Náušničky: skrytá hrozba

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

Nastřelení proběhlo v pohodě. Hned jak ji sestra pustila, už se zase smála na celé kolo. Preventivně jsem jí ouška dezinfikovala, občas náušničkami otočila, ale vše se zdálo být v pořádku. Nastřelené náušničky byly i moc hezké, takže jsem jí je chtěla nechat co nejdéle. Podle doktorky to neměl být žádný problém.

Minulý týden o víkendu asi hodinu hlídal malou manžel a já dospávala prokojenou noc. Ono to vstávání po hodině a půl není zrovna osvěžující záležitost. No, a když mi ji přinesl na kojení, byla bez náušničky. Bála jsem se, aby ty dva malé kousky někde nevdechla nebo nestrčila do pusinky. Naštěstí jsme oba kousky brzy našli.

Vrátit do ouška ale tyhle jednorázové náušničky nejdou. Doma jsme měli od babičky náušničky po mně, vyčištěné laserem a vydezinfikované. Dala jsem je ještě raději na pár hodin do lihu a šla Nikolce vypáčit druhou, stále držící náušnici. A v tom byl právě ten zakopaný pes, respektive stroupek. Malá měla mezi tou plastovou zarážkou a náušnicí pořádný, hnisavý strup. Vůbec to nebylo vidět a žádná dezinfekce se k tomu nedostala.

Čtěte také:

• Náušničky pro princeznu. Kdy píchnout ouška?
• Spi, děťátko, spi aneb Spánek novorozeňat a nejmenších dětí
• Nechce vaše miminko usnout? Vyzkoušejte osvědčené triky maminek

Chudák malá si docela se mnou užila, ale musela jsem ji náušničku vyndat a zandat novou. Brečela zhruba stejně, jako když jí sestra chytla ruce. Ale tentokrát už si začala i ouško mnout a sahat si po náušnici. Zakápla jsem jí to dezinfekcí a druhý den si nechala napsat od doktorky mastičku. I když se na začátku zdálo, že akci náušnice zvládneme v pohodě, tak se z toho vyklubala celkem nepříjemná záležitost. Zatím se jí to stále hojí.

V plínce byla návštěva?

První část byla hlavně pro maminky holčiček, ale teď už z jiného soudku a pro všechny. Jak už Nikolka baští příkrmy, tak se změnila i konzistence obsahu plínky. Normálně mám podezření, že se jí vždycky vplíží do plínky obrovský slon, vykoná tam svou potřebu a zase se vytratí. Jinak si nedokážu vysvětlit, jak to moje malé růžové roztomilé miminko dokáže vykouzlit něco tak velkého a smradlavého. Teď se tomu směju, ale za chvíli ji jdu přebalit, tak uvidíme, jestli byl zase na návštěvě slon. 🙂