Konec šestinedělí

Poprvé od narození Nikolky jsme už byli také s manželem na romantické večeři s country hudbou, kdy nám prababička pohlídala to naše spící miminko. Po měsíci kdy se člověk pohybuje jen z pokoje do pokoje či mezi rodinnými příslušníky, to byl pro mě příjemný relax a cítila jsem se jak Alenka v říši divů, když jsem vyšla z baráku bez kočáru.

Pro mě samotnou je šestinedělí už tedy opravdu strašně dlouhé. Už potřebuji chodit ven, aniž bych měla pocit, že porušuji pravidlo – „období klidu“. Myslím si, že já s Nikolkou už jsme byli schopné jít mezi lidi po 14dnech, ale furt mám trochu respekt k jejímu zdraví, všude lítají různé bacily a pak bych si vyčítala, kdyby kvůli mně onemocněla. Nemůžu se dočkat, až vyrazíme pořádně ven nakupovat, na matějskou, na vysluněnou zahrádku posedět s přáteli, na chatu relaxovat, prostě kamkoliv mezi lidi. : -)

V tomto období „dovolené“ je na tom celém smutné to, že maminky jsou více méně samy jen se sebou a s jejich miminkem. Chodím na procházky k řece a pokaždé potkávám další a další osamělé maminky s kočárem, které bloumají po okolí a nevím, jestli si říkají to samé co já …“ráda bych si pokecala taky s někým jiným, než se žvatlajícím dítětem“. Chtěla bych to nějak změnit, třeba udělat seznamku na internetu pro osamocené maminky, které ve svém okolí nemají žádné jiné kamarádky na pokec. Proto jsem ráda, když můžu při první příležitosti jít ven. Jsem ráda za cokoliv jiného, než být furt mezi těmi čtyřmi zdmi.

Doufám, že se to změní a s Nikolou bude každý další den lepší. Zatím je to opravdu jen o tom, že jen spí, jí a brečí. Čekám na dny, kdy se na mě bude smát, kdy si spolu budeme hrát a já se konečně třeba zase pořádně vyspím.

Tímto bych se ráda rozloučila s redakcí Babywebu a se čtenáři. Končí mi šestinedělí a tím i mé příspěvky do rubriky KLUB TĚHULEK. Děkuji za mnohé dárky a hlavně za úžasné focení v ateliéru Fotopromě. Bude to úžasná vzpomínka na mé těhotenství.

Vaše Kristýna