Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz
Maminka míní, miminko mění
Na začátku srpna se nám narodila zdravá, krásná a úžasná dcera. Samozřejmě nejkrásnější miminko na světě. 🙂 Ale jak mnohé z vás vědí, mít malé miminko dá celkem zabrat. Chcete jít ve dvě hodiny ven, protože mimčo včera v tu dobu dopapalo? Máte smůlu, dnes se baští až ve tři a třeba i dvě hodiny. Vše se prostě točí v našem případě kolem našeho malého Piškotěte.
Proč Piškotě? To je naše pracovní jméno pro miminko, protože v prvním trimestru byly piškoty jedno z mála jídel, co jsem pozřela. Takže to byl náš Piškot. Dlouho jsme nevěděli, jestli to bude holčička nebo chlapeček, proto Piškotě. Nenapadlo mě, že jí tak budu říkat i po porodu, ale nějak to naší princezně zůstalo.
Piškotě je žrout
Občas mám pocit, že moje miminko hraje hru: Jak zbaštit maminku. Říká se, že miminka se nemůžou přejíst. Tak to naše rozhodně ano. Přejí se a pak u kojení brečí, že ji tlačí bříško. Pomáhá jedině odložit. Pak je spokojená a já smutná, že už mě nepotřebuje. Samozřejmě to přeháním. Ale tím, že ji položím do postýlky nebo vedle sebe, tak se uklidní a je to zase naše spokojené miminko.
Od té doby, co mám Piškotě, se mi vrací vzpomínky na moje dětství a na to, že to se mnou rodiče také neměli jednoduché. Vždycky, když v noci malou po kojení uspím a dám ji do postýlky, potichu se zvedám z postele, abych si aspoň došla do koupelny, vzpomenu si na to, jak mě uspával táta. Já jsem usnula a on se vždycky snažil potichu odejít z pokojíčku, když byl tak v půlce, vždycky jsem se vzbudila a ptala jsem se ho: „Kam jdeš?“ Musel se vrátit, rozsvítit a ještě mi něco přečíst.
Čtěte také:
Musím se smát, když se s obavou, že se probudí a uspávání začne nanovo, plížím od dětské postýlky. Malá sice ještě nemluví, ale ozvat se umí slušně. Smích léčí, i když jsem utahána po celé noci kojení a uspávání, ráno, když malou dám na přebalovací pult a ona se na mě začne smát. Nic už mě nebolí a po únavě ani památky. Mamka mi vždycky říkala: „Víš, co toho ženská musí vydržet?“ Nejdřív jsem myslela, že mluví o menstruaci, pak o porodu, ale je toho mnohem víc.
Musím říct, že to příroda dobře zařídila. I přes to, že občas spím dvě hodiny, dokážu pak fungovat a starat se o malou. Někdy mě ale nechá i něco uvařit nebo dokonce napsat článek na Babyweb.
