Jednomatka

BATOLE LIVE! ANITA Ještě než jsem měla Anitku, často jsem slýchala od svých “dětných” kamarádek: “Počkej, až budeš mít taky dítě. To ti teprve začne tóčo. Žádné vysedávání, vykecávání. Uvidíš!” Pak se narodila dcera. A teď zase poslouchám (obvykle od těch stejných, mezitím už vícenásobných matek): “Jedno dítě - žádné dítě. Teď to ještě nic není. Až budeš mít dětí víc, to teprve uvidíš.”

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz


Nevím, co „uvidím“, až mi k Anitce přibude další potomek. A je mi to vlastně jedno. Matkou jsem ráda a věřím, že tento pozitivní pocit se s narůstajícím počtem dětí bude jen zvětšovat. Ale dělení na jedno- a více- matky občas skutečně sleduji i na hřištích. Teď mě k jednomatkám napadla zajímavá otázka: Jak to že na obou kroužcích, kam s Anit chodím (cvičení a montessori dílna) jsou jen jednomatky? Já chci navštěvovat kroužky i s případným Anitiným sourozencem/sourozenci. Půjde to?

Od té doby, co máme Anit, je „čas“ najednou naprosto novou veličinou.

Je nafukovací. Stíhám toho mnohem víc. Věnuji se Anit. Pracuji. Stíhám (v mezích mých vlastních dost volných pravidel) uklízet domácnost. Píšu tyto články. Vybírám nám byt (naše stěhování konečně nabývá reálných obrysů).

Je bleskově rychlý. Vždyť ještě nedávno jsem tříkilovou Anit houpala na jedné ruce na tygříka. Můj nedávný pokus vměstnat svou desetikilovou dceru do této miminkovské polohy by náhodně přihlížející osoby mohly považovat za dočasné pomatení smyslů. Jaktože je mému miminku už šestnáct měsíců?

Je intenzivní. V podvečer padám únavou. A to mě čeká koupání, pohádka o tom, co Anit vše za celý den zažila, písnička. A konečně (až holčička usne) Tom! Můj. Báječný. Trpělivý. Chápající. Milující. Utěšující. Vařící. Akční. Každý den mu přejíždím po kůži na zádech, jestli už mu konečně neraší. Zatím jsem nenašla ani peříčko. Ale anděl je i bez důkazu.

Toto velebení mého muže má své důvody. Jednak se cítím provinile, že na něj poslední dobou ve článcích zapomínám. Prý o něm píšu jen v souvislosti s tématem mé práce a jeho babysittingu. Takže uvádím na pravou míru: Tom pracuje. Co, pracuje. Dře jak kůň! A taky – připravil mi báječnou oslavu mých narozenin. Jedenatřicet! Ach. Dvacetiletá Veru by mě nazvala stařenkou. Ten poslední rok se nafoukl miliardou zážitků, které bleskově rychle utekly, ale byly tak intenzivní, že na ně nejde zapomenout.

Narozeniny jsem sice oficiálně měla až v pondělí, ale hlavní oslava se konala v neděli. Dopoledne jsme si ve třech zašli na bazén. Anit miluje vodu. Jakmile zmerčila, že balíme její koupací župánek do tašky, začala vesele výskat, znakovat „vodu“, smát se, dupat nožkama a vyzývat nás s Tomem, ať se pohneme. Že už chce jet. Brm brm autíčkem. Hurá do vody.

Po hodině strávené plaváním, cákáním, ježděním na malé skluzavce i velkém toboganu jsme všichni tři (unavení jako koťata) ulehli k odpočinku. My s Tomem jsme relaxovali jen chvilku, protože jsme věděli, že ta pravá pohoda-oslava nás teprve čeká. Probudivší se Anit jsme odlifrovali Tomově sestře Miki a vydali se nekonečnědlouhénebolitříhodinové řádění JEN VE DVOU. Squash (skončilo to remízou a do teď jsem naštvaná, že jsem narozeninově nevyhrála). Saunový svět (hlavně medová sauna stála za to). A pak honem za naším robátkem, které nám mezitím začalo chybět. Teda... Anit po nás ani nevzdechla a užívala si s tetou hřišťátkových radovánek. Dokonce ji švagrová vzala i do dinoparku. Dcera odjížděla domů nadšená, utahaná a s hračkou – tabulkou na kreslení (nevhodnou pro děti do tří let, ovšem ona je přece vyspělá, jak usoudila teta Miki :-)) – kterou si oblíbila a nedá ji z ruky.

Večer jsme ještě zvládli pohádkovou písničku. Po období klasických českých lidovek (s ilustrovaným doprovodem na YouTube) má momentálně Anit v oblibě Svěráka a Uhlíře. Frčí u nás Červená karkulka, Když se zamiluje kůň, Budulínek a Krávy, krávy, jak si vlastně povídáte. Pouštíte vašim dětem písničky na YouTube? Jaké jsou jejich oblíbené? Napište mi do diskuze. Aspoň se inspiruji.

A narozeninový/slavící den skončil. Byl báječný jako ostatně všechny dny s mými žlutovlásky. A navíc mám teď megazásobu svých dvou drog – arašídů v karobu a lekcí bikramjógy (Tom prostě ví, co mi má dát).

A pro všechny zvědavce, kteří se nás čas od času ptají: Anit dál kojím, spí s námi v posteli, nosíme ji v Ergu, ale používáme i golfky, domluvíme se parádně (pořád frčíme na znakování, sem tam nějaké slovo a spousta významotvorných zvuků) a s nočníkem se kamarádí, jen když si vzpomeneme (já nebo Tom, Anit si zatím nevzpomene).

Tak zatial. Stařenka Veru

15. 10. 2014Veronika
Komentáře k článku
Počet komentářů: 6
Obrázek uživatele Gábina zdraví z Belgie
Gábina zdraví z...

Ahoj holky... predevsim Katy,

 

kdyz jsem otehotnela s druhym mimcem, kladla jsme si uplne stejne otazky jako ty... jak muzu rozdelit moji lasku? Muzu je milovat stejne? Protoze jsem na tom byla uplne stejne jako ty - nas Toby byl proste nejuzasnejsi, vse co delal me prekvapovalo, bavilo... a najednou do toho dalsi mimi.   A ted, s druhym pulrocnim prckem... kdyby se me nekdo zeptal koho miluju vic, tak se neda odpovedet. Za oba bych dala svuj zivot.  Kolikrat jsem zapremyslela take o tom, jaky ma nase mamka vztah ke me a k me mladsi sestre... jestli jsem nekdy pocitila, ze me ma rada min nebo vic.. a nedovedu na to odpovedet.

Tudiz - urcite je normalni  takhle "pochybovat", na druhou stranu je to tak nejak automaticky zarizene, vse se vyresi samo :) budes mit dva/tri/ctyri... stredobody vesmiru...

 

G.

Obrázek uživatele Uživatelka Babyweb.cz
Uživatelka Baby...

Diky za tipy na pisnicky z youtube, hned jsem je maloskovi pustila :). My nasemu rocnimu chlapeckovi poustime z youtube kratka videa od Helen Doron: Fun with Flupe. Je to z anglictiny pro nejmensi a asi nejlepsi co znam. Zboznuje je! a podobna videjka jako je treba Pepa Pig. Hodne si cteme, zpivame a povidame (v cestine samozrejme :) ), tak mu tak aspon do ousek z techto videi a BBC radia pronikne i jina melodie nez ta nase a mne tak zase tolik nevadi, kdyz kouka do monitoru, byt jen asi na 12 minut denne. Ono tem nejmensim na jazyku nesejde. A jeste jednou diky za super tipy (dobroty na mlsani pro batolatka, boty, znakovani......). Pekny tyden!

Obrázek uživatele Veronika
Veronika

Katy, Anit je pro nás taky středobod vesmíru! Je to úžasné, jak to příroda zařídila. Ale taky jsme z ní s Tomem úplně odvaření, tleskáme jejím každodenním úspěchům a jediný její úsměv nám spraví náladu. To je zajímavé, nad podobnou otázkou - láskou k druhorozenému - přemýšlím už nějaký čas taky. Někde jsem četla, že nikdy nelze milovat své děti ÚPLNĚ stejně. Neříkám jedno dítě víc, druhé míň, ale prostě jinak. Asi podobně jako trochu "jinak" milujete své rodiče. Prvorozený se narodí do světa dospělých, další děti už do světa dětí - proto možná ani nepotřebují tolik rodičovské pozornosti, zkrátka se vezou se sourozenci, pozorují je, milují je a jsou jimi milovány. V tom mají trochu oproti prvorozeným výhodu, která snad vykompenzuje to, že vždy budou až druzí, třetí,.... . Myslím, že je důležité, aby prvorozený prostě zůstal první. To je jeho místo v rodině. Četla jsem na toto téma knihu Prvorozené dítě od Prekopové, a přestože s ní v některých věcech nesouhlasím (např. její terapie pevného objetí mi není vůbec blízká a ani s konceptem "malého tyrana" se neztotožňuji), v knize je spousta zajímavých myšlenek. Takže doporučuji:-)

Veru

Obrázek uživatele Katy
Katy

Ahoj Veru,

já myslím, že spíš jde o to, jaký věkový rozdíl je mezi dětmi. Pokud už první dítko nastoupilo do školky, tak v pohodě s druhým se můžeš věnovat čemu chceš. Ale pokud je mezi nimi malý věkový rozdíl, je to myslím horší. Třeba když se narodí dítko a staršímu jsou teprve dva, tak to asi ten první rok musí být šrumec. Kojení, přebalování, zase kojení, do toho starší prcek, ještě ne zcela samostatný chce tohle, támhle to, pozornost, pomazlit, pohrát si s maminkou, na nočník, oblíct obě děti, vydat se ven, s kočárkem běžet za prckem, který se vydal na druhou stranu ať už pěšky nebo na odrážedle... No nevím. zatím si to vůbec neumím představit, zda se to dá zvládnout :-) Natož abych s oběma dětma stihla nějaké navštěvování kroužků. Ale snad jo, snad se to dá zvládnout, až se člověk zajede do nějakého rytmu :-) A pracovat u toho? Tak to už smekám. Ale pokud je pomoc od rodiny, manžel, babičky, tetičky, proč ne.
Já si spíš kladu ještě jednu otázku. Pro někoho asi dost divnou, sama se nad tím pozastavuju, ale stejně mi vrtá hlavou. Z našeho 15ti měsíčního prcka jsme oba úplně mimo - pozitivně mimo :-) jsme z něj úplně vyřízení, je pro nás střed vesmíru :-) každý den bych ho upusinkovala, jsem hrdá na to, jaký každý den dělá pokroky, jak už se s ním domluvíme, jak začíná sám chodit, jaká je s ním legrace, prostě je pro mě (nás) uplně vším a tak tedy - dokážu to druhé dítko milovat tolik jako toho prvního?? Dokážu tu lásku mezi oba spravedlivě rozdělit a neochudím toho staršího o něco, když najednou se budu muset věnovat víc miminku? Asi je budu milovat stejně, asi to přijde, ale teď si na tuto otázku neumím odpovědět. Je to zvláštní :-(
Mějte se hezky, těším se na váš další článek :-) supersuperstařena :-D Katka už mi bylo 33! :-D 
 

Obrázek uživatele Veronika
Veronika

Ahoj Gábi (superstařenko:-)), díky za tvůj komentář. Já to s tím časem pociťuji už u Anit - než jsem ji měla, kolik já ho proflákala! No a věřím, že s druhým dítětem je to ještě intenzivnější:-) Jsi dobrá, že pracuješ na plný úvazek. Já dělám na poloviční, ale mám to hodně volné, dost věcí můžu udělat z domu nebo o víkendech, po nocích, a tak. ... je pravda, že toho moc nenaspím, protože momentálně se mi toho dost nakupilo. Ale stojí to za to! 

