Bára v 12. tt: Protiklady se přece přitahují aneb Těhotenské filozofování

TĚHULKA LIVE! BÁRA Druhé těhotenství je krásné. Je něžné, rychlé a pro mě o dost hlubší. Když jsem zjistila, že jsem podruhé těhotná, sedla jsem si do křesla a v tichosti jsem si sama se s sebou a s malým pokladem vychutnávala pocit něhy, lásky a obrovského proudění tepla a naplnění. Cítila jsem, že i naše malá fazolka prožívá veliké štěstí, že si mohla najít právě nás.

Již minule jsem psala, že jsme věděli, že druhé miminko určitě chceme, ovšem po porodu Laurinky, jsem si nebyla jistá tím, jaký věkový rozdíl by měl být ten nejlepší. Před jejím narozením jsme se bavili o tom, že budeme chtít dvě děti po sobě v rozmezí cca dvou let, pak se ale narodila a mé myšlení se poněkud změnilo. Stále jsem chtěla další miminko, ale už jsem si nebyla jistá tím, že chci mít dvě děti věkově blízko sebe.

Ta obrovská láska, která mě pohltila při jejím zrození, se přeci nedá rozpůlit. Představa, že ji mám někde nechat nebo jí říct počkej chvilku, musím se teď věnovat sourozenci, byla naprosto nepřijatelná. Ne, nezvládnu druhé miminko. Ne teď. Bylo ale bláhové si myslet, že ihned po porodu ve mně propukne láska v někoho, kdo ještě neexistuje. Nicméně jsem sama v sobě tuto otázku druhého miminka stále řešila. Navenek jsem věděla, že chci, ale uvnitř to bylo zamknuté. Pak jsem se bavila s jednou maminkou a svěřila jí svoje pocity a říkala jsem, že si nedovedu představit, že bych měla svou obrovskou lásku rozpůlit a dát ji někomu dalšímu. A ona mi povídala, že tato láska se nedělí, ta se násobí. A od té chvíle jsem se otevřela druhému miminku úplně jinak. Rozdělit obrovskou lásku? To nejde. Každý by měl málo. Ale znásobit obrovskou lásku? To ano. S obrovskou pokorou a štěstím.

Dnes už tedy neřeším, jak moc zvládnu milovat, ale spíše praktické věci jako kojení a spinkání. Laurinka je mazlík. Od miminka je nošená, prvně jsem nosila v šátku, nyní spíše v nosítku. Uspávala jsem ji jedině v náručí. Vždycky jsem chtěla, aby mě cítila, aby věděla, že jsem tu s ní a budu. S manželem máme stejné myšlenky, a tak mě ve všem plně podporoval. Teď mi tedy vyvstávají otázky, jak budu uspávat Laurinku a Gustíka najednou? A jak s kojením? Laurinka je sice ve věku, kdy už není na mlíčku zcela závislá, ale má ho ráda. Kdyby mohla, na prsu zůstane celý den a celou noc. 🙂

Na popud lékařů, kteří mi ve většině doporučovali odstavení, jsem začala kojení omezovat s tím, že přestanu tedy úplně. Nejde prý ani tak o zdraví miminka, ale o mé. Je pravda, že první dva měsíce byly velmi náročné. Laurinka pila skoro celou noc. Já se příliš nevyspala a přes den jsem snědla jeden rohlík a téměř nepila, jak mi bylo špatně. Tudíž jsem se pomalu rozhodla, že odstavím. Ale Laurinka je úžasná. Od samého začátku jí povídáme o miminku v bříšku. Ví o něm. Velmi často ho chodí hladit a pusinkovat, a to i jen tak sama od sebe. Podle mě ho cítí. Ví, že se s maminkou děje něco jiného a i ona se všemu přizpůsobuje. Najednou jsme zvládly noc bez kojení. Dvě noci byly náročnější, poplakávala, ale stačilo ji jen pevně obejmout a usnula. Dnes kojím jen přes den, což mi nevadí a nijak nevysiluje. Lola se přijde spíše pomazlit a nikdy nezapomene na bříško. Pokaždé mi vyhrne triko a hladí, pak pusinkuje a tu a tam mi přijde, že si s Gustíkem i povídá. Je vtipné pozorovat dětskou dokonalost. A proto si myslím, že i mé obavy z uspávání, spaní na posteli, kojení se samy vyřeší.

Ale dost bylo dnešního filozofování. 🙂 Pojďme se podívat do čekárny, kde jsme netrpělivě vyčkávali až uvidíme Gustíka na ultrazvuku. Čekali jsme delší dobu, před námi bylo hodně maminek, ale nevadilo nám to. Byl se mnou Luky a Laurinka. Když jsme přišli do čekárny, tak se Laura zastavila uprostřed, stála a koukala do země. Styděla se. 🙂 Pohled na ni byl opravdu vtipný, byla nabalená do zimní bundy a čepice a nehnula se z místa. Po chvíli přeci jen došla za námi na sedačku. A netrvalo dlouho a bavila celou čekárnu. Nejdříve rozdávala letáčky všem maminkám a pak si k jedné mamince donesla i časopis a ta si s ní musela číst. No, není nad to mít společensky stydlivé dítě. 🙂 Myslím si, že Gustík všechno tajně odposlouchává a připravuje si strategii, jak sestřičku v jejích lumpárnách bude podporovat a vymýšlet nové ještě peprnější.

Čtěte také:

Konečně. Ultrazvuk. Ještě jsem si tedy chvilku poseděla u sestřičky, brala mi krev, vypisovala administrativní věci. Jednalo se o první genetiku, tak toho bylo více. A pak už hurá k panu primáři. Hned na úvod přišla skvělá zpráva, tatínek a Laurinka můžou jít se mnou. Jen co jsem vyskočila na sedačku a dostala dávku gelu na bříško, hlásím panu doktorovi, že kdyby náhodou zahlédl „pindíka“, tak ať nám hned řekne. 🙂 Začal se smát a říkal, že je na to ještě brzy, nicméně za chvilku tam tak kroužil a přibližoval a povídá, že se na to tedy zaměřil. A možná tam nějaký náznak pindíka vidí, ale že jsou to zatím pouze spekulace a nic potvrdit nemůže. 🙂 Každopádně co nám potvrdil, bylo, že miminko je v pořádku, vše vyšlo tak, jak má. Gustík s sebou na ultrazvuku házel o sto šest, měl totiž radost, že nás zase po takové době vidí. A jak už to tak bývá, Laurinku zajímalo všechno kolem, jenom ne sourozenec. 🙂

Zatím počítám daleko více protikladů než shodných věcí s prvním těhotenstvím. Nevolnosti nejsou zdaleka tak velké jako u prvního. Necítím pobolívání bříška, nejsem tolik unavená. Laurinka podle ultrazvuku vycházela o týden mladší, Gustík podle ultrazvuku vychází o týden starší. Daleko méně nad vším přemýšlím, jsem si v plno věcech jistější, více věcí beru s rezervou a úsměvem. U Laurinky jsem měla obrovskou potřebu po každé kontrole všem vykřičet, jak vypadala, kolik měřila a vážila a teď? Užívám si ty pocity, informace a radosti jen s manželem a naší princeznou. Nějak nemám potřebu ve velkém hlásit, jak moc jsem šťastná. Opět se tedy vracím do svého dnešního filozofování a ptám se sama sebe, zda je to správně? Zda to není divné? Bude Gustík stejně úžasné dítě, jako je Laura, i když je zatím všechno opačně? Znám odpověď. Bude. Bude stejně nádherné, úžasné a štěstím naplněné miminko. Protože protiklady se odjakživa přitahují a Laurinka ho tolik miluje od samého začátku. Neustále nám to dává najevo a to malé stvořeníčko to cítí. A aby se mohly tak moc milovat a přitahovat a okoukávat od sebe věci už z bříška, tak mé těhotenství musí být odlišné. 🙂

V týdnu mě čeká další kontrola, tak se velmi těším, co na sebe Gustík prozradí tentokrát. A já slibuji, že začnu být více praktickou ženou a nebudu se tolik pouštět do hlubokých myšlenek, abych nevypadala jako matka na mateřské dovolené, kterou pohltila vášeň pro filozofování.

Těším se na další čtecí shledání s novým dobrodružstvím

Bára


Bára právě prožívá 12. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?

b633476598316866011.jpg

31.1.2017 1:31

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist