Ta se má nejlíp

MÁMA LIVE! KATEŘINA Vypadá to, že se můžeme přestat zdravit. Obvyklé pozdravy a zdvořilostní formule u nás nahrazuje kontaktové: „Ta se má nejlíp…“ a pak různě originální dodatky jako: „že jo“, „chachá“, „viďte“, „hned bych si tam lehl/a místo ní…“ – myšleno do kočárku místo Kačenky, když už někdo zjistí, že je tam taky.

A kdo by nechtěl. Sama bych si do korby lehla a nechala se někdy vézt a pečovat o sebe. (Těším se, až si budu moci s našimi dětmi vyměňovat role, až povyrostou. Já budu dítě a oni moji rodiče. A zahrajeme si alespoň na půl dne. To nás všechny bavilo, když jsem dělala chůvu jiným dětem. Hlavně se to ukázalo jako víc než výchovné.) Tomáš zaujímá už mnohem náročnější pozici v životě, už řeší všednodenní starosti – kromě těch obvyklých (pití, záchod, mlíko, rohlík, auta, auta, auta, Bob a Bobek, kolíčky, HAFové, koupel a pěna, která jednou zmizí a neví se kam) řeší hlavně hřiště: Půjdeme na hřiště? Už jdeme z hřiště? Ještě nechci z hřiště. A tím, že jsme tak často mezi jinými v pískovišti, setkávám se s lidmi. Setkávám se s milými lidmi. Setkávám se i s těmi, se kterými bych na kafe nezašla, a hlavně – s neuvěřitelnými zvědavci.

Není samozřejmě taková atrakce vidět matku se dvěma různě starými dětmi v kočárku, ale zjistila jsem, že pozornost budí náš dvojkočár. Je báječný a houpací a teprve při pohupování nebo změně úhlu je vidět, že jsou děti dvě. A tady nastávají překvapení.

Jeden stánkař mě vytrvale obdařoval podivnými a nesouhlasnými pohledy, když viděl vpředu jen syna, zatímco já jsem hovořila při ukládání nákupu na dceru. Viditelně se mu ulevilo, když jsem popojela a uviděl druhou korbu: „A já si říkal, proč mluvíte na holku, když vidím kluka a von vůbec nereaguje. My máme taky holčičku, ale ta…“ Klidně se mohu stát místní kronikářkou a vrchní drbnou, u kdekoho znám počty dětí, vnoučat, jsem seznámena s jejich rodinnými poměry a zkušenostmi s dětmi. Zkrátka když dají najevo nějaký údiv nebo se tak poptávají a jsou zvědaví, jak děti rostou, obvykle snad aby vyrovnali naše ztráty soukromí, pustí něco oni. Cennou inspirací je jedna starší místní žena, jejíž děti jsou dnes čtyřicetileté, ale mají obdobný věkový rozdíl mezi sebou jako ty naše. Překvapují mě občas její nadčasové názory, které prezentuje velice jemně, nevtíravě a v krátkém čase, takže nad nimi přemýšlím a nechávám se jimi inspirovat při výchově dětí. Na ulici to ještě ujde, jenže na hřišti mají rodiče, hlídači a hlídačky často dlouhou chvíli a někdy obtížněji kontrolují svou zvědavost.

Mnohdy jsem ještě napumpovaná nadhledem a filtruji, jindy mě zvědavé dotazy už trochu popuzují, ale snažím se být milá. A jednou už jsem zrovna milá nebyla. Nejlepší je neměnit hřiště a chodit na to naše, kde nás všichni znají. U nás se nikdo se na nic neptá, respektuje se osobní prostor a soukromí nebo se maximálně mile a nezávazně klábosí. Vlastně je výhodnější nechodit s tandemem, když se mi nechce otvírat se zvědavcům. Tomáš samozřejmě chodí, spíš tedy běží, ale z mnoha praktických důvodů (např. potřeba nakoupit) často kočárek na obě děti beru a pak je jasné, že ti dva patří k sobě a že budou asi sourozenci. Kontaktové háčky od úplně neznámých lidí: „Jé, to máte teda asi náročný, koukám…“ mi pořád nějak nejsou vlastní. Dost často se uháčkuje celkem dlouhý řetízek zahalený do oparu zdánlivě dobrých důvodů k hovoru. Jsou jimi třeba něco jako: Moje dcera taky uvažuje, že by děti měla rychle, a neví, zda by je uvezla… jé, takový kočárek, to za nás nebylo… Kolik to váží? Kolik stojí? A vy jste to takhle chtěla? Kolik jim je? Ta je roztomilá. Ten je roztomilý. Jsou si podobní. Ti si nejsou ale vůbec podobní, je vidět, že tohle je kluk a tohle holčička. A taky bezva úvahy těch (stalo se mi k mému údivu už 2x), kteří si nevšimnou, že v té druhé korbě leží mimino. Jeden pán myslel, že jsem tak obětavá matka, která má vpředu pro syna „křeslo“ a vzadu „postel“ a jak to má ten můj kluk teda luxusní. Vtip to nebyl. Mám jinou představu luxusu, než by byl můj chlapeček coby skrčenec s koleny u brady nasoukán v korbě pro ležící děti.

Čtěte také:

Nechci být zlá a neměla bych posuzovat lidi podle sebe, protože bych si netroufla nikoho takhle vyptávat, pokud ho vidím poprvé v životě a pokud bych nepředvídala, že může být tomu druhému moje společnost příjemná. Možná jsou lidi na hřišti víc zvědaví z nudy. Vůbec mám pocit, že se dost rodičů na hřišti nudí, a tak různě telefonují, čtou zprávy na mobilu, čtou noviny, časopisy, klevetí, vyptávají se, pijí, jedí, čistí si boty, pracují na svých laptopech! Lakují si nehty – i to jsem viděla. Pro ty ženy, které si na hřišti lakují nehty, mám radu – berte si rychleschnoucí laky. Protřepávání nehtů a foukání na ně:

  1. nevoní
  2. nedovoluje zvládat dohled nad dítětem (natož nějakou interakci)
  3. způsobuje frustraci, pokud se při nutnosti zásahu dostane na lak písek
  4. způsobuje zvědavost a ztrátu soukromí – i  já jsem civěla

 Mnoho dětí tohle v životě nevidělo a běží se podívat, čichat a sahat, což opět souvisí s bodem 3. Čtyřka přináší frustraci podstatně vyššího počtu osob – dětem se nehty nenalakují a je to problém. Frustrovány jsou i matky, otcové a prarodiče, kterým bytostně vadí nasávání nepřírodního odéru jejich dětmi.

Dcera se má snad vážně nejlépe. Asi. Ještě si nelakuje nehty. Nemá žádné starosti dospělých, ale ani těch miminkovských. Netrpí na prdíky. Je spáč a budí se obvykle růžová a spokojená. Chutná jí mateřské mléko a dokáže přibrat půl kila za 14 dní, a to jsem byla přesvědčená, že mléko dramaticky slábne. Nevadí jí, že má na stehýnkách faldy. (Zato já dávám ta svá do parády spinningem.) Klidně boří svoje prsty do tučných stehen a pištěním na ně proti běžné praxi dospělých žen upozorňuje. Tváří se velmi sebejistě, když má v jednom koutku obří latexový dudlík a druhým koutkem vyplazuje jazyk a ukapává jí slina. Sliny si ráda rozmazává po obličeji a nemá problém s jejich přenášením na ostatní části těla. Není jí žinantní, když ublinkává nebo prdí. Nemá ambice, neřeší stravu, postavu, vaření, nákupy, nikam nespěchá, neřeší věk, vzhled, sebevědomí, bytovou otázku, nemá hypotéku, byt, auto, potomky, zvířata ani laky na nehty. Ať přemýšlím, jak přemýšlím – je ve skvělé životní fázi! A chceme jí pomoci, jak můžeme, aby si ji co nejvíc užila a byla dál snad vážně naše spokojené uslintané mimino.

Přemýšlím nad tím, jak nás vlastně vnímá. Zvědavce neřeší, přitom jde hlavně o ni! Narodila se nám a naskočila do rozjetého rodinného vlaku hned za bráchův vagonek a my ji bereme tak nějak samozřejměji a víc v klidu, než tomu bylo u prvního dítěte. A snad je to dobře a snad se má proto báječně a snad proto neoponuji, když slyším: „Ta se má nejlíp!“

Dnes nechci psát o jejích zdravých kyčlích nebo pokrocích v jejím vývoji ani o žádných prima zážitcích, které taky máme, ani o žádných večerních koupacích kolizích, které občas taky máme. Myslím, že předchozí odstavec a poslední věta byla dobrým závěrem a že jsem jej měla nechat jako závěrečný. Ještě se rozmyslím, jestli toto nesmažu a zda slíbím, že příště napíši něco o nových pohybech a konkrétnějších věcech dějících se v životě malé Kateřiny.

Mějte se fajn a nemažte vaše poslední myšlenky.

Zdraví

Kateřina

6. 5. 2015Kateřina
Komentáře k článku
Počet komentářů: 2
Obrázek uživatele Kateřina
Kateřina

Jarko, moc děkuji! Ano, do takových situací, které popisujete, se dostávám taky. Štve mě to, ale nestojí mi to za nepříjemný tón, zas tak mě to nenašňupne. Obvykle stačí, když důrazně pozdravím a dám najevo, že jsem tam taky. A pak mě začnou registrovat a do hovoru se zapojím a rychleji směřuji k jeho závěru. Klidně se mi něco podobného přihodí i 4x než dojdu, kam potřebujeme. A to se fakt nedá. Tomášek totiž jede vpředu a je vyloženě kontaktní typ a navazovač. Na kdekoho se směje, komukoliv mává a je rád za kontakt s neznámými lidmi. Takže oni tak za to úplně "nemohou". Dokonce mě občas ignoruje i Lukáš - přijde domů z práce natěšený a vrhne se na něj Tomášek, vítají se dlouho, pak jde pomuchlat Kačenku a já jsem někdy zatím vzduch (zvlášť když se déle nevidí), tak to mi poradila tchýně. Volám na něj: "Haló, já jsem ti ty děti porodila." tak se zasmějeme a přivítáme. Ale co fakt vytáčí mě a kde mi totálně chybí nadhled je mluva na mě jako matku prostřednictvím dítěte: "Mámo, dej mi mikinu, je mi určitě zima." - když se někdo diví, jak mám horkokrevné a otužilé děti. Například. Takové manipulace úplně nenávidím. Myslím, že mám dost rozumu na to, abych věděla, jak obléknout dítě, a hlavně, že kolemjdoucím nepřísluší mě takto nepřímo vychovávat. To tedy vstupuji poměrně nekompromisně a řeším. A hlídám si náš rodinný osobní prostor, to jste nazvala hezky. Mějte se fajn a zdravím Vaše kluky!

Obrázek uživatele Jarčátko
Jarčátko

Katko, skvělý článek! Hřebíček na hlavičku, a navíc jsem se báječně pobavila, děkuju! :-)

Ještě mám jednu kategorii lidí, a to jsou třeba v MHD ti, kteří se vůbec nezačnou bavit se mnou, ale rovnou s Honzíkem, jako bych tam vůbec nebyla... nedej Bože, aby mu začali nabízet nějaké pamlsky (to jsem zažila se psem... měla jsem německého ovčáka a lidi na ulici nebo v metru mu třeba chtěli cpát piškoty nebo kus salámu, a bylo jim úplně jedno, že ho vedu na vodítku a že třeba mu taokové věci nedávám, z toho jsem vždycky rostla). A k cizím dětem mají někteří občas stejný přístup. Nechci v Honzíkovi vyvolávat zbytečnou paranoiu, že je třeba každého člověka se preventivně bát, na druhou stranu je mi ale nepříjemné, když někdo nerespektuje náš rodinný osobní prostor, či jak to nazvat, a oslovuje moje ani ne tříleté dítě, jako bych byla vzduch. Jak takové situace (pokud se do nich někdy dostáváte) řešíte? Já nikdy nevím, jak mám reagovat, aby to bylo dostatečně jasné, ale přitom vlastně ne nepříjemné té druhé straně. Aby i Honzík viděl, že se k ostatním lidem můžeme chovat slušně a přitom si vymezit své hranice, za které už si cizí nepouštíme. Rodičovství přináší denně nové výzvy :-)

Ať se má Kačenka nejlíp, a Tomášek s ní ;-)

Stránky

Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Všechny články blogera

Nějak mi vyrostly!

MÁMA LIVE! KATEŘINA Né, prsa né. Děti, jak jinak. Nevšimla jsem si toho já, ale sousedka z ulice. Na chvíli jsme se spolu zastavily a prohodily pár slov. Cenná chvilka na rodičovské. Celý článek »

MuFuMa na vodě

MÁMA LIVE! KATEŘINA Kamarádka mě před nedávnem označila jako MuFuMa, což má znamenat multifunkční matka. Pomáhám jí s tvorbou e-learningu, tak mě patrně chtěla pochválit, povzbudit, poděkovat. Milé MuFuMy, jestli chcete, i dnes čtěte, jak jsme... Celý článek »

Učesaná-neučesaná

MÁMA LIVE! KATEŘINA Když už jsme tak na dva tři dny jednou za čas v Praze, obvykle si vymýšlím nejrůznější malé projekty – vzít děti k zubaři (o tom možná příště), probrat oblečení, pomalovat s dětmi křídami betonový nájezd na kočárky před domem... Celý článek »

Sopka

MÁMA LIVE! KATEŘINA Milá paní Lenko, před několika dny jsme se potkaly v lounském supermarketu a dostala jsem od Vás milou zpětnou vazbu na mé psaní a taky výzvu – že se těšíte na článek, kterak jsme s dětmi zdolali sopečné vrchy (Raná, Oblík a... Celý článek »

Regres, progres

MÁMA LIVE! KATEŘINA Nastává u nás, věřím, příjemná vývojová fáze obou dětí – takhle blízko si s dovednostmi, zájmy a naladěním ještě nebyly.  Celý článek »

Pampeuvližky aneb Příušnice – díl II.

MÁMA LIVE! KATEŘINA Dnešní článek jsem začala psát historicky nejdříve před uzávěrkou, a to krátce po uzávěrce předchozí. Asi tak před 14 dny v příjemném rozmaru a snad z potřeby po úmorné chorobě se vyzdravit veselejším a přírodním tématem –... Celý článek »

Zázraky přírody

MÁMA LIVE! KATEŘINA Měla jsem rozepsaný rozverný článek o tom, jak děti mluví – trochu polsky. Jak my mluvíme s nimi, jak s nimi mluví druzí a jak mluvíme všichni dohromady a co z toho vzejde. Ale nakonec je všechno jinak – píši o tom, jak jsem se... Celý článek »

Koroptve

MÁMA LIVE! KATEŘINA Dnešní titulek volím proto, abych zvýšila pravděpodobnost, že se dozvím, proč se říká „čurat jako koroptev“. Ví to někdo z vás?  Celý článek »

Ukojené

MÁMA LIVE! KATEŘINA … jsme s malou obě dvě! Je klidno, vyhověno, co do očekávání splněno, utišeno, nasyceno. Celý článek »

Máma na telefonu

MÁMA LIVE! KATEŘINA Po zápisech do školky se rozšířila moje mateřská role ještě o jednu malou – jsem máma na telefonu. A to já nerada. Celý článek »

Moje ne-zelená domácnost

MÁMA LIVE! KATEŘINA 10 let jsem ve 21. skautském oddíle střediska Vočko žila v přímém sepětí s přírodou. A taky prožívala čas na třech a půl tisících metrech čtverečních zelené zahrady na chatě takřka mimo civilizaci nebo u babičky na venkově (v... Celý článek »

139 vteřin do klidu

MÁMA LIVE! KATEŘINA Kdo by je miloval – kouzelné pěvkyně, které vábivým zpěvem lákají námořníky ke svému ostrovu, kde jejich loď ztroskotá na útesech. Netroskotá loď, ale moje uspávací pokusy.  Celý článek »

Nynyny

MÁMA LIVE! KATEŘINA Nynyny u nás nebylo nikdy citoslovcem nářku, jak jej vyplňuji v křížovkách, ale batolecí synonymum pro „sluší“, „jsem nejkrásnější na světě“ nebo „chci nějakou parádu“. Celý článek »

Zmizet

MÁMA LIVE! KATEŘINA Dočetla jsem už asi potřetí knihu Zmizet. Možná to znamená, vzhledem k tématu, že se ráda drásám a taky, že si potrpím na kvalitní beletrii. Možná spíš, že v sobě nosím ještě nezpracované emoce. Celý článek »

V popředí

MÁMA LIVE! KATEŘINA Kačenčiny vyjadřovací schopnosti dost pokročily – snad díky bráchovi, který ji v tomto ohledu žene dopředu. Její slovník je mnohem bohatší, než byl Tomášův v jejím věku. Celý článek »

Rybička uplavala

MÁMA LIVE! KATEŘINA Advent bych s dětmi příští rok ráda strávila určitě o dost jinak, ale Vánoce jsme měli pěkné. Šlo to i bez chaty, sněhu, v březnovém počasí, s bolavým zubem a navzdory útokům batolat na vánoční stromek! Celý článek »

Kateřino, Kateřino...

MÁMA LIVE! KATEŘINA ... ty jsi víno, co mi bere dech... Neckářův song mi zpívávala ségra o mém svátku. A ještě celkem svižně zvládnu předříkat (rozhodně ne perfektně zazpívat) text písničky Katce:  Celý článek »

Jizva k narozeninám

MÁMA LIVE! KATEŘINA Před rokem by mě ani nenapadlo, že 1. narozeniny naší dcery oslavíme na chatě (ta, že už bude) a hlavně zčásti venku – pod lampiony, u grilu, na pískovišti. Skvělý to listopad! Celý článek »

Dušičky

MÁMA LIVE! KATEŘINA Nemám na mysli hřbitovní téma. Nevím, zda z pohodlnosti nebo pověrčivosti na hřbitovy s dětmi nechodím. A když jsem bez dětí, to zase jdu raději za něčím veselejším. Na své zesnulé blízké si raději vzpomenu naveselo a bez... Celý článek »

Mejdan podle plánu

MÁMA LIVE! KATEŘINA Děti začaly o poledním klidu pořádat mejdany – se vším všudy – hudba, tanec, hlučno a připíjení si. A spát se nece a nece. Celý článek »

Máma bác!

MÁMA LIVE! KATEŘINA Právě jsem dočetla článek, v jehož titulku byla slova „pády dětí jsou neobvyklé“. Mně se naopak zdají dost obvyklé, protože líčení různých pádů a foukání bebí je samozřejmou součástí naší rodičovské konverzace. Nikde jsem ale... Celý článek »

Kapitální bříško

MÁMA LIVE! KATEŘINA Dnes jsem celkem dlouho přemýšlela, jak na dnešní článek. Jak se bude jmenovat? Co bylo v uplynulé době to hlavní? Kačenčiny první samostatné krůčky? Změna jejího chování? Dámská jízda? Káčina urputnost a moje natržené ucho?... Celý článek »

Ty jez – ty nejez

MÁMA LIVE! KATEŘINA… toho jsme se se sestrou v dětství něco naposlouchaly. Někdy vyloženě takto jasně-stručně, jindy i s osloveními, aby bylo jasno: „Lucinko, to už stačí. Kačenko, pořádně papej.“ A třicet let poté málem vypouštím podobné věty z... Celý článek »

Spurtovkyně

MÁMA LIVE! KATEŘINA Všechno začalo nevinným i vinným popojížděním v čase. Najednou přestalo být vedro. „Už né,“ jsem řvala i já, revmatička libující si ve vedrech, protože to pak plesám a je mi dobře, neofouknu, neprochladnu, mám prohřáté svaly a... Celý článek »

Dětinka

MÁMA LIVE! KATEŘINA Tomáš má svérázný přístup k češtině, což mě jako češtinářku samozřejmě víc než baví. Děti – dětinka – dětinek a když nerozezná jasně pohlaví, tak jde o dětinko. Kačenka je holčička, takže je dětinka, a on je její táta. A Lukáš... Celý článek »

Zavři uši

MÁMA LIVE! KATEŘINA Tak nám otrnulo. Neduhy máme snad za sebou a způsob trávení tohoto léta se nám už zdá podstatně šťastnějším. Díky mnohému – vyzdravování se na chatě v polovičním klidu a tichu, díky letnímu počasí, které se venku zdá být... Celý článek »

Zubnička zase nepřišla

MÁMA LIVE! KATEŘINA Tak se to nakonec povedlo – dokončuji přerušenou trilogii s lékařskými tématy, tentokrát jednoznačně s průšvihy. Zoubková víla k nám zase nezavítala, zato přišla nějaká hubatá čarodějnice. Nějak se mi vlastně podařilo navázat... Celý článek »

Stránky

Naposledy navštívené