Pusinky pro všechny

BATOLE LIVE! NIKOLKA Když Nikolka začala chodit, bála jsem se, že bude ještě míň tulící, než kdy byla. Ale opak je pravdou. Nikdy se moc nechtěla ňufat, teď pusinkuje plyšáky, posílá pusinky pejskům v televizi a venku je každý pejsek „malej“.

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz


Niky už chápe, že něco provedla. Třeba mi třískla s telefonem tak, že už dva týdny čekám na nové sklo. Teď, když s něčím takhle flákne (opravdu se do toho umí opřít), tak se jakoby začne stydět. Moc dobře ví, co provedla. Na druhou stranu zase rozumí tomu, když chci něco podat nebo že má něco udělat. Zatím se jako Maggie v Simpsonech nedokáže sama přebalit, ale snaží se dát plínku plyšákům.

S plínkou souvisí i další úroveň osamostatňování, a tím je chození na nočník. Zatím jsou dny, kdy se opravdu daří a naopak dny, kdy dává na nočník jen plyšáky, zdrhá s ním a vozí ho v Tatře. Ale je jí teprve 14 měsíců, takže má čas. Co nám ale dokáže pokazit i několik dní za sebou, jsou rostoucí zoubky. Zoubky jsou běh na dlouhou trať. A nás všechny teď trápí Nikolčiny stoličky. I naše sousedy.

Nikolka je veselá, pořád se směje a je v podstatě celkem hodná. Když jí ale berou zoubky, tak ječí, křičí, vzteká se a i občas kolem sebe mlátí. Tuhle mě praštila celkem slušně. Zase hned věděla, že něco provedla, tak mě začala sama od sebe hladit, říkat „malá“ a pusinkovat mě. To už se na ni fakt nemůžu zlobit.

Čtěte také:

Dračice ujde tisíc podzimních kilometrů

Na to, že Nikolka chodí měsíc, tak teda vyvádí šílený věci. Točí se dokola, na všechno chce stoupat a hlavně se snaží skákat. Nejraději chodí pozadu a vypadá, že se rozeběhne a skočí nějaké šílené salto. No, co ta za den nachodí kilometrů… Pořád tam, zpátky, a když jí něco v místnosti zaujme, tak aspoň dupe na místě. Venku naštěstí moc nezdrhá a doufám, že jí to vydrží. Ale za ruku moc ťapat taky nechce. Musí mít přeci volné ručičky na posílání pusinek.

Říkala jsem si, co s ní budu dělat, až začne chodit. Jak ji zabavím. No a je to super. Zážitek je pro ni i jít k popelnicím nebo do blízkého obchodu. Sice nám běžná půlhodinová cesta zabere hodinu a půl, ale co, aspoň je pak Niky vydračená a chvíli spí. Kvůli zoubkům totiž strašně špatně spí v noci. Proto dopoledne dospává noc a odpoledne si konečně trochu odpočine. Kdy spí maminka, už nikdo neřeší.

Takže dobrou noc, jdu si aspoň na dvě hodinky lehnout, než se zase o půlnoci vzbudí a pak zase za dvě hodinky, ne-li dřív.

26.10.2016 1:51  | autor: Moniq

Další blogy

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist