Živi a zdrávi

PAVLÍNY DENÍČEK Zdravím všechny čtenáře u rekapitulace našeho třicátého prvního týdne těhu. Tentokrát začneme pozitivněji. Už nesmrkáme a neprskáme. Zkrátka jsme všichni zdraví. Třikrát huráááá!

Zpočátku týdne to sice vypadalo, že se nám ta rodinná nemoc ještě zkomplikuje, protože Alexovi se vrátila laryngitida, nakonec to ale nebylo nic velkého a k dnešnímu dni je nám všem už hej. Raději se mě však ani neptejte, který den to je. Brzy totiž asi dostanu pěkně za uši za to, jak své články píši stále víc na poslední chvíli. Jenže ve víru nemocných dětí, sebe samé a přichcíplého tatínka prostě nebyl čas. A hodilo by se připomenout, že jelikož mám doma jen samé chlapy, tak je to práce kolem na smrt nemocných. :-) Zábal na krček sem, peřinky tam... A řeknu vám, že v protivnosti se předháněli.

Když se zaměřím na sebe, tak po takřka třech prochrchlaných týdnech se také konečně cítím lépe a je to znát po celém těle. Zase si všechny domácí práce zvládám přece jen o něco lépe a více s přehledem tak, jak jsem zvyklá. I přesto si ale uvědomuji, že mi nastávají krušné časy. Stále častěji totiž přicházím na činnosti, se kterými mám, vzhledem ke svému stavu, problém. Tak například nějaké rozumné nebo snad dokonce elegantní obouvání bot jsem již vzdala. Prostě si raději kecnu doprostřed chodby na zadek a zavážu si je. Je to totiž jediný způsob, kromě toho kdy mě obouvá přítel, při kterém mě netlačí pupík.

Byla jsem v uplynulý týden natolik zaneprázdněná a unavená, že jsem se omluvila dokonce i z kontroly na gyndě. Tudíž mě teprve čeká. Předpokládám ale, že kdyby výsledky z cukrovky byly špatné, už bych to dávno věděla.

Naštěstí bych řekla, že bolesti zad trochu ustoupily. A až do dnešního odpoledne jsem si říkala, jak je mi vlastně zatím jinak prima a že oproti těhu s Maxem jsem zatím více méně bez poslíčků. Chyba! Během odpoledního uspávání Maxe mi podbříškem projela taková bolest, že jsem nadskočila a chudinku Maxíka málem vzbudila. Vykanula slzička bolesti, jak jsem tím byla zaskočená a dalších deset minut jsem raději zůstala ležet vedle broučka a čekala, jestli bude klid. Naštěstí se nic nedělo a tak jsem opatrně vstala a odporoučela se na gauč. V tu chvilku jsem se ale docela vylekala, že se něco děje, neboť tento druh bolesti je nezaměnitelný. Chtě nechtě jsem si tedy opět nastínila, jak porod bolí. No FUJ!

Celé odpoledne mi potom bříško bylo nepohodlné a poslíčky přicházely a odcházely. S Maxem jsem je měla skoro denně už od třicátého týdne.

V podvečer jsem skočila za roh do krámu pouze pro knedlík k večeři a během těch pár metrů se můj pupek stal kamenem, který jen křečovitě tlačí. No mohu říct, že po dnešku už se tak klidně necítím a říkám si, hlavně abych to ve zdraví vydržela co nejdéle.

Co se příprav na Dexíka týče, tak jsem se zatím zmohla pouze na seskupení oblečků a dokoupení pár kusů. Vůbec se ale netěším na to praní, věšení a žehlení, které mě čeká. Našeho taťku ještě doma také do konce měsíce čeká nějaká práce. Musíme to vše zvládnout.

Dexík se má stále k světu. Okopává mě v kteroukoliv denní dobu a musím říct, že už to opravdu není zdaleka jen příjemné. Já se ale snažím, alespoň večer u sledování filmu, si to náležitě užít. Každá žena co to zažila, ví, že je to nezaměnitelný pocit a že se po něm člověku po porodu opravdu stýská.

