Ideální mimi

KLUB TĚHULEK! ZUZANA To je jasné označení naší Zorečky. Miluji naše miminko. Asi jako každá máma, ale u naší Zorečky je skutečně jen minimum chvil, kdy bych ji nejraději vystřelila na Mars a zavřela okno.

fotoprome.cz-7502_7328-1100x618.jpg

Ty navíc přicházejí snad jen tehdy, pokud je to v kombinaci jejího řvaní a zároveň řvaní Mítačuta. Někdy se vzájemně rozpláčou. (Třeba, když sedím na záchodě. Nebo ještě lépe, když zazvoní Pošťačka a musím neprodleně vyrazit směr vrata, neboť pokud to neudělám, vskočí neprodleně do auta a za vozem se – v tomto počasí – jen zapráší. Zásilka, na kterou netrpělivě čekám, je poté k vyzvednutí v horku až druhý den a prochááááázkou rozpálenou výhní v podobě naší ulice bez zeleně. Děkuju pěkně).

Naše holČičinka je miláček. Ještě víc, než byl v tomto věku Adámek. I ten byl dost bezproblémový, ale ona je ještě větší pohodářka. Nejvíc po ránu. Kdekoli. Kdykoli. Už s úsměvem. Je milounké a komunikativní mimi, které baví našeho staršího tak, že se třeba v autě až zalyká smíchem.

Nebo po ránu. Jakmile se Adam vzbudí, už zavelí „Chááácha“ (překlad: Zorka) a už nás (nebo jen mě) přelézá, aby se s ní přivítal, dal jí pusinku a pohladil jí. Roztomile jí opět oslovuje Cháchi, Cháchi (Zorečko, Zorečko) a dává jí tvářičku na tvářičku, jak u nás děláme „mazli – mazli.“

Stále je na ní velmi hodný, opatrný a neskutečně milý. A ona mu to oplácí úsměvem od ucha k uchu, kdykoli ho uvidí. Točí se za ním, jakmile se okolo ní jen ochomýtne a vděčně přestává plakat, jakmile se chopí utěšování on. Nechá si od něho skoro všechno líbit a tím všechno myslím zejména: vnucování dudlíku, přestože od nás ostatních to vyloženě nesnáší, šílené kolébání v autosedačce, ježdění autíčkem po bříšku a přilehlých končetinách, násilné mávání „ahůůůůů“ (ahoj) na pozdrav, pokud k ní občas přijde a má pocit, že ji dlouho neviděl, ve vaně polévání bříška s občasným vyšplíchnutím vody do pusy, aj.

Je však jedna věc, kterou si od něho nenechá líbit za žádných okolností.Díky jejímu pláči po takovém jeho každém pokusu to naštěstí přestal Adam rychle dělat. Nelíbí se jí, když jí dává napít z jeho lahvičky šťávičku. To je vyrvál, protože naše holčička se v krajním případě umí ozvat ale pěkně nahlas, to zase jako jo, že je mi jasné, o co se pokoušel. On pak vždy stojí jako opařený u ní a pusu má dolu do obloučku a říká, že „Apfa tití Cháácha“ a kroutí hlavou, tedy, že Adam dával Zorce pití a ona ho nechce. Je hodný. Ví, že v těch vedrech je třeba hodně pít. Je mi ho navíc líto, protože v tom vedru jsme hodně odsouzení být zavření doma.

Občas ráno sedneme do auta a jedeme na ranní cvičení a pak se projdeme po nákupním centru, kde je lépe díky rozumné klimatizaci. Chci a snažím se, aby se trošku prošel, a naučil se být v kolektivu dětí. Zatím bohužel vždy po nějaké době skončil v přilehlé herně, ale intervaly beze mě se prodlužují. Věřím, že od září budeme chodit pravidelně a bude chodit beze mě. Od ledna plánuji v tu dobu chodit na plavání se Zorkou. Takový je alespoň plán. Snad se mi podaří jej i takto realizovat.

Také se mi konečně podařilo domluvit termín křtin. 6. září to čeká obě děti naráz a nakonec v Praze. Mám z toho radost, protože budeme moci pozvat více přátel a rodina nebude muset tolik cestovat, a navíc doufáme, že snad i v září bude obstojné počasí, aby se dalo poté grilovat a zvládnout pohoštění svépomocí bez utrácení v restauracích.

Moc se těším na středeční schůzku s farářem, kde domluvíme nezbytné podrobnosti. Musím se zejména zeptat, jak formálně mají být děti oblečené, co zajišťujeme my a co je součástí obřadu ze strany církve, zda jsou vhodní patroni, které jsme dětem vybrali…musím si sepsat opět nějaký seznam, abych na něco nezapomněla. Třeba jako týden před křtinami s ní jít na nastřelení náušniček.

Můj život je vůbec plný seznamů. :o) Bez nich už totiž zapomínám, jaké jsem nakoupila už vánoční dárky (ano, nakupuji dárky většinou celý rok a někdy se jen rozhoduji, kdy komu co dám), co nakoupit a kdy, co vyřídit a kdy, na co nezapomenout a proč… jako například, že mám už asi měsíc objednat ořechy a mandle a podobné plody. Slibuji to přátelům a známým… dnes mi to jedna z kamarádek připomněla. Hm…musela jsem se pitomě zeptat, co těmi ořechy myslí. Dívala se na mě podivně a pak mi to upřesnila. Musela jsem se sama sobě smát. V mém seznamu úkolů je totiž napsáno: objednat mandle. No jasně, cooo ořechy, já chci hlavně mandle, tak proto na ořechy nereaguji :o). Uklidnila mě ale, že to nemá na její trapas v Anglii – jela vpravo.

Běžím tedy objednat mandle a poté hodit šipku do postele za mimi, které už půl hodiny krásně spinká. Už se těším, až se natáhnu.

Ať je Vám alespoň v noci chladněji, Zuzana

12.8.2015 7:45

Další blogy

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist