Učesaná-neučesaná

MÁMA LIVE! KATEŘINA Když už jsme tak na dva tři dny jednou za čas v Praze, obvykle si vymýšlím nejrůznější malé projekty – vzít děti k zubaři (o tom možná příště), probrat oblečení, pomalovat s dětmi křídami betonový nájezd na kočárky před domem nebo třeba uklidit šuplík. Jen jeden – velké cíle si už dávno nedávám. A co jsem nenašla?
foto: Fotopromě

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz


Fotky ze školky – rok 1985–1989. Kromě toho, že jsem si snad dokázala vzpomenout na většinu jmen dětí, zato na soudružku-učitelku ani jednu, mě přepadl náhlý hlasitý smích. Všechny děti jsme tam nějak šedivé, béžové, usazené na lavičkách v punčocháčích jedné barvy (taková světlejší UHO, ale oficiálně se jí prý říkalo „tělová“) a v povinných zástěrkách šitých z látek spíše tak pro 50+ a na hlavě máme místo pěkných dětských vlásků onen tehdy populární účes – podle hrnce. Takřka všichni. Holky, kluci, žádný rozdíl. Asi tak tři ultra rovné střihy nůžkami. Holčička bez ofiny v jednom ročníku ani jedna, v dalším dvě, pak zase už žádná. Ofiny proklatě vysoko nad obočím. Aby to dlouho vydrželo. Gumičky radši žádné – dřív nebyly žádné netahací a vzpomínám si, jak jsem tiše trpěla ráno při česání, kdy mi máma svazovala culíky těmi černými tahacími.

Jelikož jsem chodila ráno na česání jako druhá v pořadí, bývala máma už celkem rozmáchlá, i když mi samozřejmě nijak dramaticky neubližovala… vzpomínám si, že česání mnohdy bolelo. A ty středověké nástroje – hřebeny bez plastových ochran jednotlivých zoubků, dnes bych skoro až řekla hladítek, zavařovací gumičky, tenké zelené a silnější černé gumy, kovová perka nebo ty těžké cvakací spony, co se na ně musela použít trošku síla – radši nevzpomínat. Když jsem byla starší, vyráběla jsem si gumičky sama a radovala jsem se, pokud si máma udělala na silonkách oko – dovolila mi rozstříhat zbytek punčoch a měla jsem třeba deset netahacích! Různě jsem si je zdobila a našívala na ně ozdoby. Dlouho jsem odolávala pokušení okusit účes-kastrol, až jsme se se sestrou jednou domluvily – poprosíme mámu, že chceme ostříhat taky „na kluka“, ale ne na hrnec. A bylo vymalováno.

Mně byly 4 roky, sestře 5 let. Od té doby po prožitém traumatu obě nosíme dlouhé vlasy. Ráda sleduji dětské účesy nebo přístupy rodičů k jejich kšticím. Po éře kudlání přišla myslím éra palmiček z ofiny kolmo k hlavě… teď se mi zdá, že kolem sebe vídáme dost dlouhovlasých holčiček, které se samy rády češou. Všechny česací propriety se za třicet let tolik proměnily, že jsem se těšila na to, jak to bude bavit moji holčičku. Tomášek celkem dlouho moc vlasů neměl, zato teď už má poměrně husté blonďaté a hlavně vlnité vlasy. A co jsem s nimi udělala? Taky kudlám, jak umím. Když si hraje ve vaně, občas se mi podaří něco ostříhat a už celkem spolupracuje. Zadání je poměrně těžké – nechceme vytepaného chlapečka à la americký voják, chceme, aby bylo vidět, že má vlásky vlnité, aby zase nevypadal jako holka, aby mu nebylo moc vedro… Velkou výhodou je, že případný zoubek se ve vlnitých vlastech celkem snadno ztratí a skoro vždycky po stříhání vypadá dobře. Nebo i skvěle. Ale myslím, že už by to chtělo nějakou fazonu – zásah profesionála.

