na tatínkovi a jsou mazlivější.
Já jsem trochu radši za holčičku nežli chlapečka. Možná to bude znít divně, ale bála jsem se, co bych dělala s tím čudlíkem. Je jasné, že mateřské instinkty by zapracovaly a vše by šlo hladce, ale holčička je pro mě přirozenější a navíc s ní mám již zkušenosti.
Na druhou stranu mě lákalo mít chlapečka, abych právě poznala i tuto stránku věci a celkově jeho vývoj. Zda jsou např. nějaké zásadní momenty při stejné výchově v dospívání chlapce a dívky, jakože za jisté ano. Z praktického hlediska je holčička lepší. Může dědit po sestře oblečení, i když jen do určitého věku, aby si nepřipadala jako nějaká hadrnice, co má jen obnošené věci. Je také jasné, že se neudržíme a koupíme jí nějaké nové oblečení, něco koupí příbuzní či známí. V zásadě se ale ušetří, neboť nebude zapotřebí kupovat vše nové.
Z pohledu Klárky, a to vnímám jako hlavní, předpokládám, že si bude se sestrou více rozumět nežli s bratrem. S přihlédnutím na malé věkové rozmezí obou holek, necelé dva roky, by z nich mohly být skvělé kmošky. Mohly by si radit, jak na kluky, co si vzít na rande, společně se líčit, svěřovat se jedna druhé a prožívat všechny ty holčičí věci.
Vždy jsem byla šťastná, že jsem jedináček (mám sice nevlastního bratra, ale nevyrůstali jsme společně – máme každý jinou mamku), že mám maminku jen pro sebe, že jsem středem pozornosti, že se nemusím s nikým o nic dělit, s nikým se dohadovat, žárlit, závidět a tak. Nyní, když si to tak přemítám, říkám si, že by bylo prima mít sestru, se kterou bychom držely pohromadě a byly dobré kmošky.
Jinak stejně tak jako při očekávání prvního miminka, tak i nyní nám tchán věštil pohlaví miminka. Vyvěštil však chlapce – můj prsten, zavěšený na mém vytrženém vlasu se nad mým předloktím kmital ze strany na stranu, což předpovídá chlapce. No, halt si tchán chlapce tolik přál, až se mu ta ruka rozkmitala místo roztočila. Vypadá to, že jeho věšteckým schopnostem odzvonilo – do teď se prý nikdy nezmýlil. Tchán stále nevěří, že budeme mít opět holčičku. Říká, že uvěří teprve až na vlastní oči. Stálé doufá v chlapce.
