Jedno období za druhým

MIMI LIVE! ANITA Život s miminkem je zběsilý a plný zvratů. Anitka bude mít na konci března !deset! měsíců. Nemůžu tomu uvěřit. Mám pocit, jako bych ji teprve včera chovala jako malé novorozeně. Mám pocit, jako by s námi byla odnepaměti. S Áčkem jsou naše dny barevnější, plastičtější, překvapivější. Vždycky, když už si myslíme, že jsme tomu všemu přišli na kloub, tak nastane změna.

Třeba takový denní šlofík. Nejprve Anitka přes den moc nespala. Toto období skončilo a teď si dopolední i odpolední (a někdy ještě dokonce i podvečerní) spánek doslova užívá. Dřív taky neměla ráda kočár. Teď sice pořád preferuje nosítko, ale kočárem rozhodně neopovrhne (takže si občas můžeme ulevit zádům a miminko „udrndat" na terase nebo na procházce).

Ohledně jídla jsme taky vypozorovali různá období. Období velkého jezení všeho. Období jezení jen zelených pokrmů (lžičky s oranžovou mrkví, dýní nebo batáty končily u pevně semknutých dceřiných úst). Období jezení kousků (hurá, ať žije baby led weading). Období rozmixované stravy (sotva jsme schovali mixér hluboko do šuplíku, najednou BLW neměl šanci). Období uzobávání, kdy Anit sní pár soust a má dost. Období jezení papírů.

U období jezení papírů se na chvíli zastavím. Nedávno jsem z legrace říkala „svým“ maminkám, se kterými chodím na cvičení s miminky (a do solné jeskyně a na prochajdy), že Anit má povolenou denní dávku půl ubrousku na den. Jenže to přestává být legrace. Jakmile Áňa uvidí cokoliv papírového, dřív nebo později to skončí v jejím žaludku (pokud teda nestihneme s Tomem včas zareagovat). Už snědla kus krabice, toaleťák (ten hodně navoněný), ochutnala dokonce červencový týden z kalendáře. Někdy jí ještě stihnu rozžmoulanou kuličku vytáhnout z pusy (většinou ale ne). No, už aby bylo toto papírové období zdárně za námi.

CO CHUTNÁ VAŠIM DĚTEM? NAPIŠTE VERONICE DO DISKUZE

Jen co se týče nálady, je Aňulka od narození konzistentní. Veselá. Hravá. Zvídavá. Celá naše rodina posledních čtrnáct dní prožívá smutek. Den po vydání mého minulého článku mi umřel dědeček. Okamžitě jsme s Tomem zrušili plánované hory a vydali se na Moravu. Pomáhat s organizací rozloučení. Smutnit. Být spolu. S rodinou. Nastal kolotoč příprav a vzpomínání. Přemýšlela jsem, jestli Anit vycítí tu černou uslzenou atmosféru. A i když jsme se v její přítomnosti snažili nedat na sobě nic znát, naše senzitivní holčička určitě něco zpozorovala. A vypořádala se s tím po svém: Všechny kolem se snažila rozveselit svým odzbrojujícím úsměvem. Nakonec myslím, že právě ona byla tím nejlepším lékem na smutek. A dávkovali jsme si ho všichni dosyta.

Vyčerpání psychické i fyzické na nás padlo až v Praze. Tom si vzal volno a chystali jsme se odpočívat. Čerpat síly. Spát. Jenže to naše sluníčko s námi mělo jiné plány. Jejímu radostnému výskání se nedalo odolat, a tak jsme překonali únavu a brali dceru na různé výlety a přitom se dobíjeli její neutuchající energií.

Ještě když bylo pěkně, vypravili jsme se za zvířaty do Toulcova dvora. Kozy, králíci, koně, všechno ji zajímalo. Na každého čtyřnohého tvora volala a urputně mávala. Taky se poprvé potkala s trávou. Nechali jsme ji lézt po čtyřech a Anit se nestačila divit, že ten terén není tak rovný jako doma, a že ta zelená stébla ji lechtají do dlaní. Už se těším, až uspořádáme nějaký piknik.

Když se pak ochladilo, vzali jsme ji do dvou různých heren/kaváren pro děti. Při příchodu se musíte zout. Všude kolem stolečků je koberec, po kterém můžou děti lézt, batolit se a hrát si s nepřeberným množstvím různých hraček. Rodiče s polovypitými hrníčky kávy běhají za svými ratolestmi a vytahují jim hračky z pusy, zvedají je a utěšují, případně řeší konflikty s ostatními dětmi. Prostě taková rodinná idylka.

Anitka se v herně posadila do svého klasického sedu „na paní starostovou“, při kterém vždy opře ruce v tříslech, zvedne ramena a lokty vytrčí do prostoru. Bedlivě sledovala mumraj kolem, a pak se opatrně vydala prozkoumávat všechny ty nové hračky a atrakce. Nejvíc ji ale zajímaly ostatní děti. Nemohla z nich spustit oči. To ostatně ani my.

Sice se snažíme řídit heslem: nesrovnávat!, jenže někdy je rodičovská soutěživost silnější než zásady. Hned jsme s Tomem zpozorovali jednoho chlapečka, který pásl koníčky poblíž. Vypadal skoro tak velký jako Anit, ale sotva uzvedl hlavu. Hrdě jsem se usmála směrem k dceři, která zrovna torpédovala k houpacímu koni. Z mých Anitku opěvujících myšlenek mě vytrhla maminka onoho miminka: „Jak je stará vaše holčička?“ „Devět měsíců,“ odpovídám a čekám něco jako: „Ta je šikovná.“ A už si v hlavě připravuji hlášku o tom, že kluci můžou být občas trochu pozadu. Jenže maminka mě překvapí: „No, tomu našemu jsou tři měsíce. Jenže je trochu větší.“ Vytřeštím na ni oči. Prý „trochu“! No, ale koníčky pase krásně... na tři měsíce. „Ten je ale vážně šikovný,“ slyším se říkat větu, kterou jsem původně čekala od ní. Takže tolik ke srovnávání.

A na závěr ještě jeden Tomův postřeh: Od té doby, co máme Anit, se mnohem častěji smějeme. A to je fakt!

Zatial. Vaše V.

19. 3. 2014Veronika
Komentáře k článku
Počet komentářů: 3
Obrázek uživatele Uživatelka Babyweb.cz
Uživatelka Baby...

Čas vážně utíká hrozně rychle. Přijde mi, že pořád někam spěcháme a nemáme ani čas užít si to nejkrásnější období našeho miminky. Snažím se aspoň dělat hodně fotek a ukládám si je do online deníčku dětátka Childbook. Pokud to neznáte, tak na www.childbook.me si můžete založit deníček, přidávat tam fotky, nejrůznější zážitky a po zaplnění knihy si ji můžete nechat vytisknout jako fotoknihu. Je to vlastně takové moderní fotoalbum. Za pár let, až budeme řešit pozdní příchody domů a pětky z matiky tak si ještě rádi zavzpomínáme, jak to bylo fajn s malým miminem. : )

Obrázek uživatele Veronika
Veronika

Veru, díky za empatii. Bylo to těžký, ale už se z toho nějak lížeme... .  Jsem ráda, že se děda dožil aspoň první pravnučky. Tak držím palce, ať ten váš ještě zabojuje.

 Jaj, to s tím pískem mě ještě nenapadlo. No, to teda bude radost! Anit teď zase rostly nějaké zuby - už jich má sedm - a do pusy šlo vše, co jí přišlo pod ruku. Ale papíry vedou.

Zatím papa.

V.

Obrázek uživatele Veronika4
Veronika4

Veru,
ze všeho nejdřív ti chci popřát upřímnou soustrast. Věřím ale, že Anitka vám to všem pomáhá rychle překonat a nesmutnit. Můj děda už má také dost let a podlomené a několikrát zkoušené zdraví, tak se děsím toho, kdy nás to také čeká...

Co se týče pojídání papírů, syn je taky zbožňuje. Už na Vánoce měl největší radost z balících papírů, který mu hned čouhaly z pusy, ani jsme se nenadáli. Nejradši má krabici s papírovými kapesníky, jen nevím, jestli je větší rodičovské "utrpení" dítě s dalším kusem papíru v puse (následované lehkým zaskočením papíru a kašlem) nebo dítě se všema kapesníkama vytahanýma z krabičky okolo sebe (nejen, že tam nejdou dát zpátky, ale ještě se v nich pohrabe a všechny poslintá) :-D Ale aspoň se utěšuju, že lepší než potištěné papíry. Kvůli tomu jsem taky prozatím zavrhla to, na co se hodně těším - čtení a prohlížení knížek. Knížky by to nemusely přežít a přece jenom jsem radši, když syn pojídá zeleninu než tiskařskou čerň. I vcelku odolné leporelo s krtečkem už má totálně rozžužlané rohy, další jsem proto radši ani nezkoušela. Nicméně asi buďme rády, že zatím jí jenom papír, trochu mě děsí období "vyrážíme na hřiště", které se pojí s obdobím pojídání písku :-)

Měj se,
V.

Stránky

Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Všechny články blogera

Anitka bude sestra

(Těhulka LIVE! Veronika) Vždycky jsme si přáli mít víc než jedno dítě. Já čtyři, Tom dvě. Kompromis je tři. Ale uvidíme. To ještě předbíhám. Když se narodila Anit, byla jsem v totální mateřské euforii. Ta ostatně stále trvá. Přála jsem si, aby... Celý článek »

Jak mluvit s dětmi

BATOLE LIVE! ANITA Dneska jsem po dlouhé době brečela. Brečela jsem jako želva spolu s Anit. Ta mě střídavě vinula k sobě a odstrkávala. A (na)říkala: „Máma ne!“ Mé slzy ji překvapily stejně jako mě samotnou. Celý článek »

Vzdorný týden

BATOLE LIVE! ANITA Minulý týden vzdorovaly události, věci i dítě. Jedna z velkých změn, kterou jsem slibovala v minulém článku, nakonec nepřišla. Měli jsme koupit byt. Den před podpisem smlouvy se ale majitelé domluvili s jiným zájemcem, který měl... Celý článek »

O holčičích věcech

BATOLE LIVE! ANITA Poslední dobou se dějí velké věci. Velké, intenzivní a většinou pozitivní. Čas, kdy o nich napíšu víc, ale teprve zraje. Dnes budu psát o malých věcech. Malých, ale pro nás neméně intenzivních. O naší holčičí holčičce.  Celý článek »

Léto s Anit

BATOLE LIVE! ANITA S Anit miluji všechna roční období, ale nejvíc léto. V létě se všechny drobné všednodenní problémy tak nějak řeší samy. Na oblečení Anit vystačí jedny šaty na týden, vše mokré hned uschne, vůbec nevadí, když Anit nechce nosit... Celý článek »

Umluvená máma

BATOLE LIVE! ANITA Nemyslela jsem si, že se mi to někdy stane. Jsem extrovert. Mluvím hodně. Mluvím ráda. Dokážu mluvit pořád! Zeptejte se kolegů z práce, kteří mají „to potěšení“ s takovou praštěnou nezavřipusou sdílet kancelář. Ještě štěstí (pro... Celý článek »

Zoubky jako perličky

BATOLE LIVE! ANITA Začaly prázdniny a najednou se toho děje nějak moc. Návštěva na Moravě a řádění s Anit v aquaparku, moje máma v Praze, party s Ániným kamarádem Edou na chatě. A taky první prohlídka u zubaře. Celý článek »

Máma, táta, Áňa

BATOLE LIVE! ANITA V létě nepracuji. Nebo jen minimálně. A tak s překvapením zažívám období, kdy během odpoledního spánku nebo v noci nepotřebuji brejlit do počítače. Kdy se nemusím do telefonu respondentům omlouvat, že se neslyšíme, protože dcera... Celý článek »

Party time!

