Nekonečné očekávání

KLUB TĚHULEK! DENISA Tak je za námi zase další týden a žádná změna nenastala. To čekání je opravdu nekonečné.

Foto z ateliéru Fotopromě.cz


Kdyby tak člověk mohl být jasnovidec a vše mohl mít dopředu naplánované. Mohla bych si tím bývala ušetřit 14 dní, dnes už mohu říct zbytečně, strávených v nemocnici a věděla bych, kdy se ten náš brouček bude chtít na nás konečně podívat. Jenže takovou moc bohužel nemáme, a tak mi nezbývá než čekat a čekat a čekat.

Dnes, tj. v úterý, mám oficiální termín porodu. Na základě dnešního ranního vyšetření to však na porod ještě nevypadá a s vyvoláváním také prý ještě počkáme. Pan doktor mi vysvětlil, že zatím ani mé porodní cesty nejsou na porod zcela připraveny, a tudíž, pokud by ho začali vyvolávat v této fázi, postupovali by proti přírodě a já bych se mohla i několik dní zbytečně trápit a nakonec by mohlo skončit až císařským řezem. Takže jsme se domluvili, že mně za 2 dny vyšetří znova a uvidíme. Včera večer už jsem doufala, že by TO mohlo přijít, ale bohužel. Tak rychle, jak kontrakce přišly, tak zase odešly a já spala klidně celou noc a ráno na monitoru se neobjevily ani v náznaku.

NAPIŠTE DENISE DO DISKUZE

Když za mnou byli v sobotu na návštěvě rodiče, mamka úplně automaticky řekla, že se za mnou další víkend zase přijedou podívat a myslela to tak, jako kdybych měla být pořád ještě v těhotenském stavu. Na to jí já říkám, že doufám, že už budeme s miminkem dvě samostatné jednotky. No a teď už vidím, že budeme určitě ještě pořád 2v1. 🙂 Pan doktor říkal, že nechávají přenášet 10 dní, což by u mě znamenalo až do Mikuláše. Není to moc hezká představa, že bych tu měla trávit ještě tolik času. Těhotenský stav mi sice nijak nevadí, ale to nemocniční prostředí už ano. Už je mi to tu dlouhé a vidím tedy samá negativa – mám omezenou svobodu, nedostatek pohybu atp. A nejhorší na tom je, že mi nic není, nemám žádné komplikace ani omezení, takže bych mohla fungovat úplně normálně. Asi pokud bych byla blíže k domovu a mohli mě alespoň častěji navštěvovat příbuzní, nebrala bych to tak. Sice nejsem žádné malé dítě, ale i mně se občas stýská. A navíc, můj soukromý názor je stejně pořád ten, že pokud bych byla doma a normálně se hýbala, malý už by byl třeba na světě. Ale skoro celodenním ležením v posteli se asi nic nestane. Ven se nemůžu jít projít, protože jsem manželovi nabalila domů moje boty i kabát, abych toho tu pak neměla hodně. Takže jedinou mojí každodenní pohybovou aktivitou je procházka do obchodu pro vodu a zpět. Schválně si vždy koupím jen jednu, abych měla důvod jít si druhý den pro novou. A navíc tedy chodím až do vzdálenějšího obchodu, o cca 3O metrů dál. 🙂

Njn, stěžováním si stejně nepomůžu, takže toho radši nechám a budu tu čekat a doufat, že si to ten drobek rozmyslí a do konce týdne se vyloupne. Už od minulého týdne se ho snažím neustále přesvědčovat, že se na něj moc těšíme a že se nemůžu dočkat, až si budeme koukat z očí do očí, ale nějak si nechce dát říct.

Tak mi držte palce! 🙂

Vaše ještěstáletěhulka Denisa

P.S.: Jednu výhodu toho ležení v posteli jsem přece jen našla – neotékají mi tolik ruce a nohy. 🙂


Denisa právě prožila 40. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?

 b633476609100114686.jpg

27.11.2014 12:07  | autor: Denisa Stehlíková

Další blogy

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist