Jak se stát kočkou

KLUB TĚHULEK! ZUZANA Dnešní díl, přestože dominantním a nepřekonatelným zážitkem tohoto týdne byla schůzka s architektkou a stavebním inženýrem našeho domečku, jsem se rozhodla věnovat tomu, co mě momentálně (zejména po ránu) tíží nejvíce – tedy otázce: Co si na sebe obléknout?

Začalo to před pár týdny. Najednou, přes noc (možná i trošičku přes Vánoce), se mi povážlivě zvětšilo bříško.

A právě na onu schůzku kvůli domku mi nebylo jedno, jak vypadám. A navíc jsem věděla, že tam bude zima jako v ruským filmu.

Takže co si mám, chjo, dát na sebe? Následovala panika. Poprvé. : -)

Jestliže mám být celý den doma, moc to, pravda, neřeším. Něco pohodlného někde vyšaším... tedy zatím to tak bylo. Ale i tam už mě zastihl nepřipravenou nepříjemný fakt. Můj šatník se zcvrknul na pár kousků, které když ušpiním, mám problém. Panice podruhé jsem se vyhnula jen zázrakem. Zachránily mě domácí kalhoty mého manžula. Ale jen na dobu, než přišel z práce – já však naštěstí stihla vyprat a vysušit ty své špinavé – ale pssst, jemu ani muk!

Dalším důvodem k přemýšlení nad zákeřnou otázkou módy v těhotenství (nebo spíše nad pouhou potřebou zakrýt holou zadnici) se stal telefonát z ateliéru Fotopromě, kde mě budou příští týden fotit. Co jen si s sebou vzít? Panika podruhé. Dorazila za mnou až do práce se silou sobě vlastní a poté mě zahnala do obchodu, kde jsem si koupila super sukni. Natahovací! :)

Nechtělo se mi ale z peněženky vytáhnout moc peněz najednou za nové těhu oblečky, když vím, že být znovu těhotná už nejspíš neplánuji. Také zároveň při strachu, že se mi pánev už nestáhne a zůstane mi místo velikosti 34 velikost 42, kterou zpravidla teď kupuji, bych měla spíše šetřit na nový šatník po těhotenství. Kdyby se vám chtělo napsat mi do diskuze, jak jste to měli s pánví a její velikostí před a po vy, budu nadšená – ať vím, do čeho jdu a na co se připravit.

Doma jsem poté začala třídit a hledat. Hledat a třídit. Zatracovat a znovu schvalovat... ...přebírat.

I půjčením od kamarádek se mi sešly moc pěkné kousky. Aby to nebylo jen na nich a abych na oplátku poté měla čím přispět sama, ve výprodeji jsem přeci jen ještě pořídila pár nových hadříků. Ale nepřeháněla jsem to. Spíš jsem vsadila na prádlo, které se mi každodenním nošením a častým praním téměř rozpadlo. Těhotenské podprsenky jsou bezvadné a kalhotky beze švů – na ty nedám dopustit už vůbec. Také jsem koupila jednu noční košilku s tříčtvrtečním rukávem - delší neměli.

Tím jsem tedy vyčerpala prozatím nakupovací posedlost (po docela dlouhé době), peněženku a trpělivost svého synka, který se vybírání musel účastnit.

A sebe jsem uklidnila.

Docela.

Že jsem i v tomto období celkem za kočku. Cítila jsem to tak. Vlastně – cítím se tak. Kdybych to nepřiznala, tak bych pěkně kecala. :)

Ovšem jen, pokud nesedím zrovna celý den doma. Z lenosti pokožka odpočívá bez make upu a tělo nacpu jen do těch zmíněných tepláků nebo domácího oblečku. Jenže ouha. Velikost bříška už pokročila a ani vytahané kusy nestačí. Tady právě začíná úskalí zimního těhotenství.

Mnoho kamarádek (i moje mamka) mi říkalo, jak je zimní těhotenství oproti létu pohoda. PCH!!!

Přemýšlím marně, kde k takovému názoru přišly. Pominu fakt, že s kočárkem, co tlačím, mě v MHD nikdo nepustil sednout ani nepamatuji, přestože už i v kabátu je těhotenství nepřehlédnutelné – přisuzuji to kočárku. Ten je totiž trnem v oku leckterému důchodci, cizinci, mladíkovi či studentkám – navíc s kočárkem si můžete sednout jen na velmi výrazně omezený počet míst v dopravním prostředku (kde navíc nemáte podle piktogramu, kterým se někteří řídí, právo k sezení – proč, ptám se), a to sedící jmenované většinou nenapadne. Nebo napadne a ostentativně Vám dávají najevo, že za buben si můžete sama a není jejich starostí vás v takovém případě s těžkým kočárem pustit sednout.

Spíš bych ale chtěla říci, že už i bez dítěte a kočárku mám co dělat, abych se v přetopených dopravních vozech nesvlékala i z kůže. Navíc prvního musím vždy svléknout syna, protože by mi spustil vyrvál – vedro nesnáší. A tak první je svlečen on, pak teprve já a už funím. Z té námahy, ze stání a chůze, z vedra... a to i přesto, že jedeme třeba jen pár stanic – venku je mi pak totiž o to větší zima, zejména když foukne vítr, pokud se uvnitř zpotím. A to nechci ani mluvit o tom, že se málokdo stará i jen o takovou nezbytnost, jakou je, mít se jako těhotná maminka, kde držet – přestože požádáte. „Máte přece kočár, ten má madla, držte se ho." – tuhle mi řekl jeden důchodce. Zvláštní, že on měl hůl a přesto se držel madla autobusu. Také názor, že „oni se TENKRÁT s kočárkem vydávali jen do okolí a nevozili se po městě" není ojedinělý. Chtěla bych mít pohotový jazyk své sestry, která dokáže na takovou větu odpovědět něco ve smyslu, že za první republiky měli třeba doktoři ve zvyku chodit do domácnosti za pacientem. Smála jsem se v duchu ještě několik stanic. Ale obecně úsměvné to není.

A díky svlékání a teplu v MHD, ale nejen proto, si často povzdechnu: Zlaté léto!!! Vedro je přinejhorším všude! A většinou se jde před ním i schovat. Ale jste na to připravení a oblečení. Mám děťátko narozené v srpnu a nadávám, že léto prostě bylo lepší. Ano, člověk se potil. Bylo mu teplo... ale nepotřeboval se stále vysvlékat, protože víc už to zkrátka nešlo. Na doma mi stačily šaty, slabé, bylo jich pár na výměnu a praní. Teď se potím stejně tak (námahou, stálým svlékáním v prostředcích, kdy se mi občas dělá i mdlo z toho, že už si nic svléknout nemůžu, nebo ze stresu, protože nestíhám zase všechno včas obléci a vystoupit...).
A zima a vedro provází i noc.

Samostatná kapitola by mohla patřit nočním úborům. Předloni jsem spala v tenké noční košili. S holými rameny. Teď, protože naše batolátko nejraději a nejlépe spí, pokud je v ložnici velká zima, klepu se jako ratlík v nočních košilích s krátkými rukávy. Mám s dlouhými rukávy jen jednu. A ta má výstřih, že se někdy budím s holými prsy - zimou. Ať utáhnu šněrování, jak chci silně. Jenže menší velikost mi zase táhla přes boky. A ostatní mé noční úbory jsou pyžámka. Jenže... a to je další úskalí těhotenství – mají problém, který si říká „guma v pase". Je špatně řešitelný... Prakticky jen jedním způsobem – šaty nebo overaly. Nebo noční košilky.

Zimní těhu overal na ven pro dospělé jsem nesehnala. Je to nedostatkové zboží. Navíc by vzhledem k četnosti čuracích pauz byl nepraktický, nebo by do něho foukalo. Šaty zase musíte doplnit vhodnou gumou v pase v podobě punčoch, pokud nechcete zmrznout. Takže opět žádné řešení. Tedy alespoň co se týká práce a venkovního času. Na noční košilku z flanelu jsem si koupila látku – teď už jen najít kousek času a pustit se do ní, než bude květen. A problém času stráveného v domácím? Ten opět za mě vyřešil můj manžul.

Udělal ze mě Super Kočku! Doslova.

Koupil mi – v dobré víře pyžamko – kočičkové. Ano, je to ten úborek z fotky! Overal, bezčurací (naštěstí ještě tak často nechodím), ale zato super skvělý. Má nejen ouška, ale také ocásek! (Ten ocenil zejména náš malý synek.) No, vlastně jak jsem si ho oblékla, věděla jsem, že doma už nechci chodit v ničem jiném. Po odchodu do věčných lovišť zapůjčených lacláčů, které dosluhovaly, jsem s gumou v pase zápasila každý den, Evička v bříšku snad ještě víc. Teď mám vystaráno. Neumím si představit, že s ocáskem a hlavně kapucou s oušky někdo dokáže v noci spát (obojí by mě strašlivě tlačilo), ale jako domácí obleček je kočka naprosto nepřekonatelná! A také by byla škoda, kdyby ji nikdo neviděl...

A já i s těhotenským bříškem, zvláště když přijede pošťačka nebo se zastaví kamarádi, se cítím opravdu skvěle – jako KOČKA! Z komiksu. :) No a? Proč se přece nezasmát na vlastní těhotenský účet? : -)

Buďte i v těhotenství kočky a nenechte se vysmát,

Zuzana


 

Zuzana právě prožila 22. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?

 

 

 

22. 1. 2015Zuzana
Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Všechny články blogera

Jako žito

MÁMA ZUZANA Tak se cítím. Unavená. Jako strašně zmlácená… Snažím se stihnout všechny termíny odevzdání všeho, co hoří, a nebo hoří víc… Celý článek »

Stavební povolení

MÁMA ZUZANA Je doma. Zdálo se to jako už nemožné, ale je doma. Přišlo mailem a je tu. Otevřeli jsme bublinky i přes mé kojení a u večeře vypili každý kousek ze své sklenky.  Celý článek »

Trpělivost

MÁMA ZUZANA To je zboží, kterého se mi někdy v poslední době opět nedostává. Vím, že je to u nás už ohraná deska. Jenže opravdu nepamatuju, kdy jsem si od dětí naposledy odpočala na déle než pár hodin. Rozumějte. Sem tam vyjede manžel s dětmi... Celý článek »

Mlčeti zlato…

MÁMA ZUZANA nemlčeti platina? Už se Vám určitě někdy stalo, že jste se musely rozhodnout mezi úplně dvěma špatnými variantami. Tedy... „špatnými“ je relativní pojem. Zkrátka mám na mysli rozhodování, které nemá naprosto dokonalé řešení. A protože... Celý článek »

Když máma naletí

MÁMA ZUZANA Tento týden jsem sobě, ale hlavně svému malému synkovi, připravila ohromné zklamání. A na rozdíl od dítěte, které jak je pozitivně naladěné od narození ze svého přirozena, jsem se toho pocitu nemohla zbavit – a vlastně jsem se ještě... Celý článek »

Když létám...

MÁMA ZUZANA Mám ráda cestování. Cestování v jakémkoli dopravním prostředku. Z prostředků nejvíc letadlem. Mé děti to mají stejně. To si troufám tvrdit. Celý článek »

Na mou duši

MÁMA ZUZANA Abych navázala na předchozí blog, Vánoce u nás proběhly. Nikterak bych to nerozmazávala, protože bych si opět musela trošku stěžovat na „babičku“. A tak raději nebudu vyprávět. Celý článek »

Sáňky v létě

MÁMA ZUZANA Po delší odmlce vás opět zdravím. Velká omluva všem, pokud jste na blog marně čekali. Rozhodování na poslední chvíli má svá úskalí. Někdy nemalá…  Celý článek »

Mumie

MÁMA ZUZANA Týdny plynou a my už víme, že na dovolenou do dalekých zemí, pojedeme (tedy, pokud zdraví dovolí a bude jinak shůry dáno). Celý článek »

Nedovolená dovolená

Každý se občas v životě ocitl mezi mlýnskými koly. My se tak cítíme nyní. Celá rodina. Na jaře jsme si s kamarády koupili letenky do Brazílie, že pojedeme na krásnou dovolenou přes Vánoce. Letenky jsem pro jistotu pojistila pro případ, že bychom... Celý článek »

Parádnice

MÁMA ZUZANA Dva týdny se v kalendáři otočily a u nás se relativně nic nezměnilo. Tedy co se týká stavu domu, stavebního řízení a hypotéky.  Celý článek »

Mluvící a čůrací

MÁMA ZUZANA Vždycky se na podzim těším jako malá holka. Přijde mi snad stejně zábavný, jako zima. V zimě se, pokud je, běhá po sněhu a hraje v něm. Když ne, tak se na něj těší… a podzim zase přináší kupu listí. To naštěstí mnohem pravidelněji v... Celý článek »

Kdo si hraje, nezlobí…

MÁMA ZUZANA …většinou. Poslední dva týdny byly nabité událostmi. Nedostali jsme hypotéku, neočkovali děti, protože byly nastydlé, (díky tomu ani nenastřelovali náušničky), dověděli jsme se, že brzy dostaneme stavební povolení, manžel se dověděl,... Celý článek »

Ideální mimi

KLUB TĚHULEK! ZUZANA To je jasné označení naší Zorečky. Miluji naše miminko. Asi jako každá máma, ale u naší Zorečky je skutečně jen minimum chvil, kdy bych ji nejraději vystřelila na Mars a zavřela okno.  Celý článek »

Až jednou…

KLUB TĚHULEK! ZUZANA Mám seznam. Už to není seznam věcí, které musím stihnout do porodu. (Naštěstí! Stále platí, že „hlavně už žádný porod!!!“ Dvě akutní sekce stačily.) Je to seznam toho, na co se těším, až to budu moci dělat. Jednou. Až děti... Celý článek »

Tak a DOST!!!

KLUB TĚHULEK! ZUZANA Tento náš domácí a poslední šestinedělní týden poznamenal test Babywebu: Jste líný rodič?! Celý článek »

Týden snů a klidu

KLUB TĚHULEK! ZUZANA Prožívám s rodinou takovou moji malou dovolenou. Se začátkem prázdnin odjela babička učitelka na týden za svými příbuznými a přáteli a doma zavládl klid a pohoda. Tedy klid spíše bez komandování, bez fňukání, že děti všechno... Celý článek »

Syslí tváře a vypasená bříška

KLUB TĚHULEK! ZUZANA Zase ten blog nepíšu v termínu. Najít čas v rozmezí pátek až úterý dopoledne se stalo nadlidským úkolem. A v rozmezí úterý až pátek se zase nic tak zásadního většinou nestane, nebo se pak stane něco mnohem lepšího, takže to... Celý článek »

V nouzovém režimu

KLUB TĚHULEK! ZUZANA Tak fungujeme. V duchu už tomu říkám nouzový režim. Já a mé dvě děti, které jsou mimochodem velmi hodné - obě, žijeme podle pravidel cizí domácnosti tak, abychom co nejméně překáželi a co nejvíce si užili spolu legrace – a... Celý článek »

Ať žijem!!!

KLUB TĚHULEK! ZUZANA Týden opět v čudu... a manžulovo dovolená taky. Návrat do práce se mu ani trošku nezamlouval. Prý si ani nepamatuje cestu do práce. ;o) Vtipálek. Celý článek »

Porod, Zorka a já

KLUB TĚHULEK! ZUZANA Ač to tak v neděli večer nevypadalo (a v pondělí v porodnici při vyšetření se stahy po 4 minutách prý také ne), pondělní poradny v 9:00 jsem se už 2 v 1 nedočkala.  Celý článek »

Když dojde na ústupky…

KLUB TĚHULEK! ZUZANA Ještě pořád jsem celá... Efička se zatím ven nemá. A já jsem ráda. Objednaná do poradny jsem zase na pondělí, tentokrát bylo všechno v pořádku napoprvé, tedy žádné přetáčení monitoru. Uvidíme, zda se pondělka tahle ještě... Celý článek »

Že bychom třeba vymalovali?

KLUB TĚHULEK! ZUZANA Voda zase nebude. Respektive porod do ní. Stejně jako v mnoha jiných porodnicích, je v současné době na Kladně použití porodní vany hygienikem zakázáno. Takže zase smůla... No co se dá dělat. Celý článek »

Poradna s povidlovým koláčkem

KLUB TĚHULEK! ZUZANA Porodnice v Kladně mne znovu (ač po skoro dvou letech) nezklamala. Všichni byli hodní, laskaví... a bylo tam narváno. Ale v tamním stále stejném bufetu jsem si ihned koupila výborný koláček s obrovským množstvím povidel.... Celý článek »

Stránky

Naposledy navštívené