Rýma nás potrápila, ale zvládli jsme to.

Druhý den jsem šla zakoupit novou odsávačku. Doma máme tu, kterou lze připojit na vysavač. Klárka je na ni zvyklá a vůbec jí nevadí, když ji vysáváme hleny. No, vysáváme – jen přes pusu, poněvadž doma nemáme vysavač. V bytě máme pouze plovoucí podlahy, tak jej nepotřebujeme. Chtěla jsem koupit zase tuto stejnou odsávačku, ačkoliv není zrovna nejlevnější. V jednom krámku ji neměli a ve druhém byla o sto korun dražší, nežli jsem kupovala tu původní. Navíc to byla jiná, než jsme měli doma. Do Prahy jsme měli jet opět za dva dny, tak jsem si říkala, že koupím jen provizorní po tuto dobu a vzala jsem obyčejnou za 33 Kč. Ajaj, to byla chyba. Byly to dvě hadičky. Jedna se strčila do nosu a druhou se tahaly hleny. Za prvé to vůbec nešlo a za druhé jsme Klárku v nose škrábli. Na to, že jí odsávání vůbec nevadilo, tak nyní začalo. Měla jsem obavy, abychom jí ještě do budoucna neudělali z odsávání hlenů trauma. V noci Klárka, chuděra, chrochtala. Já se moc neprospala, protože jsem se bála, aby se náhodou nezačala dusit.

Druhý den jsme vyslali strejdu, aby po cestě domů koupil odsávačku a dali mu obal od té, kterou jsme zapomněli v Praze. Babička sice říkala, že už to ten jeden den vydrží, ale my s manželem jsme to tak neviděli. Strejda sehnal odsávačku, na kterou je Klárka zvyklá a ještě skoro za stejnou cenu jako jsme ji pořizovali my. Poprvé jsme odsávačku vyzkoušeli s připojením na vysavač. Babička vysavač má. Je to mnohem lepší, nežli tahat pusou. Je to totiž dost namáhavé. Vysavač vysaje i hluboké hleny ve velice krátkém čase a důkladněji, takže je celý proces rychlejší. Klárce se vysávání hlenů opět líbí. Nyní máme jednu odsávačku v Praze a jednu u manželových rodičů, stejně tak jako vitamin D. Ten jsem také jednou nechala v Praze a jeli jsme pryč. Nechala jsem si předepsat další a máme tak lahvičky s vitamínem D dvě. Nyní už nemusím při balení věcí myslet ani na vitamin D, ani na odsávačku.