Zato Káťa je česací ignorant. Určitě jsem na to šla špatně. Jistě – taky vím, jak nebezpečné je projektovat si vlastní představy o dítěti do něj… Moje nyny holčička má ráda šaty, botinky, vybírá si sama oblečení, ale vlasy jí absolutně nezajímají. Pokud ji obtěžuji s česáním, ignoruje mě a dojde si do kapsáře do předsíně pro kšiltovku. Už to vypadalo, že se budu muset smířit s holčičkou v šatech, sandálkách, dokonce někdy i s korálky a v kšiltovce. Motivace nákupem sponek, čelenek a gumiček nevyšla. Líbí se jí, jak jsou její propriety barevné, navléká je různě na prsty, hraje si s nimi, ale ve vlasech je dlouho nesnese. Možná ze soucitu ke mně se nechá občas učesat, ale za chvíli zajde za rok a sundá si culík nebo sponku. A proč to tak řeším? No protože jí padají vlásky do očí a je to prostě šílené vidět. Nechci, aby šilhala přes přerostlou ofinu. Musí být šílené mít v těchto vedrech různě přilepené vlásky k čelu. Nikdy jsem ji nijak nestříhala. S tím, že by měla mít ofinu, jsem se ještě nesmířila. Tak dál trpělivě určitě více než 10x za den nasazuji sponku, aby jí nepadaly vlasy do očí. A čekám, až dorostou k zastrčení za ucho. Už chybí jen kousek.

Čtěte také:

Teď mi zbývalo jen rozseknout ten paradox – vzorně se česající chlapec, který chce taky nyny sponky (no doma ji někdy nosí, že ji má ségra) a holčička – těžkej nezájem. Na většině letních fotek má mé děvče vlásky tak nějak na všechny strany, kšiltovku nebo šátek. Řekla jsem si, že jí nemůžu vypěstovat odpor k česání, tak jsem ji nechala úplně být. Přišla sama a zajímala se o lak na vlasy. Ten ji každé ráno fiktivně stříkám na vlásky a máme klid! Dva culíky s jako lakováním vlasů si učesat nechá. Celou dobu totiž Káťa, co se to tam vzadu na její hlavě děje, i když jsem se jí to pokoušela pomocí dvou zrcadel ukázat. A pak si je dlouze prohlíží, protože je konečně vidí – už vlasy dorostly! Jsem víc než spokojená a Kačenka myslím taky. Nikdy bych nevěřila, co udělá tak banální zásah do vizáže dítěte – s culíky a už dobrovolně i s čelenkou vypadá malá výborně a asi se tak i cítí. Je jí pohodlně – konečně.

Před pár dny jsem potkala ve večerce spolužačku ze základky – taky osmdesátdvojka se zkušenostmi ze školky a navíc kadeřnice. A skoro za rohem. Získat kadeřnici, která taky prožila osmdesátá léta v dětském věku, mi přijde jako klíčové. Její syn vypadá skvěle – ostříhaný, nevytepaný. Už si cvičím odpověď na jasnou otázku: „Tak jak to chcete ostříhat?“ Tady rozhoduji za své děti, než nějak jasně jednou projeví svou vůli. A koukám na svou fotku ze školky s vědomím, že takhle to dopadnout vážně prostě nemůže. Snad mi to děti jednou nevyčtou, že vypadaly jak… Jistě to jednou pojmenují. Nebo se nezeptají, jako se ptám já teď své mámy: „Jak jsi, mami, mohla? Vím, že jsem to chtěla sama, že jsem chtěla být ostříhaná jednou taky úplně na krátko, ale proč jsi na mě byla tak hodná? Kdyby té fotky nebylo, prostě bych šla s dětmi normálně ke kadeřnici a nebylo by tohoto blogu.

Učesaná Kateřina

27. 7. 2016Kateřina
Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Všechny články blogera

Nějak mi vyrostly!

MÁMA LIVE! KATEŘINA Né, prsa né. Děti, jak jinak. Nevšimla jsem si toho já, ale sousedka z ulice. Na chvíli jsme se spolu zastavily a prohodily pár slov. Cenná chvilka na rodičovské. Celý článek »

MuFuMa na vodě

MÁMA LIVE! KATEŘINA Kamarádka mě před nedávnem označila jako MuFuMa, což má znamenat multifunkční matka. Pomáhám jí s tvorbou e-learningu, tak mě patrně chtěla pochválit, povzbudit, poděkovat. Milé MuFuMy, jestli chcete, i dnes čtěte, jak jsme... Celý článek »

Sopka

MÁMA LIVE! KATEŘINA Milá paní Lenko, před několika dny jsme se potkaly v lounském supermarketu a dostala jsem od Vás milou zpětnou vazbu na mé psaní a taky výzvu – že se těšíte na článek, kterak jsme s dětmi zdolali sopečné vrchy (Raná, Oblík a... Celý článek »

Regres, progres

MÁMA LIVE! KATEŘINA Nastává u nás, věřím, příjemná vývojová fáze obou dětí – takhle blízko si s dovednostmi, zájmy a naladěním ještě nebyly.  Celý článek »

Pampeuvližky aneb Příušnice – díl II.

MÁMA LIVE! KATEŘINA Dnešní článek jsem začala psát historicky nejdříve před uzávěrkou, a to krátce po uzávěrce předchozí. Asi tak před 14 dny v příjemném rozmaru a snad z potřeby po úmorné chorobě se vyzdravit veselejším a přírodním tématem –... Celý článek »

Zázraky přírody

MÁMA LIVE! KATEŘINA Měla jsem rozepsaný rozverný článek o tom, jak děti mluví – trochu polsky. Jak my mluvíme s nimi, jak s nimi mluví druzí a jak mluvíme všichni dohromady a co z toho vzejde. Ale nakonec je všechno jinak – píši o tom, jak jsem se... Celý článek »

Koroptve

MÁMA LIVE! KATEŘINA Dnešní titulek volím proto, abych zvýšila pravděpodobnost, že se dozvím, proč se říká „čurat jako koroptev“. Ví to někdo z vás?  Celý článek »

Ukojené

MÁMA LIVE! KATEŘINA … jsme s malou obě dvě! Je klidno, vyhověno, co do očekávání splněno, utišeno, nasyceno. Celý článek »

Máma na telefonu

MÁMA LIVE! KATEŘINA Po zápisech do školky se rozšířila moje mateřská role ještě o jednu malou – jsem máma na telefonu. A to já nerada. Celý článek »

Moje ne-zelená domácnost

MÁMA LIVE! KATEŘINA 10 let jsem ve 21. skautském oddíle střediska Vočko žila v přímém sepětí s přírodou. A taky prožívala čas na třech a půl tisících metrech čtverečních zelené zahrady na chatě takřka mimo civilizaci nebo u babičky na venkově (v... Celý článek »

139 vteřin do klidu

MÁMA LIVE! KATEŘINA Kdo by je miloval – kouzelné pěvkyně, které vábivým zpěvem lákají námořníky ke svému ostrovu, kde jejich loď ztroskotá na útesech. Netroskotá loď, ale moje uspávací pokusy.  Celý článek »

Nynyny

MÁMA LIVE! KATEŘINA Nynyny u nás nebylo nikdy citoslovcem nářku, jak jej vyplňuji v křížovkách, ale batolecí synonymum pro „sluší“, „jsem nejkrásnější na světě“ nebo „chci nějakou parádu“. Celý článek »

Zmizet

MÁMA LIVE! KATEŘINA Dočetla jsem už asi potřetí knihu Zmizet. Možná to znamená, vzhledem k tématu, že se ráda drásám a taky, že si potrpím na kvalitní beletrii. Možná spíš, že v sobě nosím ještě nezpracované emoce. Celý článek »

V popředí

MÁMA LIVE! KATEŘINA Kačenčiny vyjadřovací schopnosti dost pokročily – snad díky bráchovi, který ji v tomto ohledu žene dopředu. Její slovník je mnohem bohatší, než byl Tomášův v jejím věku. Celý článek »

Rybička uplavala

MÁMA LIVE! KATEŘINA Advent bych s dětmi příští rok ráda strávila určitě o dost jinak, ale Vánoce jsme měli pěkné. Šlo to i bez chaty, sněhu, v březnovém počasí, s bolavým zubem a navzdory útokům batolat na vánoční stromek! Celý článek »

Kateřino, Kateřino...

MÁMA LIVE! KATEŘINA ... ty jsi víno, co mi bere dech... Neckářův song mi zpívávala ségra o mém svátku. A ještě celkem svižně zvládnu předříkat (rozhodně ne perfektně zazpívat) text písničky Katce:  Celý článek »

Jizva k narozeninám

MÁMA LIVE! KATEŘINA Před rokem by mě ani nenapadlo, že 1. narozeniny naší dcery oslavíme na chatě (ta, že už bude) a hlavně zčásti venku – pod lampiony, u grilu, na pískovišti. Skvělý to listopad! Celý článek »

Dušičky

MÁMA LIVE! KATEŘINA Nemám na mysli hřbitovní téma. Nevím, zda z pohodlnosti nebo pověrčivosti na hřbitovy s dětmi nechodím. A když jsem bez dětí, to zase jdu raději za něčím veselejším. Na své zesnulé blízké si raději vzpomenu naveselo a bez... Celý článek »

Mejdan podle plánu

MÁMA LIVE! KATEŘINA Děti začaly o poledním klidu pořádat mejdany – se vším všudy – hudba, tanec, hlučno a připíjení si. A spát se nece a nece. Celý článek »

Máma bác!

MÁMA LIVE! KATEŘINA Právě jsem dočetla článek, v jehož titulku byla slova „pády dětí jsou neobvyklé“. Mně se naopak zdají dost obvyklé, protože líčení různých pádů a foukání bebí je samozřejmou součástí naší rodičovské konverzace. Nikde jsem ale... Celý článek »

Kapitální bříško

MÁMA LIVE! KATEŘINA Dnes jsem celkem dlouho přemýšlela, jak na dnešní článek. Jak se bude jmenovat? Co bylo v uplynulé době to hlavní? Kačenčiny první samostatné krůčky? Změna jejího chování? Dámská jízda? Káčina urputnost a moje natržené ucho?... Celý článek »

Ty jez – ty nejez

MÁMA LIVE! KATEŘINA… toho jsme se se sestrou v dětství něco naposlouchaly. Někdy vyloženě takto jasně-stručně, jindy i s osloveními, aby bylo jasno: „Lucinko, to už stačí. Kačenko, pořádně papej.“ A třicet let poté málem vypouštím podobné věty z... Celý článek »

Spurtovkyně

MÁMA LIVE! KATEŘINA Všechno začalo nevinným i vinným popojížděním v čase. Najednou přestalo být vedro. „Už né,“ jsem řvala i já, revmatička libující si ve vedrech, protože to pak plesám a je mi dobře, neofouknu, neprochladnu, mám prohřáté svaly a... Celý článek »

Dětinka

MÁMA LIVE! KATEŘINA Tomáš má svérázný přístup k češtině, což mě jako češtinářku samozřejmě víc než baví. Děti – dětinka – dětinek a když nerozezná jasně pohlaví, tak jde o dětinko. Kačenka je holčička, takže je dětinka, a on je její táta. A Lukáš... Celý článek »

Zavři uši

MÁMA LIVE! KATEŘINA Tak nám otrnulo. Neduhy máme snad za sebou a způsob trávení tohoto léta se nám už zdá podstatně šťastnějším. Díky mnohému – vyzdravování se na chatě v polovičním klidu a tichu, díky letnímu počasí, které se venku zdá být... Celý článek »

Zubnička zase nepřišla

MÁMA LIVE! KATEŘINA Tak se to nakonec povedlo – dokončuji přerušenou trilogii s lékařskými tématy, tentokrát jednoznačně s průšvihy. Zoubková víla k nám zase nezavítala, zato přišla nějaká hubatá čarodějnice. Nějak se mi vlastně podařilo navázat... Celý článek »

Bariérovo

MÁMA LIVE! KATEŘINA Jako je Krakonošovo kopcovitá krkonošská pohádková krajina, my teď máme naopak v našem světě s miminy rádi nebariérovo, na které jsem s tandemem naprosto odkázaná. Dá se říci, že je náš program do značné míry určován tím, jak... Celý článek »

Stránky

Naposledy navštívené