Změna je život

MAMINKA DENISA Dnešní článek začínám psát netradičně v kadeřnictví. Edíka hlídá babička a já mám dvě hodinky jen pro sebe. Využívám času při čekání, až mi chytne barva, a píšu. Doufám, že si mezitím nerozmyslím proměnu, ke které jsem se rozhodla. ;-) A jak u nás probíhalo uplynulých 14 dní?

Edík roste jako z vody. Při prohlídce v 6 týdnech měřil 56 cm a vážil 4,2 kg, dnes má již skoro 4,5 kg a určitě o další centimetry navíc, protože oblečení mu je stále menší a menší. Oblečení vel. 50 ani moc nevyužil, vešel se do něj asi prvních 14 dní a teď už mi vyrůstá i z 56. Proto jsem taky v minulém týdnu přetřídila obdržené dary (skoro všichni kupovali oblečení) a vyprala všechno o další velikost větší. Tím už mám zase plný koš na žehlení a nějak se mi v těch teplech do toho nechce. No a že bych na to měla nějak moc času, to se taky říct nedá.

S Edíkovým denním spaním je to jako na houpačce. Jeden den je skoro celý vzhůru a další den by pak klidně celý prospal. Pak následují dny více či méně přijatelné, kdy usne na půl hodinky až hodinku mezi jednotlivými krmeními, nebo alespoň spí chvíli ráno a pak až třeba odpoledne v kočárku. A tak se to u nás opakuje stále dokola. Už jsme si na to však zvykli a přizpůsobili se.

Extrémy jsme však zažili tento víkend. V sobotu trhal rekordy ve spaní. V 11 dopoledne se najedl, ve 12 usnul a probudil se až v 16:30 a kdybych na něj bývala nezačala mluvit, spal by asi dál. Zato v neděli nám pak předvedl, jak to vypadá, když se celý den nespí. Resp. spát by asi i býval chtěl, ale nešlo mu zabrat a byl z toho pěkně mrzutý, což nám dával dost hlasitě najevo. A to velmi teplé počasí mu k tomu jistě také nepřidalo. Ráno tedy spal asi půl hodinky, během dopoledne pak už jen čtvrt (pouze než jsme dojeli od nás k našim na oběd). Odpoledne jsme se šli projít s kočárkem. Mysleli jsme, že konečně pěkně usne. Omyl! Spal opět asi půl hodiny a pak nezamhouřil oči až do večera. Naivně jsem doufala, že když se v 6 večer nakrmí, tak po tom celodenním nespaní usne. Další omyl! Vydržel až do 9, kdy se najedl znovu a pak už toho i na něj bylo hodně a konečně usnul. Musela jsem si ho ale nechat v posteli, do postýlky nechtěl ani za nic.

Jinak většinu času trávíme doma. Na procházky chodíme tady u nás po vesnici, i když už mě to asi brzy přestane bavit. Z jednoho konce na druhý a zpět to máme obejité za hodinu a každý den chodíme stejnou trasu, kterou si někdy zpříjemníme zastávkou v cukrárně na zmrzlinu. Jsme pak velmi rádi, když vyrazíme na návštěvu k jedné či druhé babičce a můžeme se taky projít ve městě, popř. v lese, který mi tu dost chybí. Nevím, proč jsme se přestěhovali na vesnici, kde v blízkosti není ani kousek lesa... ;-) Občas si ho nahrazujeme procházkou po cyklostezce kolem řeky, tam je opravdu krásně. Jen úsek, který je obklopen stromy, není příliš dlouhý. Těším se, až nebudou taková vedra a budeme se po ní moci projít i dále, bez toho aniž bychom se uvařili na sluníčku.

