Porod ne podle představ

Paní doktorka mě dostala tím, že mám vcestnou placentu, která brání Marušce prodrat se na svět. Takže nás na 99,9% čeká císařský řez. S touhle informací a variantou jsem nepočítala. Na začátku jsem se bála, že budu muset podstoupit císařský řez kvůli myomu, na který mě každý doktor před otěhotněním upozorňoval.

S tímto „problémem“ mě uklidnili hned na ultrazvuku ve 13. týdnu těhotenství. Myom se díky těhotenství začal sice zvětšovat, ale nezasahuje k miminku. Byla jsem šťastná a jiný důvod císařského řezu mě nenapadl. Z toho důvodu moje reakce u doktorky byla až přehnaná. Císařský řez prostě nechci, chci si užít celé těhotenství, včetně porodu se vším všudy. Vím, že se může stát, že o něj budu nakonec prosit. Ale jsem zastáncem přirozeného porodu, ať si Maruška sama určí, kdy a za jak dlouho chce vykouknout na svět a ne být plánovaně vytržená z mého lůna.

Další informací, která mne nepotěšila je, že moje paní doktorka už nepracuje v žádné porodnici. Pořád jsem tajně doufala, že by mohla být u mého porodu. Je to pro mě velký profesionál, se srdcem na správném místě. Na každou návštěvu u ní se těším, jsem v pohodě a se vším se jí svěřím.

Z těchto informací jsem byla tak vyvedená z míry, že jsem se na Marušku zapomněla podívat a zeptat se, jestli je v pořádku. Předpokládám, že ano, když jsme řešili jen tu placentu. Jsem ve 29. týdnu těhotenství, takže už je jen malá šance, že by se posunula placenta nahoru a uvolnila tak cestu porodu.

Až jsem přišla domů, konečně jsem se uklidnila a uvědomila jsem si, že nejdůležitější je Maruška, jestli je zdravá a v pohodě. To jak budu rodit je jedno, hlavně, že bude všechno až do porodu v pořádku. Holt nemůže jít všechno podle mých plánů.

Vaření

Aby toho nebylo málo, o víkendu při vaření se mi podařilo dvakrát zapomenout vypnout sporák. Až po hodině jsem zjistila, že kuře na paprice stále bublá. Bylo ohřáté tak na týden dopředu. A ten hrnec jak vypadal.

Od té doby si radši všechno několikrát kontroluju a doufám, že už mě žádná katastrofa nečeká. I když je mi jasné, že je to jen začátek. Budeme muset nějak vydržet. Snad to se mnou vydrží i David, který si spálené omáčky nevšiml a pochutnával si na ní.

Ať vás nepotkají žádné katastrofy

Iva