Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz
Niky má nejraději na hraní moji řasenku, telefon, láhev od pití, krabičku na křupky atd. Prostě zbožňuje všechno, co není hračka a hlavně to není pro ni. Naučila jsem se aspoň komplet všechno omývat a dezinfikovat, protože je schopná mi sebrat kde co. Hračky se válí všude po obýváku a zbožňuje také skleničky, příbor, talíře, vše, co máme my. Všechno hned začne hryzat, oslintá to a začne hledat další věc, se kterou provede naprosto to samé.
Pokroky v jednom týdnu
Dlouho se Niky jen točila na místě a plazila se dozadu. Pak si klekla, začala se plazit a dál už jsme na pokroky jen zírali. Během týdne si sama sedla, šla do vysokého kleku, stoupla si a začala lézt. Když jsem konstatovala, že je těžké jí přebalit, když se stále přetáčí na bříško, tak přebalit a převléknout miminko, které se snaží si za každou cenu a o všechno stoupnout je ještě horší. Navíc pud sebezáchovy má nulový. Říkám jí kamikadze, protože vypadá, že se každou chvíli vrhne z přebalováku nebo z postele. Hračky tím pádem nepotřebuje už vůbec.
Nejlepší zábava je pro ni šplhat na Mont Máma nebo na K2 táta. Během pár dní techniku stoupání vylepšila a chce se zvedat o všechno, i o záclony nebo o jakoukoli hračku. Myslela jsem si, že když bude takhle akční, bude víc spinkat, ale jak to tak bývá, opak je pravdou. Nedávno šla spát až v půl desáté, když jsme ji dali do postýlky, brečela, jak kdybychom ji trápili. Musela jsem ji přenést k nám do obýváku a nakonec jsem ji strašně utahanou dala do postýlky. I v půl desáté se spánku strašně bránila, ale už neměla šanci, únava byla silnější. Ale nic jí nesmí uniknout a má pocit, že když bude spát, o něco přijde.
Čtěte také:
- Desatero v péči o dětské zuby
- První krůčky bez pohromy: Nevoďte, nedržte, nepomáhejte
- Vybíráme první botičky
Konečně první zoubek
Malá má konečně první zoubek. Byl to boj, ale je venku. Na pár dní jsme měli klid, ale zoubků nás ještě čeká hodně, takže bezesné noci na sebe nenechaly dlouho čekat. Nerada jí dávám sirup na bolest a řešíme to hlavně kojením, nošením a ňufáním. Zabírá to ale jen na chvíli, takže se rozhodně moc nevyspím. Snad už další zoubky budou bez větších bolestí. Nikolka je jinak zlatíčko. Pokud se nejedná o spinkání. Nejlíp spí v kočárku, takže za den mám v nohách něco kolem deseti kilometrů. Šátek ji sice zklidní, ale usne v něm třeba až za hodinu a na 15 minut. Navíc zjistila, jak se zvednout, aby mi viděla při nošení přes rameno, anebo se vyklání, že mi ze šátku dělá visítko. 🙂 Bohužel teď preferuje kočárek, ale tancování v šátku naštěstí zatím zvládá. Snad jí to vydrží.