Ona naše vesnice není zase tak malá, cest by tu bylo více, ale všude čekají nějaké nástrahy. Jedna vede podél silnice, kde jezdí i dost náklaďáků a i když Edíkovi nevadí hluk, nechci ho vystavovat tomu zápachu. Další pak vede sice klidnou zástavbou, ale kolem autoklempířství, které hlídá velký černý pes. To by sice tolik nevadilo, ale pes je puštěný na volno a když mají otevřeno, je otevřená i brána. A i přesto že nás od něj dělí ještě kopec (my jdeme nahoře a on je dole pod kopcem), tak se za námi vždycky vydá, protože s námi samozřejmě jde i náš čtyřnohý mazlík. Ještě nás nikdy nedostihl, ale posledně i ten kopec zdolal. Naštěstí se však nechal zlákat nějakým pachem u stromu a už dále za námi nešel. Při procházce tudy tak zažívám docela nepříjemné pocity strachu, takže se jí už raději vyhýbám. A další cestě by se dalo přezdívat štěkací. Je to zóna, kde v každé zahradě je nějaký pes, který si může roztrhnout plíce, jakmile mu někdo prochází okolo jeho majetku.

Nemáme to tedy jednoduché. :-) V pátek už jsem to nevydržela, sbalila Edíka a kočárek a vyrazili jsme se venčit do města. Vzali jsme s sebou i moji ségru a já si při dvouhodinové procházce zase po dlouhé době prošla trasu, kterou jsem hrozně ráda chodívala se psem, když jsme ještě bydleli ve městě. Přepadla mě trochu nostalgie a vzpomínala jsem, jak to bylo pěkné. Bydleli jsme v klidné části, nedaleko parku a řeky a všude jsme měli blízko. Když jsme večer vyrazili za zábavou, došli jsme domů pěšky z jakékoliv části města a nebylo to zase tak daleko. Někdy se mi po tom městském životu zasteskne. Teď jsme na vesnici, kde jsme odkázaní buď na auto, nebo na MHD a jak jsem psala, není ani moc kam jít se procházet. Má to ale zase jiné výhody. Máme sice malý domek, ale zato s vlastní zahradou a úžasně pohodové sousedy v okolí k tomu. A je tu božský klid. Nemusím každý večer poslouchat, jak hluchému sousedovi hraje televize na celé sídliště, nebo jak na sebe hulákají přes dva balkony babči naproti.

Jo a ještě zpět na začátek. Proměnu jsem si nerozmyslela, což ostatně ukazuje už úvodní foto. Bylo mi ale líto, když jsem viděla padat na zem mé dlouhé vlasy. Jsou to přesně tři roky, co jsem si je naposledy nechávala ostříhat takto na krátko a od té doby jen rostly. Strašně jsem tenkrát chtěla mít vlasy dlouhé, abych mohla vytvářet různé účesy. Nebavilo mě, že s krátkými vlasy se nedá nic moc vymyslet, že účes je víceméně pořád stejný. No a tak mi narostly. Vytváření účesů mi však vydrželo jen chvíli a poslední dobou mi byly dlouhé vlasy spíš na obtíž. Jejich úprava byla zdlouhavá, v rozpuštěných mi bylo teplo a tak jsem je vždy stáhla vzadu do gumičky, vpředu zadělala sponkou, aby mi nepadaly do očí a měla jsem tím pádem stále stejný účes. Proto jsem si začala pohrávat s myšlenkou, že si je nechám opět zkrátit. Nebýt však ségry, která mi řekla, že mi kratší vlasy sluší víc, asi bych do toho teď ještě nešla. Reakce manžela, když mě uviděl, mě ale přesvědčila, že jsem udělala správné rozhodnutí. ;-) Změna je život!

D. + E.

16. 9. 2016dencas
Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Všechny články blogera

Milionový kluk

MAMINKA DENISA Vzhledem k tomu, že uteklo zase dalších 14 dní, plním svůj slib a píšu další příspěvek. Edík spokojeně spinká na terase v kočárku, já jsem si uvařila vitakávu a pouštím se do toho. Celý článek »

Úspěchy a neúspěchy

MAMINKA DENISA Edík tento týden oslaví tři měsíce a já jsem zjistila, že už je to vlastně měsíc, co jsem psala poslední článek. A to jsem chtěla přispívat každých 14 dní. Je však pravda, že k psaní tohoto se chystám už více jak týden, ale nějak se... Celý článek »

Závěrečné shrnutí

KLUB TĚHULEK! DENISA Tak toto je můj poslední článek za Klub těhulek. Edíkovi už je 6 týdnů, a tak je na čase uvolnit místo další těhulce pisatelce. Neloučím se však. Příběhy naší rodiny a zejména o Edíkově objevování světa budete moci číst i... Celý článek »

Šikovné miminko

KLUB TĚHULEK! DENISA Tento týden Edík oslavil první měsíc svého života. Za tu dobu jsme se už pěkně sžili a tak nějak to už spolu všechno zvládáme. Edík je opravdu moc hodné miminko, i když se občas dokáže už pěkně vztekat a to pak má maminka... Celý článek »

Stále nic nestíhám!

KLUB TĚHULEK! DENISA Myslím si, že mohu říci, že jsme si za ten ještě necelý měsíc sice vytvořili už určitý denní režim, nicméně Edík se rozhodl, že přes den se moc nespí. Podaří se mu usnout vždy tak na půl hodinky mezi jednotlivými krmeními.... Celý článek »

Tak malý a už tak závislý

KLUB TĚHULEK! DENISA Jestli mi v těhotenství dny a týdny ubíhaly rychle, tak teď letí závratnou rychlostí. Mám pocit, že se ráno probudím, sotva mrknu a už je večer a čas jít opět spát. A tak je to stále dokolečka dokola. Celý článek »

První problémy

KLUB TĚHULEK! DENISA Sedím tu na gauči s počítačem na klíně, nohami na stole (konečně) a spícím uzlíkem vedle mě a přemýšlím, kolik času mám na to něco napsat. Za jak dlouho se uzlík asi vzbudí? A kde mám vůbec začít? Celý článek »

Edík je na světě

KLUB TĚHULEK! DENISA Nekonečné čekání konečně skončilo a v sobotu 16. 7. 2016 jsem se stala hrdou maminkou malého Edíka. Porodní míry: 3360 gramů a 50 cm. Celý článek »

Stále jako kindervejce

KLUB TĚHULEK! DENISA Právě prožívám 40. týden těhotenství a náš brouček se stále nechce podívat, jak to na tom světě vypadá. Poslední dny jsou jako na houpačce. Jeden den se cítím tak, že si říkám, že už TO prostě musí každou chvíli přijít a jindy... Celý článek »

Růžové brýle

KLUB TĚHULEK! DENISA Další týden je za námi a jen jsem dosedla k počítači, říkala jsem si, o čem asi budu psát tentokrát. Přece nebudu každý týden popisovat pořád to samé dokola. Psát o sobě, o další těhotenské kontrole, o baráku – to už je trochu... Celý článek »

Jako hrošice

KLUB TĚHULEK! DENISA Týden s týdnem se opět sešel a já si připadám jako stále větší hrošice. A taky k tomu mám důvod. Celý článek »

Práce, práce, práce

KLUB TĚHULEK! DENISA Ještě před týdnem jsem si myslela, jak dnešní článek budu začínat slovy: „Tentokrát Vás zdravím z Ostravy...“ Jenže z tohoto mého pracovního výletu nakonec opravdu sešlo, takže Vás zdravím opět jen z tepla svého domova. :-) Celý článek »

Čas letí jako splašený

KLUB TĚHULEK! DENISA Už mi skončilo „domácí vězení“! Hurááá! 5 měsíců uteklo jako voda a já jsem konečně zase svobodným člověkem, který není omezen pobytem venku jen po dobu max. 6 hodin denně. V pondělí jsem tedy oficiálně nastoupila na MD, což... Celý článek »

Strasti na cílové rovince

KLUB TĚHULEK! DENISA Už věřím tomu, že každé těhotenství je jiné! Celých uplynulých 8 měsíců probíhalo víceméně stejně jako v tom předchozím (kolikrát jsem taky psala, že mě v podstatě nic nepřekvapuje...), ale jak se pomalu blížíme do cílové... Celý článek »

Konec a začátek

KLUB TĚHULEK! DENISA Stále něco končí a něco nového začíná. Mně například tento týden skončil předporodní kurz a začíná mi 8 týdnů plných přípravy na přirozený porod. Celý článek »

Žádný pokrok

KLUB TĚHULEK! DENISA Za uplynulý týden u nás vskutku žádný pokrok nenastal. Náš malý drobeček je otočený pořád stejně, stále s hlavou nahoru. I když jsem nebyla na žádném vyšetření a nemám to tím pádem podložené, cítím, že to tak je. Celý článek »

Poslední screening

KLUB TĚHULEK! DENISA Ano, tak už ho máme konečně za sebou, poslední ultrazvukový screening našeho malého drobečka. A všechno se zdá být v pořádku. Jupííí! Celý článek »

Trocha nostalgie

KLUB TĚHULEK! DENISA Zase se týden s týdnem sešel a já opět nevím, jak vůbec utekl. Po pár klidných týdnech už jsem zase v jednom kole. Pořád mám co dělat nebo někde lítám. :-) Celý článek »

Já, já, já, jenom já!

KLUB TĚHULEK! DENISA Ne, že bych byla takový sobec, ale přemýšlím, o čem mám stále psát, aby to bylo čtenářsky atraktivní. Podle obdržených „liků“ za minulý článek nikoho asi moc nezajímá, co dělám a jak mi je, a mě opravdu nenapadá nic jiného, o... Celý článek »

15. blog

KLUB TĚHULEK! DENISA Jj, už 15 týdnů se tu snažím psát něco smysluplného o sobě a svém těhotenství. Můžu jen doufat, že se mi to daří. Po napsání minulého článku jsem zjistila, že jsem ho celý věnovala jen porodu, resp. výběru porodnice a úplně... Celý článek »

Všudypřítomné téma? Porod!

KLUB TĚHULEK! DENISA Jak dny ubíhají, stále více se jím zaobírám. Ačkoli se to možná nezdá, zbývají nám „už jen“ 3 kalendářní měsíce a pár dní k tomu a náš velký den D pravděpodobně nastane. Je neuvěřitelné, jak to uteklo a jak to určitě ještě uteče. Celý článek »

Jak jsem přežila Velikonoce

KLUB TĚHULEK! DENISA Velikonoční svátky se u nás totiž nesly ve znamení několika návštěv a já zjistila, že jsem si opravdu odvykla shonu všedních dnů, a tudíž pro mě „rozlítané“ sváteční dny byly poněkud zatěžkávající. Navíc mě čekalo i jedno malé... Celý článek »

Srovnávání

KLUB TĚHULEK! DENISA Je zajímavé, jak je těžké hledat stále nová témata pro psaní blogu. Už jednou jsem zmiňovala, že u druhého těhotenství je absence víceméně všech překvapení, která zažíváme napoprvé. Je to sice krásné období, které si já teď... Celý článek »

Samé radosti

KLUB TĚHULEK! DENISA Dneska je venku opravdu krásně, už se těším, až dopíšu blog, uvařím si rychlý oběd a půjdu se provětrat s pejskem na procházku a pak taky na zahrádku, kde jsem si naplánovala pár drobných prací. Celý článek »

Zasloužené lenošení

KLUB TĚHULEK! DENISA I dnešní jubilejní 10. příspěvek píšu z postele. Ale ne proto, že bych byla nemocná, ale proto, že se mi z ní zatím nechtělo vylézt. Zkrátka jsem pěkně zlenivěla. :-) Ale říkám si, že si musím té pohody a lenošení užívat, než... Celý článek »

Samé radosti

KLUB TĚHULEK! DENISA I když hned první věc, kterou zmíním, moc radostná není. Můj dnešní příspěvek totiž píšu z postele. Asi už i na mě došla řada v této poněkud zvláštní zimě a usadil se u mě nějaký bacil. Celý článek »

Polovina pryč

KLUB TĚHULEK! DENISA Tak už je za mnou polovina těhotenství! 5 měsíců! Zní to skoro šíleně, vždyť jsem nedávno tuhle novinu oznamovala rodičům a známým a najednou už máme půlku za sebou. Celý článek »

Poklidných 7 dní

KLUB TĚHULEK! DENISA Dalších 7 dní je za námi a musím říct, že uběhly celkem v poklidu. Sice jsem byla každý den zaměstnaná nějakou činností, ale příjemnou. Celý článek »

Stránky

Naposledy navštívené