Přípravy na svatbu
TĚHULKA LIVE! ELIŠKA Tentokrát se nechci v celém článku zabývat neustálým krvácením, které mě od čtvrtého měsíce těhotenství trápí, zaměřila bych se na náš blížící se veliký den „D“. Dokonce jsme se dozvěděli, že v případě, že se jedná o tmavou krev a není to stále, ikdyž neustále vracející se, tak nemusíme mít obavy. Pouze v případě, že by byla krev jasně červená a doprovázela by bolest v podbříšku, tak máme okamžitě vyhledat lékaře. Bříško pomalu ale jistě roste a co je nejdůležitější… miminku je dobře a v klidu se vyvíjí ve své bublině ;-).
Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz
V poslední době máme opravdu hodně starostí. Jednak s miminkem (krvácením), které je u nás samozřejmě na prvním místě, ale také s prací a s přípravami na svatbu. Šatičky mám vybrané už dlouho, zbývá jen dojít na poslední zkoušku a pak si je jen vyzvednout den předem. Na první pohled jsem se do nich zamilovala, ovšem jak člověk dochází na pravidelné zkoušky (už jen kvůli bříšku), tak mi přijdou už dost okoukané a s blížícím se termínem začínám mít pochyby. Doufám jen, že je to normální a nebudu toho litovat. Honzík si nechává ušít oblek na míru, protože měl problém sehnat komplet na svoje široká záda. Z dekorací bychom měli mít již vše: balonky, organza, ubrousky, mašle, tyl na židle,… uff, že mi to vybírání ale dalo zabrat. Krabičky na výslužku také doma. Koláčky a cukroví už se dělá. Dortík a květiny také objednané. Rezervace na ubytování pro hosty také zařízeno a teď už zbývá jenom seznam aut, především kdo s kým v tento velký den pojede a pořádně vypilovat zasedací pořádek. Ještě jsme si s Honzíkem vymysleli pár překvapení, ale o tom se určitě zmíním, až bude po všem ;-).
Měl by to být pro nás velký den. Den, který bychom si měli pamatovat, jako náš nejkrásnější den v životě. Z tohohle pohledu jsme trochu realističtí a já jsem přesvědčená o tom, že budeme mít víc starostí a nervů, než radosti. Co si budeme povídat, koho by 56 hostů nechalo v klidu ;-).
Jak jsem psala, máme i starosti s prací. Především u mě v práci to vypadá bledě. Chodí mi výhružné emaily, že jsem byla viděna mimo vycházkové hodiny stanovené lékařem a to mimo adresu udanou v pracovní neschopnosti. Kde se samozřejmě nezapomněli zmínit o tom, jaký přesně paragraf jsem tím porušila a jaký postih mi za to může náležet. Přitom v termínu, o kterém se zmiňovali, jsem byla hospitalizována v Ústecké nemocnici. K tomuto přidali ještě pár věcí, o kterých bych se tu raději nezmiňovala. Ovšem řeknu vám na rovinu, že mě tato zpráva pěkně zaskočila a já jsem měla opět nad čím dumat. Opravdu ani po šesti letech u jedné společnosti si člověk nemůže být ničím jistý. Tohle jsem teda fakt nečekala…
Aspoň jedna radostná zpráva tu ale je a to, že Honzíka povýšili. Musí být teď ale každý den o několik hodin déle v práci kvůli zaškolení. Už takhle mi připadá těch 9 hodin nekonečných, takže s tím trochu bojuji. Navíc už cca měsíc chodí ještě k tomu do posilovny, aby byl na svatbě za fešáka ;-), takže bohužel další hodinka samoty navíc. Jak je člověk sám doma, tak mu asi opravdu začíná přeskakovat a moc nad vším dumá. A co si budeme povídat… hormony taky dokážou s člověkem pěkně zamávat ;-).
Zítra nás čeká další kontrola u lékaře (tento týden již druhá). Pokusím si rovnou domluvit i ultrazvuk 4D, abychom měli jistotu, že je opravdu vše v pořádku a viděli tu naší drobotinku v celé své kráse :-).
Loučím se s Vámi milé maminky a těhulky.
Vaše těhulka Líza 😉
Eliška právě prožila 16. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?
-352x198.jpg)
