Současné trendy v péči o novorozence: Realita nebo utopie?

Nedávno jsem se zúčastnila pediatrického sympózia s názvem „Novinky v péči o novorozence a malého kojence“. A musím přiznat, že jsem byla velice mile překvapena, jakým směrem se začíná ubírat zdravotní, zejména pak nemocniční péče o tuto věkovou kategorii. Jaké jsou současné trendy v péči o novorozence a malé kojence? Je současná realita o něco blíže ideálu nebo na hony vzdálená? Jaké bývají nejčastější příčiny selhání onoho ideálu? Jaký přístup byl před několika lety zcela běžný? A co si o tom všem myslím já jako matka malého dítěte?

Pro pochopení a zjednodušení bych chtěla nejdříve přiblížit, co si představit pod těmito pojmy:

Baby Friendly Hospital (BFH)

Baby Friendly Hospital (nemocnice přátelská k dětem) je mezinárodní ocenění, které uděluje WHO (světová zdravotnická organizace) a UNICEF, když je v péči o novorozence uplatňováno 10 kroků na podporu kojení. Součástí této myšlenky je tzv. roaming-in, kdy je samozřejmostí současný pobyt matky i dítěte na jednom pokoji. Maminka aktivně pečuje, kojí své miminko a je v tom maximálně podporována už od začátku. Tím se posiluje vzájemná vazba mezi maminkou a dítětem. Ideálem je, že z porodnice odchází plně kojící maminka a v případě potíží s kojením a péčí o dítě je informována, na koho se může obrátit.

Jaká je však realita? Ze 124 porodnic v ČR má titul BFH jen 16!

Proč tento systém selhává?

(viz obrázek 10 kroků k úspěšnému kojení)

  • 90 % žen v ČR chce kojit své dítě
  • jen 30% žen prochází předporodní přípravou
  • 76 % matek považuje informace o kojení získané v prenatální poradně za nedostatečné
  • 91 % matek je nespokojených s podporou kojení v ČR
  • některé matky již z porodnice volají na Horkou linku na kojení a dožadují se pomoci a podivují se, že dané zařízení nedodržuje 10 kroků k úspěšnému kojení
  • podání letáku o kojení je často jedinou pomocí, kterou matka dostane od zdravotnického personálu
  • 54% matek se nenaučilo v porodnici správnou techniku kojení, která je v 50 % příčinou neúspěchu kojení
  • v některých porodnicích jsou děti v 60 % paušálně dokrmovány
  • pokud matka má po propuštění z porodnice problémy s kojením v 85 % dostane špatnou radu od svého praktického lékaře pro děti a dorost a nejčastějším doporučením je zavedení umělé výživy
  • 41% dětí dostává příkrmy před 4. měsícem věku, což je proti doporučení WHO/UNICEF, které doporučuje výlučné kojení do 6 měsíců věku a zavádění příkrmu od ukončeného 6 měsíce. 1)

Koncept individualizované péče

Obecným trendem v péči o novorozence posledních 5-10 let je co nejmenší zasahování a vyrušování novorozence (zejména nedonošeného a nemocného). S tím souvisí celá řada opatření, využití nových přístrojů a postupů, které by měly umožnit tzv. koncept individualizované péče nejen o nezralé (předčasně narozené) novorozence ale i fyziologické (donošené zdravé) děti.

Zjistilo se, že...

...reakce novorozenců ošetřovaných zdravotnickým personálem se lišila v případě, kdy se péče aktivně účastnili rodiče. Zřejmě tušíte, že při aktivní účasti rodičů, fyzickém kontaktu s ním nebo alespoň při možnosti poslouchat hlas rodiče, jsou reakce novorozenců veskrze pozitivní. Poznalo se to tak, že tato miminka lépe prospívají, rychleji se jim zlepšuje celkový zdravotní stav, mají méně komplikací a tak mohou být dříve propuštěna do domácí péče.

Jak to bylo dřív

Jako studentka medicíny si pamatuji, jak se odborný asistent zmínil, že pro nedonošeného novorozence je lepší, když o něj jeho rodiče příliš nejeví zájem. Nejen já, ale i mé kolegyně se nad tím nevěřícně podivovaly. Z hlediska snížení zavlečení infekce to chápu, ale jinak ne. Možná jako „práci navíc" pro personál.

Znám dva lékaře původně neonatology o generaci starší než já, kteří přešli z tohoto oboru k dětskému praktikovi. V době, kdy pracovali v nemocnici, vyjadřovali se o této práci jako o akutní a invazivní s minimálním kontaktem s rodinou pacienta...

Jak se to začalo měnit

S postupným rozvojem vědy (moderní vyšetřovací i léčebné metody, chirurgické obory) a techniky (moderní monitorovací a vyšetřovací zařízení) a jejich zapojováním do medicíny, jakoby se současně s tím odsud začal vytrácet obyčejný lidský přístup. Jsem velice ráda, že se nyní po dlouhých desetiletích, kdy se podařilo úžasně snížit úmrtnost novorozenců i jejich trvalých následků, opět vracíme ke kořenům lidskosti, její přirozenosti a empatii. Příslibem dalších generací snad bude tento návrat brán a přijímán kladně nejen zdravotníky a rodiči, ale celou společností.

Klientem neonatologie se tedy díky změně přístupu a aktivnímu zapojení rodičů stává nejen dítě, ale celá rodina.

Co se zlepšilo a kde stále zůstávají mezery

Dalším „pokrokem" v péči o novorozence je jejich polohování a maximálně možné šetrné zacházení. Nedonošení novorozenci jsou ukládáni do vyhřívaného inkubátoru na různé měkké a příjemné podložky, které jim „simulují" ohraničený prostor dělohy a to v polohách, které by v tomto prostředí přirozeně zaujímali.

Na odděleních fyziologických novorozenců jakoby se na to zapomnělo. Tyto děti jsou ukládány do pojízdných postýlek na pevné matrace lehce zabalené do tenkých rychlozavinovaček, které jim ani vzdáleně nemohou nabídnout podmínky podobné těm nitroděložním. To dle mě i zdravému a donošenému miminku ztěžuje adaptaci, zhoršuje spánek a odpočinek, miminko pak častěji pláče a ani maminka nemá možnost si po porodu odpočinout, zotavit se a nabrat sílu, kterou bude tak potřebovat.

Empatický a individuální přístup v běžné praxi

Názory rodičů na toto téma se liší člověk od člověka i porodnice od porodnice. Ve větších městech je situace taková, že vyšší kvalita a dostupnost odborné a přístrojové vybavenosti pracoviště klade vysoké nároky na personál. V těchto tzv. centrech se koncentruje více pacientů než v porodnicích menších. Proto se může snadno stát, že novopečená maminka, která je doslova zaplavená hormony se může cítit personálem odbývána. Personál je z časové tísně blíže k tzv. syndromu vyhoření. Snadno pak dochází k neosobnímu a empatii postrádajícímu přístupu k matce a dítěti. Tento nový přístup klade na personál vysoké komunikační a psychologické nároky.

Zachovat individuální přístup a současně udržet i vysoké standardy zdravotní péče není někdy zejména pro personál lehké. Ale myslím si, že to stojí za to. Žádné povolání není jenom černé nebo bílé. Tohle je, byl a bude problém pomáhajících profesí.

Rození dětí a péče o ně v prvních vteřinách, minutách, hodinách a dnech má však zásadní vliv na další vývoj dítěte jak po stránce biologické, ale i emoční a sociální. Nezpochybnitelný pokrok v medicíně by však neměl potlačovat přirozené potřeby člověka a to jak dítěte, tak rodiče. Myslím si, že první kontakt dítěte a matky, první přisátí by mělo být naprostou samozřejmostí a právem každého.

Nepatřím mezi zastánkyně domácích porodů ani žádných extrémních alternativ. Jako matka a žena jsem však pro více individuální a osobní přístup. Mateřství nemusí být stresující a vyčerpávající, ale krásné a obohacující.

K onomu ideálu je cesta ještě daleká. Žádný pokrok se však nikdy nestal přes noc. Chce to pouze vytrvat a nesejít z této cesty správným směrem. :-)

Myslím si, že nastávající matka (prvorodička) by měla jít do porodnice již informována a připravena na to, jaká změna ji v životě čeká. Zidealizované představy nejenom o porodu, mateřství ale i o možnostech a přístupu porodnice mohou mít za následek celou řadou nedorozumění a nepříjemných deziluzí. Ty se pak mohou negativně promítnout do následné domácí péče.

Všem nastávajícím rodičům bych z vlastní zkušenosti doporučila vybrat si kvalitní předporodní kurz nejen jako přípravu k porodu samotnému, ale také přípravu na péči o miminko. Bohužel jen málo kurzů se této problematice věnuje. Často se rodiče spoléhají na porodnici a svého praktického dětského lékaře, že se vše, co potřebují, doví tam. Vzhledem k omezeným časovým možnostem v nemocnici i u lékaře, ale i k pochopení celkového přístupu k miminku, jeho potřebám a projevech, není možné se tomuto tak důležitému tématu dostatečně věnovat. Co myslíte?

Pokračovat v tomto tématu dál, by bylo na další článek, tak si to raději nechám na příště.

Psáno pro www.bejbykurz.cz

ad 1) http://www.kojeni.cz/texty.php?id=3

10 kroků k úspěšnému kojení

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Všechny články blogera

Mateřský instinkt

Tento článek je určen všem maminkám, kterým se právě narodilo miminko nebo ho ještě čekají. Slouží jako úvod k sérii dalších článků na téma péče o novorozence a kojence a správné zacházení s ním. Celý článek »

Naposledy navštívené