Moje cesta za miminkem (8) – Už týden pokukuje po světě

Terezka je na světě už osm dní. Dnes jdeme poprvé k paní doktorce. Mám plno otázek, snad na nic nezapomenu. A snad tam vůbec dojdu… Ordinace je od nás asi pět minut, ale i tak pro mě bude náročné tam dojít. Plazím se jak šnek, krátké krůčky a pěkně kňučím, ať přítel zpomalí – neseme Terezku v autosedačce. Čekárnou jen procházíme a jdeme rovnou dál, aby Terezka nechytla od ostatních dětí nějakého bacila. Sestřička nás uvítala a hned jsme začali s povídáním, jak se nám daří, jestli je nám všechno jasné. Mám otázky, dostávám rady…

Rýma
Terezka při a po krmení hůř dýchá, jakoby chrápe, asi má plný nosík. Sestřička nám doporučila nějaké kapičky do nosíku, Libenar, je to prý mořská voda, uvolňuje dýchání.

Moučnivka
Koupili jsme genciánovou violeť neboli fialku, Terezka má v pusince moučnivku. Je to nějaký bacil, má úplně bílé patro. Paní doktorka nám doporučila, ať vyvářím i hadičku, přes kterou krmím, prý to může být i tím.

Váha
Na váze Terinka neubrala, to je fajn. Doktorka vypočítala, že by měla každé krmení vypít 68ml, tak uvidíme, jak se nám bude dařit. Dnes vážíme 2 890g, porodní váhu jsme měly 2 960g.

Pojišťovna
Odpoledne ještě přítel zajel do mé pojišťovny přihlásit Terezku. S přítelem máme jsme každý u jiné pojišťovny, tak jsem si lámala hlavu, kam ji přihlásíme a nakonec jsem zjistila, že se to bere automaticky podle maminky. Tak je to vyřešeno. Je pravda, že ono je to asi celkem jedno, pokud si člověk nevybere nějakou pofidérní a neznámou pojišťovnu.

Příbuzenské blaho
Je úterý, devátý den po porodu. Na návštěvu přijede sestra s rodinou. Možná přiveze něco dobrého, jak jsme se domluvily. Nabídla se, že přiveze, co budu chtít. Zatím nemám sílu nic kuchtit… Nezklamala. Přivezla štrůdl a výborný dort, mňam! A Terezce hračku a plínky. Ty se taky hodí.

Můj synovec Mikuláš, Terezčin bratranec, si ji pěkně pochoval. Je mu deset let. Byl trošku nesvůj, seděl s ní na sedačce a choval ji. Sestra mi pak říkala, že jim doma vyčetl, že ji chtěl chovat déle, že už mu ji pak vzala… 🙂 No myslím, že příležitostí bude ještě hodně.

Kouká, ale hlavně spinká
Přijde mi, že Terezka je čím dál více vzhůru. Přes den, mezi kojením, hodně kouká. Rozhlíží se, občas natahuje moldánky, ale většinou stačí pohoupat a je zase klidná.

Zato na kojení ji musím pořád budit. Tahám ji za ouško, drbu pod bradou, tahám za tvářičku, jen abych ji vzbudila. Je to docela náročný. Asi jí mlíčko moc neteče nebo nemá sílu tahat. Když jí pak dám umělý příkrm přes hadičku, to tahá jedna báseň. Vážím ji před a po kojení, občas odměřím, že ode mě vypila asi 20ml, ale váha dost často ukazuje, že je po kojení ještě lehčí než před ním…

Ta váha zlobí, ach jo.