Veru

 

Obrázek uživatele Gábina zdraví z Belgie
Gábina zdraví z...

Ahoj Veru,

 

jsem "dvoumatka".. Toby 2 a pul roku a Max 6 mesicu. Je fakt, ze dokud jsem mela jen Tobyho, ani jsem netusila, kolik volneho casu vlastne mam. Dokud se nenarodil Max. Ale jak rikas, byt mamou je super a cim vic deti, tim vetsi sranda ;-)  protoze pri mych dvou detech zaroven pracuji na plny uvazek, na krouzky nebo dilnicky nam nezbyva cas.  Tudiz nemuzu odpovedet, jestli s druhym ditkem budes moct delat to co s prvnim. Ale urcite se to da nejak zaridit... My take neprestali o vikendech "vyletit" jenom proto, ze mame Maxe. Mame proste partaka navic. Jen musime trosicku uzpusobit program, nic vic.

Mej se hezky,

superstarenka Gabina ( letos budu slavit 33!)

Stránky

Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Všechny články blogera

Anitka bude sestra

(Těhulka LIVE! Veronika) Vždycky jsme si přáli mít víc než jedno dítě. Já čtyři, Tom dvě. Kompromis je tři. Ale uvidíme. To ještě předbíhám. Když se narodila Anit, byla jsem v totální mateřské euforii. Ta ostatně stále trvá. Přála jsem si, aby... Celý článek »

Jak mluvit s dětmi

BATOLE LIVE! ANITA Dneska jsem po dlouhé době brečela. Brečela jsem jako želva spolu s Anit. Ta mě střídavě vinula k sobě a odstrkávala. A (na)říkala: „Máma ne!“ Mé slzy ji překvapily stejně jako mě samotnou. Celý článek »

Vzdorný týden

BATOLE LIVE! ANITA Minulý týden vzdorovaly události, věci i dítě. Jedna z velkých změn, kterou jsem slibovala v minulém článku, nakonec nepřišla. Měli jsme koupit byt. Den před podpisem smlouvy se ale majitelé domluvili s jiným zájemcem, který měl... Celý článek »

O holčičích věcech

BATOLE LIVE! ANITA Poslední dobou se dějí velké věci. Velké, intenzivní a většinou pozitivní. Čas, kdy o nich napíšu víc, ale teprve zraje. Dnes budu psát o malých věcech. Malých, ale pro nás neméně intenzivních. O naší holčičí holčičce.  Celý článek »

Léto s Anit

BATOLE LIVE! ANITA S Anit miluji všechna roční období, ale nejvíc léto. V létě se všechny drobné všednodenní problémy tak nějak řeší samy. Na oblečení Anit vystačí jedny šaty na týden, vše mokré hned uschne, vůbec nevadí, když Anit nechce nosit... Celý článek »

Umluvená máma

BATOLE LIVE! ANITA Nemyslela jsem si, že se mi to někdy stane. Jsem extrovert. Mluvím hodně. Mluvím ráda. Dokážu mluvit pořád! Zeptejte se kolegů z práce, kteří mají „to potěšení“ s takovou praštěnou nezavřipusou sdílet kancelář. Ještě štěstí (pro... Celý článek »

Zoubky jako perličky

BATOLE LIVE! ANITA Začaly prázdniny a najednou se toho děje nějak moc. Návštěva na Moravě a řádění s Anit v aquaparku, moje máma v Praze, party s Ániným kamarádem Edou na chatě. A taky první prohlídka u zubaře. Celý článek »

Máma, táta, Áňa

BATOLE LIVE! ANITA V létě nepracuji. Nebo jen minimálně. A tak s překvapením zažívám období, kdy během odpoledního spánku nebo v noci nepotřebuji brejlit do počítače. Kdy se nemusím do telefonu respondentům omlouvat, že se neslyšíme, protože dcera... Celý článek »

Party time!

BATOLE LIVE! ANITA Anitka absolvovala dvě oslavy svých druhých narozenin. A je potvrzeno: Anit je "párty člověk". Miluje společnost. Tanec. Veselí. Focení. Náš malý extrovet si prostě užil dosyta. Pozornosti se jí dostalo ze všech stran. Celý článek »

Poprvé u moře

BATOLE LIVE! ANITA Dnešní článek by mohl být krátký. Krátký jako jedna věta. Byla to fantastická dovolená! Víc než to. S Tomem jsme u moře nebyli tři roky. Předtím jsme si to ale dávali pěkně v našem stylu. Věděla jsem, že teď to bude jiné. To mě... Celý článek »

Kytičková koupel

BATOLE LIVE! ANITA Dnešní článek píšu těsně po tom, co jsem Anit uspala. Anit občas usíná s hlavou na mém břiše nebo hrudníku. Stejně jako dnes. A tak ji můžu očichat. Sledovat, jak chvilku hýbe očima pod zavřenými víčky. Jak se usměje z... Celý článek »

Temná stránka rodičovství

BATOLE LIVE! ANITA Na Velikonoce jsme jeli navštívit Tomovy prarodiče na Slovensko. Liptovský Mikuláš je sice z Prahy pořádný kus, ovšem s mezipřistáním na Moravě u našich se to dá celkem v pohodě zvládnout. Veškeré cestování navíc plánujeme tak,... Celý článek »

Srabíci, nemehla a špindírové

BATOLE LIVE! ANITA A bylo jaro. A všechno, všechno kvetlo, a ty včely tolik bzučely, a ta tráva byla taková veliká, a ta rosa jako granáty, a ti ptáčci tolik zpívali, a ti cvrčci - ale ti se něco nacvrčeli, a ta Anitka se nemohla nabažit houpání... Celý článek »

Nemocná máma

BATOLE LIVE! ANITA Před časem mě dostihla letošní podivná zima-nezima a svými virovými drápy se mi zaryla do krku, průdušek, plic i nosohltanu. Zkrátka: totálně jsem odpadla! Za normálního stavu bych si prostě vzala volno v práci, virózu vyležela... Celý článek »

Batoletština

BATOLE LIVE! ANITA Právě jsem Anit uspala. Představte si tu situaci: ležím s ní v posteli, ona chvilku saje mléko. Pak se otočí, opře se zády o mou hruď. Poslouchám její pravidelný dech a přemýšlím, o čem budu psát. A zase mě nenapadá nic, na co... Celý článek »

Výchova nemá být dřina

BATOLE LIVE! ANITA O výchově se často bavím s Tomem a MILUJU jeho pohled. Ztotožňuji se s ním a děkuji Osudu za takového chlapa. Kterému nemusím nic tajit (třeba rozbitou skleničku nebo tři loužičky na koberci). Se kterým nemusím o nic bojovat ... Celý článek »

Co od dětí chceme...

BATOLE LIVE! ANITA Nejdřív prostě jen chceme, aby byly. Pak se ale naše požadavky začínají zvyšovat. Aby zvedaly hlavičku. Aby lezly. Aby seděly. Aby chodily. Vždy podle věku a (v "chytrých knihách" definované) probíhající fáze vývoje. Období, ve... Celý článek »

Herničky, dětičky a bacily

BATOLE LIVE! ANITA Nevlídné sychravé počasí nás v uplynulých týdnech několikrát vyhnalo do různých herniček. Bohužel mělo podobný nápad asi tisíc jiných rodičů z Prahy. Plán: zabavit Anit v suchu a teple - a tím ji udržet zdravou. Vzápětí na plánu... Celý článek »

Rok dřevěného koně

BATOLE LIVE! ANITA Rok 2014 byl podle čínského horoskopu rokem dřevěného koně. Vlastně pořád je, protože končí až v druhé půlce února. A jaký byl ten náš? Rychlý. Bujný. I plný rodinné intimity a budování vztahů.  Celý článek »

Prosím, nestrašit!

BATOLE LIVE! ANITA Tento článek bych chtěla věnovat Mikuláši. Tomu, jak se u nás slaví, a co vlastně znamená pro děti Anitčina věku. Předtím ale lehce zabrousím do uplynulých čtrnácti dnů. Ty jsme s Anit obě promarodily.  Celý článek »

Plínu, dudu a šup nahoru!

BATOLE LIVE! ANITA Naše slaďování práce a rodiny dosáhlo kritického stádia. Stádia, kdy se musí “něco” stát. Některé situace našeho života se totiž občas začínají podobat rodinné komedii. Takový scénář by si ale nikdo snad ani netroufl napsat.... Celý článek »

Sebezpytování

BATOLE LIVE! ANITA Svoje chyby znám a nějak jsem se s nimi naučila žít. Taky jsem s nimi naučila žít Toma (za těch nekonečně mnoho - 15 - let, co jsme spolu). A teď se s nimi učí žít Anit. Jenže má dcera mi nevinně a bez jakýchkoliv postranních... Celý článek »

Zvedáme kotvy

BATOLE LIVE! ANITA Konečně je to tady. Stěhování. Prodali jsme byt a přesunujeme se do nájmu. Zatím. Než se rozhodneme, kam dál. Stěhování je mimořádná situace, která otevírá celé rodině nové obzory. Obzory týkající se hlavně otázky, kolik je toho... Celý článek »

Hřiště: epizoda 2. Děti útočí

BATOLE LIVE! ANITA Můj druhý blog s hřišťátkovou tématikou už nebude tak idylický a optimistický jako ten první. I proto jsem si půjčila název ze Star Wars. A taky proto, že jsem zase po létě začala pracovat a můj supertým na Star Wars tak trochu... Celý článek »

Hřiště: epizoda 2. Děti útočí.

(BATOLE LIVE! ANITA) Můj druhý blog s hřišťátkovou tématikou už nebude tak idylický a optimistický jako ten první. I proto jsem si půjčila název ze Star Wars. A taky proto, že jsem zase po létě začala pracovat a můj supertým na Star Wars tak... Celý článek »

Pan Nočník

BATOLE LIVE! ANITA Nevím proč, ale k „nočníku“ a „záchodu“ jsem v rozhovorech s Anit předsadila slovo „pan“. Asi jsem tak podvědomě chtěla Anitce podsunout, jak důležité tyto věci denní hygieny jsou. Pan Nočník předává čurání a hovínka panu... Celý článek »

Hurá hřiště! Klouzačky a pískoviště

BATOLE LIVE! ANTIA A Anitinou zlepšující se chůzí přichází změna. Zjišťuji, že procházky po parcích najednou nejsou ta pravá batolecí radost. Sotva jsme se po (bohužel toto léto už poslední) dovolené trochu aklimatizovali v Praze, pustila jsem se... Celý článek »

Anita v botách

BATOLE LIVE! ANITA Odkaz na Perraultovu pohádku v nadpisu je tentokrát čistě náhodný. Ne, že by Anitka nebyla chytrá jako onen kocour. A výřečná je taky dost. Já chci ale psát o botách. Protože boty - to je téma. Celý článek »

Prázdniny u babičky

BATOLE LIVE! ANITA Minulých čtrnáct dní jsme s Anit prožily u našich na Moravě. Tom nám oběma moc chyběl. Ale zase jsem měla full servis a tyto "prázdniny u babičky" si náležitě užila. Máma si vzala dovolenou, takže jsme se podělily o hraní s... Celý článek »

Stránky

Naposledy navštívené