Jsem k ničemu? Nejsem!!!
Krásný sluníčkový ale mrazivý den přeji všem. Jsem tady poprvé a s blogem začínám…
Tak si tak přemýšlím, proč jsem s blogem nezačala už dřív!! Je mi, sakra, 30 a mladší holky v tomhle tom jedou ve velkém. Ale jak se říká není nikdy pozdě začít 🙂
Hlavně nad čím celé dny přemýšlím je, co dělám pořád špatně. Vstávám každý den ve 3 ráno abych rozvezla noviny, po příjezdu domů čekám na svou milovanou dcerušku až se vzbudí a odvezu jí do školky. Tímto ale můj den nekončí. Musím uvařit oběd, pouklízet, atd atd. to tady nebudu rozepisovat, to snad dělá každá z nás 🙂
Někdy si jdu lehnout, ale kolikrát nemůžu zabrat, protože přemýšlím nad tím kde se nám toulají peníze. Můj muž taky nevydělá zrovna málo i když se mu odečítají alimenty a nějaká ta půjčka… myslím, že to je ale všude stejné anebo v každé druhé rodině tady v Ostravě.
Když jsem skončila na ÚP a po týdnu mi řekli, že nedostanu žádnou podporu, protože jsem odpracovala ‚jen‘ 11 měsíců a 22 dní, tak mě poslali ať si jdu zažádat o hmoznou nouzi…další pecka přímo mezi oči!!! Paní mi sdělila, že tam nemám co dělat, že mi stejně nic nepřizná a na otázku, co mám tedy podle ní dělat mi bylo sděleno ‚najděte si práci‘ a zavřela za mnou dveře. Spravedlnost? Nikde…nikde jí nemůžu čekat, hlavně né od tohoto státu a našich skvělých úřednic, které se tváří, jako by dávaly ze svého.
Nicméně posílám každodenně životopisy až si připadám jako pitomec…ale není snad všem dnům konec.
Ozvala se mi firma a dostala jsem se až do 3 kola výběrového řízení, tak mi držte palce ať to zvládnu levou zadní jako ty předchozí kola a mám to v kapse. A naše rodina ať se zase vzpamatuje a lépe se nám dýchá.
To by bylo na začátek všechno…
Mějte se mooc príma a úsměv na tváři Papaja
-352x198.jpg)