Maxík se konečně dočkal lepších nálad. Svůj podíl na tom budou mít i právě prořízlé jedničky nahoře. Takže jak říká náš táta, teď už je to "čtyřzub". A v pohybových pokrocích také nezahálí. Všude si stoupá, všeho se chytá a pokouší se přepravovat. A jde mu to den ode dne lépe. Začalo ho strašně bavit hrát si s kostičkami všeho typu. A už je to doopravdy hra. Přendává je z jedné krabičky do druhé, přebírá je. Už to není jen mimi-ocucávání. Však mu taky za necelé tři týdny bude už rok. Neuvěřitelné. Brouček nám teď doslova vylítl před očima z miminka v chlapečka.

Alex, kterého nemoc postihla asi nejvíce, nám dal pořádně zabrat. Znechucený z toho, že zhruba jeden týden chodil ven vždy jen na chvíli a bez kola, aby se neuřítil, nás doma pěkně zvládal prudit. On by byl venku nejraději pořád a tentokrát ho v tom zklamala i babi. Měla ho na den a noc na společné marodění s naším sedmiletým strejdou. Kluci snad i díky tomu, že byli spolu, vydrželi ležet vedle sebe na pohovce v peřinách a nelítat jak divoká zvěř.

Maxíka naopak dlouhé procházky s kočárkem doslova obtěžují už od narození. Nikdy nám v kočáře nechtěl moc spát. To se kupodivu zlepšilo po tom, co nastal čas sporťáku, ale stejně se doma vychrní nejlépe a do dobré nálady. Po hodině sezení na kočáře a čučení kolem sebe ho to evidentně začíná štvát a pomalu brblá. Pokud nedostane do ruky pití, nebo něco na zub, přijíždíme domů se značně rozladěným jedincem, který záhy pookřeje, jakmile má tu možnost se doma rozutéct kam se mu zachce. A pak se snažte je pusinky skloubit dohromady tak, aby byli spokojení oba.

Jinak Alex začal opět trošku víc vzdorovat. Tentokrát už se jeho tvrdohlavost snad ani nedá k ničemu přirovnat. Chudák kluk je i sám proti sobě. Když mu spadne autíčko z lega a rozletí se na kousky a já mu řeknu, ať ho sebere, že ho složím, tak začne vztekle brečet že ne a ne a ne. Zkrátka některý den je lepší a jindy se prostě rozhodne, že bude ignorovat anebo odporovat veškeré maličkosti, kterou po něm chceme. Postavit hlavu si tedy opravdu umí. Však to má také mít z koho. Z nás obou rodičů.

A na závěr si neodpustím perličku o tom, jak i malé děti jsou vyčůrané a líné. Max sice lézt zvládá, preferuje však plazení se po břiše. Aneb jak říká jeden náš film "Já bych chtěl bejt hadem, protože ten, když jde, tak u toho leží". No a našeho broučka nachytáte na čtyřech jen ve vzácných chvílích. Pokud ho tedy nesvléknete a neposadíte na předložku do koupelny, jako to dělám vždy před koupáním. To naše neposedné dítko ani omylem nevydrží sedět na zadku a čekat až se mu natočí vodička a tak se začne pohybovat koupelnou. Jenže tam jsou dlaždice. A ty studí. Takže v zájmu zachování teplého bříška a pindi se koupelnou pohybujeme zásadně na čtyřech. Ovšem jen do té doby dokud se bříškem opět neocitneme nad předložkou. V tu chvíli a ani o centimetr jinde sebou plácne zpět na zem. Toliko k vyčůranosti našeho zatím nejmladšího člena domácnosti.

Mějte se jen krásně. Pavlína

8. 10. 2013Paulínka
Komentáře k článku
Počet komentářů: 1
Obrázek uživatele Kamik
Kamik

Zdravím do redakce i Pavlínku, 

hledala jsem tento týden příspěvek od Pavlíny a bohužel nikde. Tak snad je Vše v pořádku a Pavlína nestíhá. Její příspěvky, plné nadsázky a občas černého humoru, se mi moc líbí a tak trochu připomínají naši domácí situaci, tak držím palečky...

Kami

Stránky

Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Všechny články blogera

Návrat z(a)tracené rodinky

PAVLÍNY DENÍČEK Život opět nabral nečekaných obrátek a zvratů a tak jsem se po devíti měsících rozhodla zase začít psát. Tentokrát však o trochu jiné rodince a z druhého konce světa... Celý článek »

Pohodový týden

PAVLÍNY DENÍČEK Neuvěřitelné se stalo realitou! Tentokrát se ozývám v rekordním čase. Musím se pochválit. Přináším další článek o naší bláznice skoro-rodince... Celý článek »

Jsem z5!

PAVLÍNY DENÍČEK Pokud Vás někoho zajímalo, zda ještě stále kráčím po povrchu zemském, pak mám pro Vás dobrou zprávu. Ve svěrací kazajce jsem neskončila - tedy zatím! Celý článek »

Jsem z5!

Pokud Vás někoho zajímalo, zda ještě stále kráčím po povrchu zemském, pak mám pro Vás dobrou zprávu. Ve svěrací kazajce jsem neskončila - tedy zatím! Celý článek »

č.1, č.2 a č.3

PAVLÍNY DENÍČEK Minule jsem Vám slíbila, že tentokrát se zvládnu ozvat po týdnu, tak jsem tady poreferovat o tom, co se naší vyvedené rodince událo.  Celý článek »

Bylo nebylo

Ano, nebojte. Ještě pořád jsem naživu :-) Opět jsem se Vám minule nezvládla ohlásit. Tak se Vám to dnes budu snažit vynahradit Celý článek »

Máma - práce všeho druhu!

Kolotoč od rána do večera. Dětičky, uklízení, vaření, procházky, pochůzky, přebalování, chování, hraní si, telefonování, psaní, zkrátka pořád je co dělat. Celý článek »

Čas, nepřítel č.1

PAVLÍNY DENÍČEK Děti jsou pro nás vším. Jsou nám radostí i starostmi, jsou tou nejúčinější motivací na světě, naší pohonnou hmotou. Dokáží nás rozezlit i rozesmát během třiceti sekund. Potřebují obrovský kopec lásky a stejnou měrou ji umí i... Celý článek »

Šestinedělí pod psa

PAVLÍNY DENÍČEK Jedna situace. Jeden mžik. Setina sekundy. Jedno špatné rozhodnutí. A nic už nejde vzít zpátky. Klid v šestinedělí v tahu. Život pokračuje v troskách. Že si to neumíte představit? Buďte rádi, protože to je teď má realita... Celý článek »

Máme mimi!!!

PAVLÍNY DENÍČEK Vítám Vás všechny čtenáře do Nového roku tou nejlepší zprávou ze všech. Po předlouhém očekávání, které jste se mnou sdíleli, jsem se konečně dočkala. Podle naplánování se nám 20. prosince v 10:26 narodil kluk jak buk Dexter. Vážil... Celý článek »

No comment...

PAVLÍNY DENÍČEK Pro všechny případy začínám tyto řádky opět psát s předstihem. Je teprve středa. Nebo je to možná proto, že ať dělám co dělám, musím myslet stále na to samé. "TAK UŽ VYLEZ, CHLAPE!!!" Celý článek »

Už tak asi zůstanu...

PAVLÍNY DENÍČEK Zdravím. Pokud jste již pro tentokrát očekávali radostnou zprávu o narození našeho broučka a všechny peprné podrobnosti, tak vás bohužel musím zklamat. Dexter nás napíná do poslední chvíle. Celý článek »

Dark Passenger

PAVLÍNY DENÍČEK Někteří z Vás se nad dnešním nápisem pozastaví a nebudou ho chápat. Jiní, pravidelní čtenáři, kteří znají námi zvolené jméno pro nastávajícího potomka a stejnojmenný americký seriál, se ušklíbnou. Ale ono to tak v podstatě je.... Celý článek »

Už jen funím...

PAVLÍNY DENÍČEK Je další nedělní večer. Po úspěšném uspání ratolestí zbývá nadatlovat článek pro Babyweb. Úspěšně jsme se přehoupli do posledního měsíce našeho požehnaného stavu. I když popravdě, požehnaně se tedy doopravdy necítím.  Celý článek »

Projekt "kulový blesk"

PAVLÍNY DENÍČEK Další týden plný nabitý událostmi je za námi. Bohužel to nebyly jen samé pozitivní události jak jsme očekávali, nakonec ale sečteno a podtrženo to byl týden dobrý. Celý článek »

Stále samý humbuk

PAVLÍNY DENÍČEK Po týdnu je naše povedená rodinka zpět. Sice snad nastávají ty lepší zítřky, co jsme si slibovali, ale rozhodně zatím nejsou o nic méně hektické. To bychom totiž nebyli my, aby se něco nedělo. Celý článek »

Co tě nezabije, to tě posílí!

PAVLÍNY DENÍČEK Po několikatýdenní odmlce se Vám čtenáři znovu hlásím v plné polní. A jaký že byl náš třicátý čtvrtý týden a několik dalších týdnů před ním? Jednoduše hektické. Posuďte sami. Celý článek »

Jako slepý k houslím

PAVLÍNY DENÍČEK Třicátý týden těhu nepřinesl oproti tomu předchozímu nijak velké změny co se zdravotního stavu naší rodinky týče. Není ovšem úplně jisté, zda v budoucnu nepřinese nepříjemné následky po stránce osobní. Celý článek »

Čtvrtek

PAVLÍNY DENÍČEK Nastal čas nadatlovat další článek. Taťka si vyrazil na pivko, Alexek je přes noc u babi, Maxík už hajá, já mám uklizeno a uvařenou mňamku... Ideálnější chvíle už nenastane. Celý článek »

Padám na pusu

PAVLÍNY DENÍČEK Minule jsem slíbila, že se polepším a o svém dvacátém sedmém týdnu napíši dostatečně včas. Opět se mi to nějak nedaří... Celý článek »

NE a NE a NE!

PAVLÍNY DENÍČEK Tentokrát píši můj pravidelný příspěvek s několikadenním zpožděním. Od minulého článku čas doslova letěl jak o překot. Najednou mám zase popřemýšlet o uplynulém týdnu. Tak tedy jdeme na to... Celý článek »

Přeci jsem MÁMA

PAVLÍNY DENÍČEK Uplynul nám dvacátý pátý týden. Oproti tomu předchozímu byl celkem nudný. Což je na jednu stranu prima, protože si moje dušička trošku oddychla, ale na stranu druhou není moc o co se podělit. Celý článek »

Konec dobrý, všechno dobré

PAVLÍNY DENÍČEK Po týdnu se opět hlásí naše těhotenská domácnost plná dětiček. Týden to byl pro mě celkem vyčerpávající a nedá se říct, že by se toho událo zrovna málo. Už jsem ale asi zažila i lepší. Celý článek »

Týden plný překvapení

PAVLÍNY DENÍČEK Další týden za námi. V pořadí už dvacátý třetí a přinesl s sebou hned několik novinek. Některé jsou překvapivé, jiné už méně. Tak co myslíte? Holka nebo Kluk? Celý článek »

Domov háďátek

PAVLÍNY DENÍČEK Další letní týden máme za sebou. Jen mám někdy pocit, že se na nás to sluníčko směje o něco více než je třeba. Ale ono se nám asi snaží vynahradit tu zimu. Já jen budu doufat, že letos ta zima bude přívětivější. Čeká nás prosincové... Celý článek »

Pavlína, vévodkyně z Kolína

PAVLÍNY DENÍČEK Královský porod je za námi a celá Velká Británie oslavuje příchod nového potenciálního krále. Nenechte se zmást. Neseděla jsem netrpělivě u internetu a nejuchala radostí a nadšením nad narozením princátka. Avšak naskytlo se nám... Celý článek »

Bleskový týden

PAVLÍNY DENÍČEK Ahoj všichni. Týden se s týdnem tentokrát sešel snad rychleji než jindy. Málem bych zapomněla, že už je čas na další článek. A tak tu teď v brzké pondělní ráno sedím s notebookem na klíně, zatímco Maxík se prohání po bytě v... Celý článek »

Náš malý blázinec

PAVLÍNY DENÍČEK Zdravím všechny, co mají opět chuť nahlédnout do naší rodinky Homolkových, jak já říkám. Ještě včera jsem přemýšlela nad tím, o čem vlastně dneska budu psát. Moc se toho totiž od minule nestalo. Tedy až do dnešního rána. Ale... Celý článek »

Stránky

Naposledy navštívené