Katka (14): Miminko, už můžeš ven

„Nemůžete přijít už zítra?“ telefonát mého porodníka z Podolí se mnou pěkně zacloumal. Jistě, když máte pár dní do porodu a doktor vás chce vidět o tři dny dříve, tak se „určitě“ nevyděsíte. Rozum sice říkal, že se nemohlo nic stát, protože jsem nebyla na žádných testech, které by vyšly špatně, ale mojí psychice to bylo jedno. Navíc jsem byla sama doma i přes noc, protože manžel byl na návštěvě u svých rodičů, tak si umíte představit, jak mi asi bylo.

Nervy na pochodu
Po probdělé noci jsem se ještě rychle pozvracela (potřetí za celé těhotenství!) a můj táta mě odvezl do Podolí. Statečně jsem ho poslala domů s tím, že kdyby něco, zavolám.
Nejdřív mi natočili kardiograf miminka, Sofík byl zase nejvzornější miminko, nikam neutíkal, nespal, ani nedivočil. No a pak za panem doktorem. Ukázalo se, že se se mnou chce jen rozloučit – odjíždí totiž na měsíc na dovolenou, takže už se o mě starat nebude, ani rodit mě nebude….

Miminko je pořád hlavičkou dolů
Na jednu stranu jsem byla ráda, že se nic vážného neděje, na druhou stranu je dost nepříjemné být pár dní před porodem bez doktora. Slíbil, že mi najde náhradu, zítra tam jdu a mám se hlásit u nového lékaře, tak jsem zvědavá. Dobrá zpráva je, že Sofík má stále hlavičku dole, takže už by tak mohl zůstat až do porodu.

Lesk a bída konce těhotenství
Myslím, že už toho moc nenapíšu. Do prvního termínu porodu, určeného podle poslední menstruace, mi zbývají jen tři dny. A je to znát. Doslova každý pohyb mi dělá problém. Nejhorší je zvedání se z polohy vleže, to bych snad potřebovala jeřáb.
Moje nejmilejší těhotenská činnost – relaxace ve vaně – se stává prakticky nemožnou, protože se nemůžu dostat ven. Koupat se, když jsem sama doma, si už nedovolím.
Také žaludek začal zlobit, je mi na zvracení prakticky celý den, takže teď už vím, jak se cítí většina těhulek první tři měsíce v jiném stavu. Nic moc, řekla bych. A s břichem je to ještě horší. Navíc jsem začala dost hubnout, mám od otěhotnění navíc jen pět kilogramů, bojím se, aby to na Sofíka nemělo špatný vliv.

Bledla i žádost o ruku
Další „super“ věcí, která mě potkala na konci těhotenství, jsou ranní křeče nohou. Včera ráno manžela vzbudilo moje hekání, když jsem se už několik minut marně snažila rozmasírovat lýtko v křeči. Přiskočil a dobré dvě tři minuty se pokoušel vypudit mi křeče z nohy. Mně mezitím už bolestí tekly slzy, ale dobrá věc se podařila. Musím říct, že ten jeho přískok k mé noze a péče o ni byla pro mě v tu chvíli takovým důkazem lásky, že žádost o ruku přitom ve vzpomínkách bledla. Měla jsem v tu chvíli pocit, že jsem ho nikdy nemilovala víc než právě v ten okamžik. Ale možná mi bolest jen zatemnila mozek. Jsem zvědavá na porod, tam to asi bude bolet víc.
Všichni se mě ptají, jestli už se těším, až budu držet miminko v náručí a já doteď odpovídala, že je přece dost času.

Sofíku, chci ti ukázat svět
Připadalo mi, že Sofík je víc v bezpečí tam uvnitř a že se o něj dokážu i lépe postarat. Několik posledních dní mě ale přesvědčilo, že už by mohl být čas ukázat miminku svět tady venku. Dokonale už chápu funící nastávající matky, které říkají, že už by to chtěly mít za sebou.

Takže Sofíku – už jsme připraveni, vítej na svět!

Katka

8. 7. 2013Katka
Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Všechny články blogera

Katka (16): Asi už nikdy neporodím!

Tak místo, aby už mi moje miminko plakalo a smálo se v náručí, je to čím dál horší. Bříško stále nesestoupilo do té správné polohy, miminko je vysoko a porodní cesty zavřené. Začínám se smiřovat s vyvolávaným porodem. Vím, že je to horší, tak s... Celý článek »

Katka (15): Porod se blíží!

Poslední dny před porodem probíhají úplně jinak, než jsem si vysnila. Konec těhotenství je jedno velké zklamání. Za prvé to mělo být tak, že já budu ve středu zájmu a bude se o mě pečovat. Za druhé jsem předpokládala, že se kolem mě bude chodit po... Celý článek »

Katka (13): Miminko se otočilo!

No konečně – to to trvalo. Ale poslední kontrola u doktora v porodnici dopadla dobře. Sofík už má hlavičku dole a nožičkama vesele buší do mých žeber. Myslím, že se otočil den předtím, když jsme se s jeho tatínkem pohádali, protože najednou se mi... Celý článek »

Katka (12): Lásko, nekňourej furt!

Nic nestíhám. A to jsem celý den doma. Nákupy, pes, ještě nějaké dodělávky do práce a hlavně praní a žehlení malilinkatých věciček pro Sofíka mě zaměstnávají tak, že nezbyl čas ani na pečení cukroví. Do toho občas návštěva doktora, chtěla jsem... Celý článek »

Katka (10): A mám to za sebou!

Tak a mám to za sebou. Včera jsem konečně nastoupila na vysněnou mateřskou dovolenou! Předcházel tomu ještě vyčerpávající kolotoč v práci, předposlední den jsme tam byla skoro dvanáct hodin. Ale už je konec. Dokonce jsem měla na chvilku pocit, že... Celý článek »

Katka (8): Bude to kluk?

Strašně se těším, až dneska uvidím Sofíka. Dokonce i tatínek se utrhl z práce a půjde se mnou, protože mu připadá, že ho neviděl nějak moc dlouho. Jdeme na velký ultrazvuk do Podolí, kde nám zas budou počítat ručičky a nožičky a snad nám už... Celý článek »

Katka (7): S kým to mluvím?

To to letí! Jsem ve 28. týdnu těhotenství a některé činnosti se pro mě už staly zapovězené snad navždy. Trochu doufám, že to navždy platí jen do porodu. Například spánek. Ten je pro mě čím dál složitější. Obložila jsem se polštáři a využívám je... Celý článek »

Katka (5): Mám nové šaty! Jsou jako stan

Tak jsme byli zase na kontrole u mojí paní doktorky. Řekla mi, že je všechno v pořádku a dokonce mi i udělala fotky Sofíka, a hned dvě! To proto, že jsem si postěžovala, že na ně minule v Podolí zapomněli, i když jsem je o ně prosila. Trošku jsem... Celý článek »

Katka (4): Budeme mít lebkouna

Tento týden mi spadl velký kámen ze srdce. Moje sestřenice mi totiž půjčila celé dva pytle oblečení na Sofíka, takže už se nemusím v noci budit hrůzou, že bude běhat nahý a bez plenek. Což tedy bude, ale doufám, že jen v létě.Ušetřilo mi to... Celý článek »

Katka (3): Mámo, děkuji

Tak jsme zpátky z cesty po Norsku. Sofíkovi se tam moc líbilo. Kopal každý večer, vydržel plavby lodí, přestupy v letadlech i výstup nad fjordy. Za odměnu dostal dobrou výživu – lososy, tresky, krevety. Prostě jsme si to báječně užili a vůbec nám... Celý článek »

Katka (1): Cítím pohyby!

Tak už to cítím! Nejsou to jen bublinky nebo pohyby střev, ale je to moje miminko. Počkala jsem si celkem dlouho, šimrání cítím už od 18. týdne, ale skutečné pohyby, tedy spíš kopance až tak od 21. týdne těhotenství. Celý článek »

Naposledy navštívené