Batole LIVE! (14): Sloni, krásné R a Mallorca

Evička už je zdravá, může tedy v klidu trajdat po ZOO, Helenka se naučila říkat R a Patrik vyrazil s mámou a tátou na Mallorcu.

Ahoj všem!

Hlásím, že Evička je zdravá jako rybička. Tento týden byl pro nás nabitý událostmi. Máme za sebou zahradní párty u bratrance, návštěvu nového zábavního centra s obrovským dětským hřištěm a také návštěvu zoologické zahrady.

Z kraje týdne jsme byli pozváni na zahradní párty k našemu bratranci Davidovi. Akce to byla moc vydařená. Evička se s ostatními dětmi vyřádila na trampolíně a v bazénu. My rodiče jsme si zase pochutnali na grilovaných dobrotách a probrali všechny novinky.

Následující den jsme navštívili nové zábavní centrum, kde je pro prcky obrovské dětské hřiště a pro větší děti a dospělé minigolf. Evička se bavila moc dobře, užila si všechny malé i velké skluzavky a moře balónků. Taky mě vůbec nepřekvapilo, že v jednu chvíli vyměnila zábavu na hřišti za inspekci všech odložených botiček. A že jich tam bylo! Musela jsem jí důrazně vysvětlit, že boty jsou ostatních dětí a poněkud naštvanou ji nasměrovat zpátky na hřiště. Dětí bylo na hřišti opravdu hodně, a proto mě velmi udivilo, jak některé matky nechávají své děti bez dozoru. Asi čtyřletý chlapeček tam například hrubě napadl stejně starou holčičku. Cizí rodiče ho museli usměrnit, protože jeho matka seděla asi 15m od hřiště a v klidu si popíjela kávičku a probírala asi něco moc důležitého se svou kamarádkou. No nerozčílilo by vás to?

Dále jsme měli na programu návštěvu zoologické zahrady. Ze všech zvířátek se Evíkovi nejvíce líbili sloni, lamy a velké akvárium s rybičkami, ale jak jsme se blížili k žirafám, tak Evička bohužel usnula. Brzy si návštěvu ZOO pro velký úspěch zopakujeme a prohlídku vezmeme opačným směrem, aby si Evík prohlédnul to, co při této návštěvě prospal.

Silvie


Ahoj kamarádi!

Největší akcí mého batolecího týdne byl pro mě výlet do Poděbrad. Toto lázeňské město je naším častým cílem. Je tu muzeum, které založil náš předek PhMR. Jan Hellich, a dům, kam jezdila na prázdniny babička Zůza. Má na Poděbrady mnoho vzpomínek, ráda se tam vrací a kouzla města ukazuje i mně.

Prošly jsme se po krásné kolonádě, kde mě bavilo běhat okolo vodotrysků a vodních instalací. Obdivovala jsem květinovou výzdobu parku, honila psy a děti a nakonec jsem se chtěla v hlavním vodotrysku i vykoupat, ale to mi už neprošlo.

Pak jsme zašly na obídek do kavárny, kde jsme objevily úžasný nápis z 1. republiky: „Děti nepatří do kavárny, jsou-li však již v kavárně, musí se slušně chovat. Nechovají-li se slušně, nemohou za to děti, nýbrž jejich rodiče, kteří je řádně nevychovali. Nevychovaní rodiče nepatří do kavárny.“ Hned naproti kavárně stojí krásný dům, na kterém je motto: “Komu se nelíbí za moje na mém, ať sobě vystaví lépěji na svém“. Oba dva citáty se nám moc líbí.

Po návratu domů máma s babičkou doufaly v klidné odpoledne, ale pouze do té doby, než na náměstí začal koncert a hudba byla slyšet i u nás doma. Babička ví, že ráda tančím, proto jsme znovu vyrazily ven a šly se podívat, co se děje. Na náměstí byl koncert mládežnického souboru heligonek z ciziny. Ihned jsem šla do první řady diváků, začala tančit a strhla na sebe veškerou pozornost. Přihlížející turisté chodili za mámou a ptali se, zda si mě můžou vyfotit či natočit. Kdyby máma vybírala, mohla jsem mít na nové botičky.

Zbytek týdne se nesl v duchu klasiky – trhy, kafíčka a páteční odjezd na chatu. Tam jsem chodila za Petím na jez, užívala si sluníčka a na mámu začala volat „Bary“, k babiččinu potěšení i s krásným R. Ale i kdyby mi nešlo, nic se neděje. Mezi mnoha tituly naší Zůzy je i ten z logopedie, proto se o svou výslovnost bát nemusím.


Ahoj všichni,

Tak jsme opustili zdejší zimu a letěli za teplem na Mallorcu. Nabídka last minute zájezdů byla velmi omezená, ale nakonec se podařilo. V sezóně jsme letěli poprvé a nebylo to nic moc. Zpožděná letadla, narvané pláže a hotely a služby odpovídající tomu, že o klienty není nouze. Dvakrát jsme měnili pokoj.

Cestu letadlem Páťa zvládnul na jedničku. Dokonce měl i své místo, tak musel být u mě jen při startu a přistání. Po dobu letu koketoval s lidmi okolo, poskakoval po sedačce a bylo mu fajn. Už jenom prostředí letiště byl pro malého kluka ráj! Všude samé „éuo“ (éro), jezdící pásy, vozítka. Zato cesta zpátky byla horší. Plánovaný odlet ve 22:30 se posunul na 0:30 a letěla spousta rodin s dětmi. Už jen čtyřhodinové čekání na letišti dalo zabrat! Na letišti samozřejmě děti neusnuly a všechny vytuhly až v letadle, včetně Patrika. Po dobu letu byl tedy klid, zato přistání ve 3 ráno a hromadné buzení dětí bylo kruté pro ně i rodiče. Spustily všechny najednou, nebo si aspoň předávaly štafetu. Patrik to skoro ustál, spustil až při dlouhém čekání na zavazadla.

U moře byl Páťa o poznání lepší parťák než minule. Voda byla jako kafíčko, takže v ní rád dělal „myje, myje“, plácal se v písku, nechával se od táty zahrabávat až po krk a byl šťastný. Zlobil jenom první dny, než si „osahal“ terén. V hotelu chodil opatrně kolem bazénu a neměl tendence do něj padat, což je moje noční můra. Dokonce i pěkně zvládl cestu půjčeným autem po ostrově. Jenom s jídlem zase zlobil. Ani teď, ani na minulé dovolené, kromě ovoce a mléka ráno a večer prakticky nic nejedl. Ale vydatně pil, tak jsme to neřešili, evidentně nestrádal.

Hezký zbytek léta!

Eva


 

Naše rodinky jezdí s krásnými kočárky Quinny. S tím, jak s nimi zvládají každodenní radosti i starosti, se vám budou svěřovat každou středu na našem webu!

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené