Můj brácha má prima bráchu

MIMI LIVE! MAX Tak už se mě klidně zeptejte. : -) Máme další miminko, Tobyho bráška se jmenuje Max, narodil se 24.3.2014 (stále ještě den před termínem), měří 54 cm a váží 4,35 kg. Další obřík do rodiny.

dsc05499-1100x618.jpg

Minule jsem si stěžovala na neustálé vyptávání mého okolí, zda už se mimčo narodí. A nakonec jsem skoro málem nepoznala, že už to přichází. Jako každý večer jsem si šla lehnout s tím, že v noci se to může stát. Taška do porodnice připravená, jen dodat kosmetiku a hřeben. Ale nějak jsem nepočítala s tím, že vše může vlastně začít během dne…

Při prvním porodu s Tobym mi v noci praskla voda, dojeli jsme do porodnice, kde si nas nechali, později mi porod vyvolávali, protože jsem neměla kontrakce. S Maxem to byla ale jiná story. Bylo pondělí ráno a já se naložila od vany ještě před tím, než vstal Toby s Michelem. Poté se Michel vypravil do práce, já odvezla Tobyho do jesliček a znova (tak jako několikrát během předchozích dní) jsem jen opětovala úsměv, když mě slečna v jesličkách vítala slovy: „Tak pořád ještě s bříškem?“ (Určitě chtěla říct s břichem, pomyslela jsem si jízlivě, protože tohle už žádné bříško nebylo).

V jedenáct jsem měla schůzku u mé gynekoložky, ale místo ní tam byla jen porodní asistentka Barbara, která mi poprvé udělala monitor. Vše v pořádku, mimčo se má dobře. Během dvaceti minut monitor zaznamenal asi 3 kontrakce. Nijak zvlášť bolestivé. Má otázka byla: Jak dlouho budeme čekat, když se mimču nebude chtít na svět? Prý normálně deset dní. Ale uvidíme se opět ve čtvrtek a domluvíme se na dalším postupu, pokud bude potřeba. Deset dní! Ach jo.

Po monitoru jsem skočila ještě nakoupit, doma jsem si udělala oběd a přemýšlela, jestli nemám zajet do města koupit Tobymu kalhoty. Místo toho jsem začala odepisovat na emaily, že ještě pořád nic… i když.

Najednou mám takové podivné křeče v podbříšku a vypadá to, že se vracejí. Nevěnuji tomu příliš pozornost. Začínám s úklidem, už zbývá jen vysát, ale ty křeče jsou čím dál tím protivnější, tudíž si dám opět horkou vanu. Dnes podruhé. Po vaně začínám vysávat v obýváku. A najednou mi dojde, že se ty křeče vrátily… vana nepomohla. Asi už fakt kontrakce!!!! Ale kde je prasklá voda? Během vysávání si musím dělat přestávky a opírám se o pohovku. Napadne mě, změřit si, jak často kontrakce přicházejí. Po dalších pár kontrakcích mi dochází, že to jsou jen 3 minuty!

Volám Michelovi do práce, bylo 14:30. Říkám mu, jestli by dneska nemohl skončit v práci už ve tři. Asi mám kontrakce. Odpovídá, že může přestat hned, když sedne na kolo, je doma za 15 minut. Říkám mu, že do tří je to v pohodě. Žádná panika. Po dalších dvou kontrakcích si to rozmýšlím a píšu mu SMS: Skonči ihned!

Kolem třetí hodiny je Michel doma, posílám ho pro tašku (kosmetika a hřeben zůstávají doma) a jede se do nemocnice. Nemocnici máme normálně jen pár minut jízdy od domu, ale zrovna se pracuje na silnici. Běžná cesta je uzavřená, Michel tedy jede v pruhu pro autobusy… Když čekáme na zelenou (pod semaforem je velká cedule – zelená platná pouze pro autobusy), nějaký pán ze stavby na nás naštvaně máchá rukama, že v tomto pruhu jet nesmíme. Máme to celé objet. Michel rukama gestikuluje a ukazuje na mě vedle na sedadle. Zelená (pro autobusy : -) ) a Michel vyráží. Z okýnka na naštvaného pána volá, že rodim! No, fakt jak z amerického filmu.

NAPIŠTE GÁBINE DO DISKUZE

Když přijíždíme do nemocnice, říkám si, že nás určitě pošlou domů, řeknou, že je to planý poplach. Najednou mám pocit, že kontrakce nejsou každé 3 minuty, spíš se zastavují. Určitě nerodím. To bych poznala. Mladá porodní asistentka mi říká, jestli mi nevadí, když mě vyšetří. Lehám si a najednou slyším: „Otevřená na 6 cm. Chcete epidurál?“ Ano! Poprvé jsem rodila s epidurálem, byla to ohnromná úleva. Nejsem ten typ, co musí mít přirozený porod za každou cenu. Chci mít normální porod, který bolí co nejméně. Chci na vše vzpomínat v dobrém, nechci mít strach ze šílených bolestí. Anesteziolog přichází ve chvíli, kdy nás s Michelem umístí na porodní box. Mimochodem, stejný jako před dvěma lety s Tobym… porodní box číslo 2.

Jsou téměř 4 hodiny odpoledne, do pěti musíme vyzvednout Tobyho z jesliček. Michela tedy posílám pro Tobyho a čekám, až začne působit epidurál. Ležím na porodním boxu a poslouchám srdíčko miminka. Porodní asistentka mě přichází vyšetřit, otevřená na 9 cm. Prý kdy se vrátí tatínek, aby to vůbec stihnul!!! Vyjeveně se na ní dívám, jde to strašně rychle. V pět volám Michelovi, aby si pospíšil. Michel je u mě během pár minut. S novinama v ruce!!! : -) Porodní asistentka se usmívá při pohledu na noviny… Já jen říkám, že první porod trval dlouho, takže Michel jen neví, že tentokrát na čtení čas nebude. A také nebyl.

Po chvíli jsem začala tlačit a během půlhodiny byl Max na světě. Modrý a pomačkaný. Ale krásný. A náš! Já bych snad pro tenhle pocit, kdy poprvé držíte novorozené miminko v náručí, rodila každý rok! Je to nepopsatelné, tolik emocí najednou. Michelovi tečou slzy po tvářích, ale směje se. Stejně jako já.

Má gynekoložka, která byla u porodu jen těch posledních dvacet minut, nám gratuluje a říká, že je to velké miminko. Mě to ani nepříijde. Je to miminko, malé a zranitelné. Až po dvou hodinách zjišťujeme míry: 4,35 kg a 54 cm. Následuje otázka, jestli něco nepotřebujeme. Říkám jen, že bychom chtěli zítra domů. Doktorka s úsměvem odpovídá: „ OK. Bez problémů.“ Mám v sobě tolik energie, že bych snad šla domů ihned (což, by také nebyl problém), ale venku už se stmívá a nás čeká první a jediná noc v nemocnici. Jsme pohromadě, Michel zůstává přes noc. Když voláme tu veselou novinu rodičům, Toby už je v postýlce. Ještě neví, že už je z něj velký brácha!

Pokračování příště….

Mějte se krásně… Vaše Gábina, Tobísek a Max.

Tobík a Maxík:

toby_a_max.jpg

1.4.2014 12:20

Další blogy

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist