Tatínek Emanuel (72): Když je tatínek učitel a matka doma

Jsem unavený, unavený, unavený… Čím to je? Červenec na spadnutí, prázdniny na obzoru. A já jsem učitel. Představa veřejnosti je asi taková, že ještě vydržet pár besídek, nějaký ten sportovní den a začne mi ráj.

Taky je celkem rozšířený názor, že učitelé vlastně nemají být z čeho unaveni. Náš úvazek na ZŠ je 22 vyučovací hodiny týdně tváří v tvář třídě. Od dob c.a k. monarchie má vyučovací hodina 45 minut. (Komise ministersta zdravotnictví se tehdy vyjádřila, že tak dlouho vydrží prvňák nečůrat.) Dohromady tedy 16,5 hodiny vyučovacího času. A každou chvíli nějaké prázdniny, volno, mimořádné akce, kdy se neučí.

Nechci psát hlubokomyslnou sondu do českého školství, ale přeci jen nadhodím takový malý nástin pro představu… Každé dítě se časem stane školoupovinným. Škola se pak začne týkat i každého rodiče. Tak je lepší vědět víc než míň.

Pokud bychom se dívali na povolání optikou času, který jeho vykonavatel stráví při finální fázi, tak bude asi nejlepší volbou dirigent. Nebo si někdo myslíte, že koncertuje každý pracovní den osm hodin denně? Ne. On si mává klacíkem sotva jednou za den tak dvě hodiny, i méně často… Nebo takoví sportovci. Tohle hledisko je tedy zjevně nesmyslné.

Co tedy dělá učitel, když neučí? Počítá se hodina přípravy na hodinu výuky. Ony se taky musejí opravovat domácí úkoly, písemky. Učitel by si měl sám vypracovat všechna cvičení a příklady dřív, než je nechá zpracovat dětmi. Učebnice se každou chvíli mění. Objevují se stále nové pomůcky – interaktivní tabule atd. Děti se také mění. Co zvládly snadno před deseti lety, je už dnes obtížné. Doma na ně rodiče nemají tolik času. Na co bývalo ve škole pět hodin, na to jsou dnes dvě, protože přibyly nové předměty.

Udělat si jedny přípravy a pak z nich učit 40 let, to už dnes nejde. Taky se musí vést nejrůznější výkazy, vyplňovat formuláře. Drží se dozory. Když se započítají i hodiny na poradách, školách v přírodě, všemožných kurzech, kdy sloužíme 24 hodin denně, nakonec máme přesčasy. Neplacené. To k naší práci patří.

Když děti nejsou ve škole, probíhají tu školení BOZP, zdravotnická, zacházení s novou technikou… Prázdniny pro nás nemají být prázdninami, ale dobou sebezvdělávání ve svých oborech i v pedagogice a psychologii. Mnozí z nás navštěvují za vlastní peníze různé „letní školy“ výše uvedeného se týkající.

Nejhorší je právě konec roku. Učit je vlastně snadné, i když to nikdy není rutina. Obtížné jsou právě nárazové a jednorázové akce – výlety, akademie, vybírání učebnic. Každý z nás si naplánuje činnost a rozloží energii na dobu, kdy se „doopravdy učí“. V posledních dnech se spoléháme na to, že budeme funfgovat na „kyslíkový dluh“. Řečeno sporotvní terminologií. A v cílové rovince pak spalujeme poslední zbytky sil a za páskou padneme.

Já vím, že takových povolání je víc. Namátkou účetní. Ti také kolem uzávěrek pracují bez odpočinku a spoléhají se na to, že se dospí někdy pak… A upřímně. Každé povolání se dá vykonávat buď dobře, nebo špatně. Kdo se nechce přetrhnout, prostě se nepřetrhne.

Manželka je doma. Nezaměstnaná. Jak moudře zpíval J. Werich v krizi 30. let: „Ze shánění povolání vzniklo nové zaměstnání.“ Ona se také „nefláká“. Několik hodin denně pročítá inzeráty, odpovídá, připravuje se, účastní se konkurzů, výběrových řízení. A v posledním kole se objeví vždy někdo, kdo nemá doma malé dítě a u koho nehrozí, že by si mohl další pořídit. A shání se dál.

Nicméně si troufám tvrdit, že jsem teď doma ten unavenější. Z toho vzniká určitý nesoulad v možnostech a přáních. Což syn vycítil. Tatínek se teď snaží přežít, matka důsledně vychovává. Tatínek víc dovolí, aby měl klid. Což je mu pak vyčítáno… Asi nic nového pod Sluncem. (Tuhle větu prvně použil Galileo Galilei. Ano. Jsem dějepisář.)

Ale abych skončil optimisticky, už se blýská na lepší časy. Prázdniny buší na dveře! A žena přestane být nezaměstnanou. Po půl roce bude totiž vyřazena z evidence Úřadu práce a stane se tak ženou v domácnosti. Takže přestane trávit čas sháněním práce. A budeme se oba naplno věnovat výchově našeho potomka! No. Nevím. Já bych takovou pozornost od svých rodičů asi ani nechtěl...

Komentáře k článku
Počet komentářů: 1
Obrázek uživatele Uživatelka Babyweb.cz
Uživatelka Baby...

"Nic nového  pod sluncem" je citát ze  Starého zákona z knihy Kazatel... 

Stránky

Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Všechny články blogera

Tatínek Emanuel (74): Muž v domácnosti

Má paní nastoupila do práce. Jelikož dostala výrazně vyšší plat než já, dohodli jsme se, že péče o dítě a domácnost tímto přechází na mě. Jelikož jsem učitel toho času na prázdninách, funguji jako dokonalá žena v domácnosti. Celkem si to užívám.... Celý článek »

Tatínek Emanuel (73): Trampoty a lamentace

Zase jedna hlídací babička na dětském hřišti měla potřebu říci mému synovi: „To máš ale hodného dědečka, že si s tebou tak hezky hraje!“ Tím dědečkem jsem byl samozřejmě já. Když si někdo pořídí prvorozence v pětačtyřiceti, tak se vlastně nemůže... Celý článek »

Tatínek Emanuel (71): A tak jde čas

V pátek si nechá syn vysypat na koberec kostky. A nic. Dělá z nich jakési nakupeniny a nakonec jimi metá do všech koutů světa, respektive našeho bytu. V sobotu si dá kostky vysypat znovu. A postaví z nich úžasný hrad. Barevně sladěný, s hradbami,... Celý článek »

Tatínek Emanuel (67): Syn bude jedináček

Všechno ve vesmíru začíná stárnout okamžikem vzniku nebo zrozením. Stárne i náš syn. I když se o něm zatím říká, že roste. A na Hromnice, 2.2. 2014, dorostl do tří let. Takže už to není žádné batole, ale dítě mladšího předškolního věku! Celý článek »

Tatínek Emanuel (66): Prosinec

Abych vykradl klasika: „Tento způsob zimy se mi zdá být velice nešťastným.“ Sáňky a pekáč smutně stojí opřené v chodbě a místo sněhových vloček venku poletují komáři.  Celý článek »

Tatínek Emanuel (65): Syndrom PAN

V odborné literatuře se věnuje hodně prostoru syndromu CAN, tedy syndromu týraného dítěte. Ale dám ruku do ohně za to, že syndrom PAN, tedy syndrom týraného rodiče také existuje. Vždyť jsem jedním z těch týraných! Celý článek »

Tatínek Emanuel (64): Malé monstrum

(Aneb je zdravé si občas obtěžovat.) Obvykle si nečtu nápisy na oděvu svého syna. Stejně si je nezvolil on. Až si bude nápisy vybírat sám, to bude jiná. Zejména v pubertě to bude možná jedno z mála sdělení, které mi o sobě poskytne… Ale to jsem se... Celý článek »

Tatínek Emanuel (62): Hurá do školky

Každý vychovává, jak dovede. Někdy vědomě, někdy nevědomky. Občas jsou moje cíle vznešené, sem tam se snažím jen přežít… Asi jako všichni rodiče. Není už pomalu čas delegovat část výchovy na odborníky? Tedy vrazit syna do školky? Celý článek »

Tatínek Emanuel (56): Přeražené dítě

Chtěl jsem původně psát o našich výchovných problémech. O tom, jak synáček nepapá, nespinká, neposlouchá, nepůjčuje hračky, nemluví… A on si minulý týden, potvora jeden, způsobí tříštivou zlomeninu dvou článků prstů! Upřímně si nemyslím, že by to... Celý článek »

Tatínek Emanuel (55): Mašinkov

Minule jsem psal o tom, že můj synátor si za zvládnutí techniky vyměšování se do nočníku vysloužil dřevěné vláčky, vagonky, koleje, výhybky, budovy… zkrátka celý Mašinkov. Tak tomu u nás doma pod dojmem jakéhosi kresleného seriálu říkáme. Celý článek »

Tatínek Emanuel (53): Reportáž z nočníku

Obecně jsou dvě možnosti, jak učit dítě. Osobně sázím na vnitřní motivaci. Syn si osvojí nějakou novou dovednost, jakmile to bude sám pro sebe považovat za přínosné. Moje nejdražší manželka praktikuje spíš motivaci vnější, ať už negativní, kdy... Celý článek »

Tatínek Emanuel (49): Velký kluk

On to není problém. Vlastně naopak. Měl bych být hrdý. Můj dvouletý kluk vypadá starší. Velikostně vyrostl z tabulek, fyziognomii má tak na tři roky a pohybově zvládá snad to, co čtyřletý.  Celý článek »

Tatínek Emanuel (48): Řeč mého syna

Na počasí nemá smysl žehrat, počasí prostě je. A to takové, že dopoledne jdeme se synem sáňkovat a odpoledne si vyrazíme s odrážedlem a druhý den zas naopak. Někdy je takový nečas, že si nevyrazíme vůbec. Ale syn se přesto potřebuje vylítat a... Celý článek »

Tatínek Emanuel (46): Jedináček

Od narození našeho prvního potomka má dobrá paní řeší otázku, zda si pořídíme ještě další dítě, eventuálně děti. Argumenty pro pořízení jsou silné. Např. aby tady jednou nezůstal sám, aby si měl s kým hrát, že už máme aspoň základní představu o... Celý článek »

Tatínek Emanuel (45): Příšerné dítě

Uznávám, že konec roku svým způsobem je důležitým mezníkem. K nějakému datu se účetnictví uzavírat musí a daně se taky musí zvyšovat k nějakému termínu. Ale proč bych měl oslavovat zrovna zdražení plenek, to mi uniká. Někteří lidé si pak vyloženě... Celý článek »

Stránky

Naposledy navštívené