BATOLE LIVE! ANITA Anitka absolvovala dvě oslavy svých druhých narozenin. A je potvrzeno: Anit je "párty člověk". Miluje společnost. Tanec. Veselí. Focení. Náš malý extrovet si prostě užil dosyta. Pozornosti se jí dostalo ze všech stran. Celý článek »

Poprvé u moře

BATOLE LIVE! ANITA Dnešní článek by mohl být krátký. Krátký jako jedna věta. Byla to fantastická dovolená! Víc než to. S Tomem jsme u moře nebyli tři roky. Předtím jsme si to ale dávali pěkně v našem stylu. Věděla jsem, že teď to bude jiné. To mě... Celý článek »

Kytičková koupel

BATOLE LIVE! ANITA Dnešní článek píšu těsně po tom, co jsem Anit uspala. Anit občas usíná s hlavou na mém břiše nebo hrudníku. Stejně jako dnes. A tak ji můžu očichat. Sledovat, jak chvilku hýbe očima pod zavřenými víčky. Jak se usměje z... Celý článek »

Temná stránka rodičovství

BATOLE LIVE! ANITA Na Velikonoce jsme jeli navštívit Tomovy prarodiče na Slovensko. Liptovský Mikuláš je sice z Prahy pořádný kus, ovšem s mezipřistáním na Moravě u našich se to dá celkem v pohodě zvládnout. Veškeré cestování navíc plánujeme tak,... Celý článek »

Srabíci, nemehla a špindírové

BATOLE LIVE! ANITA A bylo jaro. A všechno, všechno kvetlo, a ty včely tolik bzučely, a ta tráva byla taková veliká, a ta rosa jako granáty, a ti ptáčci tolik zpívali, a ti cvrčci - ale ti se něco nacvrčeli, a ta Anitka se nemohla nabažit houpání... Celý článek »

Nemocná máma

BATOLE LIVE! ANITA Před časem mě dostihla letošní podivná zima-nezima a svými virovými drápy se mi zaryla do krku, průdušek, plic i nosohltanu. Zkrátka: totálně jsem odpadla! Za normálního stavu bych si prostě vzala volno v práci, virózu vyležela... Celý článek »

Batoletština

BATOLE LIVE! ANITA Právě jsem Anit uspala. Představte si tu situaci: ležím s ní v posteli, ona chvilku saje mléko. Pak se otočí, opře se zády o mou hruď. Poslouchám její pravidelný dech a přemýšlím, o čem budu psát. A zase mě nenapadá nic, na co... Celý článek »

Výchova nemá být dřina

BATOLE LIVE! ANITA O výchově se často bavím s Tomem a MILUJU jeho pohled. Ztotožňuji se s ním a děkuji Osudu za takového chlapa. Kterému nemusím nic tajit (třeba rozbitou skleničku nebo tři loužičky na koberci). Se kterým nemusím o nic bojovat ... Celý článek »

Co od dětí chceme...

BATOLE LIVE! ANITA Nejdřív prostě jen chceme, aby byly. Pak se ale naše požadavky začínají zvyšovat. Aby zvedaly hlavičku. Aby lezly. Aby seděly. Aby chodily. Vždy podle věku a (v "chytrých knihách" definované) probíhající fáze vývoje. Období, ve... Celý článek »

Herničky, dětičky a bacily

BATOLE LIVE! ANITA Nevlídné sychravé počasí nás v uplynulých týdnech několikrát vyhnalo do různých herniček. Bohužel mělo podobný nápad asi tisíc jiných rodičů z Prahy. Plán: zabavit Anit v suchu a teple - a tím ji udržet zdravou. Vzápětí na plánu... Celý článek »

Rok dřevěného koně

BATOLE LIVE! ANITA Rok 2014 byl podle čínského horoskopu rokem dřevěného koně. Vlastně pořád je, protože končí až v druhé půlce února. A jaký byl ten náš? Rychlý. Bujný. I plný rodinné intimity a budování vztahů.  Celý článek »

Prosím, nestrašit!

BATOLE LIVE! ANITA Tento článek bych chtěla věnovat Mikuláši. Tomu, jak se u nás slaví, a co vlastně znamená pro děti Anitčina věku. Předtím ale lehce zabrousím do uplynulých čtrnácti dnů. Ty jsme s Anit obě promarodily.  Celý článek »

Plínu, dudu a šup nahoru!

BATOLE LIVE! ANITA Naše slaďování práce a rodiny dosáhlo kritického stádia. Stádia, kdy se musí “něco” stát. Některé situace našeho života se totiž občas začínají podobat rodinné komedii. Takový scénář by si ale nikdo snad ani netroufl napsat.... Celý článek »

Sebezpytování

BATOLE LIVE! ANITA Svoje chyby znám a nějak jsem se s nimi naučila žít. Taky jsem s nimi naučila žít Toma (za těch nekonečně mnoho - 15 - let, co jsme spolu). A teď se s nimi učí žít Anit. Jenže má dcera mi nevinně a bez jakýchkoliv postranních... Celý článek »

Zvedáme kotvy

BATOLE LIVE! ANITA Konečně je to tady. Stěhování. Prodali jsme byt a přesunujeme se do nájmu. Zatím. Než se rozhodneme, kam dál. Stěhování je mimořádná situace, která otevírá celé rodině nové obzory. Obzory týkající se hlavně otázky, kolik je toho... Celý článek »

Jednomatka

BATOLE LIVE! ANITA Ještě než jsem měla Anitku, často jsem slýchala od svých “dětných” kamarádek: “Počkej, až budeš mít taky dítě. To ti teprve začne tóčo. Žádné vysedávání, vykecávání. Uvidíš!” Pak se narodila dcera. A teď zase poslouchám (obvykle... Celý článek »

Hřiště: epizoda 2. Děti útočí

BATOLE LIVE! ANITA Můj druhý blog s hřišťátkovou tématikou už nebude tak idylický a optimistický jako ten první. I proto jsem si půjčila název ze Star Wars. A taky proto, že jsem zase po létě začala pracovat a můj supertým na Star Wars tak trochu... Celý článek »

Hřiště: epizoda 2. Děti útočí.

(BATOLE LIVE! ANITA) Můj druhý blog s hřišťátkovou tématikou už nebude tak idylický a optimistický jako ten první. I proto jsem si půjčila název ze Star Wars. A taky proto, že jsem zase po létě začala pracovat a můj supertým na Star Wars tak... Celý článek »

Pan Nočník

BATOLE LIVE! ANITA Nevím proč, ale k „nočníku“ a „záchodu“ jsem v rozhovorech s Anit předsadila slovo „pan“. Asi jsem tak podvědomě chtěla Anitce podsunout, jak důležité tyto věci denní hygieny jsou. Pan Nočník předává čurání a hovínka panu... Celý článek »

Hurá hřiště! Klouzačky a pískoviště

BATOLE LIVE! ANTIA A Anitinou zlepšující se chůzí přichází změna. Zjišťuji, že procházky po parcích najednou nejsou ta pravá batolecí radost. Sotva jsme se po (bohužel toto léto už poslední) dovolené trochu aklimatizovali v Praze, pustila jsem se... Celý článek »

Anita v botách

BATOLE LIVE! ANITA Odkaz na Perraultovu pohádku v nadpisu je tentokrát čistě náhodný. Ne, že by Anitka nebyla chytrá jako onen kocour. A výřečná je taky dost. Já chci ale psát o botách. Protože boty - to je téma. Celý článek »

Stránky

Naposledy navštívené