Naše malá šikanátorka

PAVLÍNINO MATEŘSTVÍ Klárka má novou hru. Spočívá v tom, že se zaměří na nějakou osobu, kterou upřeně sleduje. Ve chvíli, kdy se na ni dotyčný podívá, začne brečet. Kdyby to dělala na cizí lidi – tak ať. Nemusí se na každého culit. Jenže ona se na cizí směje a tuto hru zkouší na členy rodiny.

Nejdříve to začalo u mého bratra. Bedlivě jej pozorovala a v okamžiku, kdy se na ni podíval nebo dokonce jen prošel kolem ni, spustila pláč. Zajímavé však je, že když jí byly zhruba čtyři měsíce, tak ji hlídal a bylo vše v pořádku. Brácha má rád děti, se všemi si hraje, je to takový hodný strejda. O to více ho to možná mrzí, že Klárka takto reagovala.

Na cizí lidi se směje od ucha k uchu a svou novou podivnou hru aplikuje jen na příbuzné. Další, koho si takto vyhlídla, byl můj bratranec. Minulý týden se stala Klárčinou obětí moje mamka. Přijela za námi. Moc moc se na Klárku těšila. Když se objevila ve dveřích, Klárka se na ni smála. Jakmile si však sundala brýle, začala plakat a už nepřestala. Mamka ji nesměla pochovat, jinak začala brečet. Nemohla na ni koukat a dokonce byl i problém, když promluvila. Klárka si zkrátka usmyslela, že se na babičku zaměří. Doufám, že mamka nemá z toho nějaké trauma :o)

Když si mamka Klárky nevšímala, tak na ni začala upřeně koukat. Svou oběť hypnotizuje do doby, než se na ni podívá. Pak spustí pláč. Před mamkou plakala, až se zalykala. Ona, Klárka, snad i chtěla brečet. Proč by jinak tak úpěnlivě provokovala toho, koho se bojí? Nebo chtěla způsobit dotyčnému trauma? Je to taková naše malá šikanátorka.

Zatím poslední, koho takto potrápila byl manželův strýc. Klárka je velice společenská, má ráda lidi. Mladé, staré, děti. Na každého se usmívá. Rozdává smích, kam se jen vrtne. O to záhadnější je její počínání v poslední době vůči členům rodiny.

Další novinkou je, že nechce být, byť na malou chvilku, o samotě. Stačí jít do vedlejší místnosti či na záchod a už je pláč. Dokonce se objeví i krokodýlí slzy. Četla jsem, že existuje tzv. separační úzkost. To je zřejmě ono. Údajně je to důležitá životní fáze, při které si dítě postupně buduje sebedůvěru.