Batole LIVE! (24): Zdrhám, zdrháš, zdrháme

Z našich batolat se stávají tvorové společenští. Zatímco Evička a Páťa si našli novou zábavu v tom, že se vydávají do světa nejlépe zcela jiným směrem, než se po nich žádá, Helenka lehce šokovala svoji prababičku tím, že ji s mámou vzaly do jejich oblíbené kavárny, kde to malá tanečnice parádně roztočila.

Zdravím všechny čtenáře Babywebu,

tento týden máme zlobivý. Eviččiným hitem nyní je neustále při chůzi měnit směr a zdrhat. Když je v blízkosti silnice, tak ať se mi chce nebo nechce, musím za Evičkou běžet. Ona by totiž úplně klidně vběhla pod auto. A tím jí, dělám největší radost: když vidí mamku běžet, je to pro ni sranda k popukání. Moje důrazné domlouvání jde úplně mimo ni, jako by mne vůbec neslyšela.

Když jsme v pěší zóně, tak jejímu zdrhání nechávám volnější průběh. Posledně pěkně dlouho běhala za holuby na místním náměstíčku zvaném „kuří rynek“. Evě vůbec nevadí, když já jsem o velký kus dál, ale vadí jí, když ji osloví cizí lidé. Zejména spoluobčané v důchodovém věku se jí často ptají „Holčičko, kde máš maminku? Ty jsi tady úplně sama?“. A to je chvíle, kdy Evičce začínám chybět. Rychle za mnou přiběhne a chce zachránit.

Ve středu jsem si zahrála na kadeřnici a Evičce přistřihla vlásky. Vlasy jí už lezly do očí, a protože nechce nosit sponky, musela jsem vlásky zkrátit. Manžel Evíka pevně držel, ať sebou tak nemrská, a já co nejrychleji stříhala. Vzala jsem to zase radši víc, aspoň tak další stříhání přijde na řadu nejdříve za 2–3 měsíce.

Téma videa tohoto týdne je „Rozloučení s Quinny Zapp Xtra“. Použili jsme videa, která jsme natočili v průběhu posledních pěti měsíců a dnes (v neděli) dopoledne jsme natočili poslední záběry. Chtěla jsem, aby vám Evička do objektivu zamávala a hezky se na vás usmála. Byla to marná snaha, Eva má svou hlavu a nechtěla spolupracovat. Ale malilinkatý úsměv tam zahlédnete. :-)

Silvie


Ahoj batolata!

Tenhle týden vám píšu s pomocí babičky, jelikož moje matka už o mně nic neví. Celý týden pracuje a někde lítá. Já toho mám taky moc. Buď jsem doma, nebo s babičkou v práci, chodím nakupovat, vařím, uklízím, platím účty… Nestíhám.

Hezky jsem se rozmluvila, všechno komentuji a pěkně po španělsku doprovázím živou gestikulací. Neopustila mě posedlost tanečky a k obsesi Dádou se přidala Míša. Všem už z toho hrabe, ale já bez svých písniček prostě nemůžu být. Žádám si je i ze spaní.

Ve čtvrtek mě poprvé hlídala prababi Jarmi. Matka s babičkou odcházely poněkud nervózní a vydaly jasný zákaz opouštění bytu. Když dokážu utéct mámě, jak by mě honila Jarmila, která zanedlouho oslaví 70. narozeniny. Je to čilá holka, ale člověk nikdy ne ví, co za blbost mě napadne.

Když máma přijela, přivítalo ji ticho a klid. Hrála jsem si s babičkou s panenkami a přežily jsme to obě bez úhony. Za odměnu nás matka vzala do „mojí“ kavárny. Jarmila mohla vidět naživo, jak trávím svůj volný čas, a poznat moje kamarády. Např. taxikáře, majitele diskotéky, trenéra tenisu, zmrzlináře, majitelku kavárny a jiné veselé lidi. Já si s radostí zatancovala, došla si pro lízátko a byla jsem ve svém živlu. Jarmila byla kapánek zděšena. Ale příští čtvrtek dorazí zase.

Špatné počasí mě neodradilo od vycházek na hřiště. Výhodou je, že ho mám celé sama pro sebe. Moc lidí se ve 3 stupních nad nulou a mlze houpat nechodí.

Moc se těším na příští týden, v pátek má děda i Zůza volno a navíc přijede teta Ani! Hurá!

Vaše Helenka


Ahoj,

tento týden jsem si „užívala“ spousty práce, jednu zahraniční pracovní cestu a Páťu si užila až o víkendu. Jak už to bývá, vystrčím paty a něco se stane. Při pracovní večeři v zahraničí mi volal manžel, že má Páťa krev ve stolici.

Dohodli jsme se, že nejdřív zavoláme našemu doktorovi, než abychom hned stresovali s nemocnicí. Doktor radil počkat, prý je to občas normální následek několikadenního průjmu, který Páťu v předchozích dnech trápil. Naštěstí už pak bylo vše v pořádku.

Jelikož škrábeme, štukujeme, malujeme a zařizujeme dětský pokoj, často s Páťou mizím pryč, aby doma tátovi nepomáhal. Jeho pomoc spočívá třeba v tom, že vezme špachtli a poškrábe nový štuk nebo se vymáchá v kýblu. Tak se aspoň Páťa parádně vycákal po dlouhé době v bazénu a navštívili jsme veletrh hraček.

Jinak i na Páťu přišla řada: dostal na zadek. Neustále totiž utíká a nechá se honit. Venku na hřišti je to legrace, v přeplněném hypermarketu už tolik ne. Jednou se ztratil opravdu tak šikovně, že jsme ho několik dlouhých minut hledali mezi regály. Nakonec se našel u hostesek, které nafukovaly balónky. To se obešlo jenom s „domluvou“. Ale tuhle zase v jiném hypermarketu lítal jak smyslů zbavený a „nakupoval“ – všechno osahával.

No, přežili jsme, hurá k pokladně. Tam jsme si vystáli frontu, a když pokladní markovala, Páťa se najednou vyškubnul a zdrhnul zpátky do prodejny. Musela jsem nechat rozmarkovaný nákup, proklestit si cestu mezi davem za mnou u pokladny a jít ho odchytit. Tentokrát už dostal na zadek a ještě jsem ho nesmlouvavě odtáhla zpátky – ani nemusím říkat, jak byli lidé a pokladní „šťastní“, že takhle zdržujeme. Jelikož hned začal brečet, tak si snad uvědomil, že něco provedl. Den na to mi zase utekl venku směrem do silnice, tak už asi zapomněl. Je to prostě divočák.

Tento týden se loučíme s kočárkem Zappíkem. Užili jsme si ho jenom příležitostně. V roce a půl, kdy jsme se do projektu zapojili, náš Páťa totiž vyhodnotil, že kočárky jsou pro mimina, a chtěl chodit takřka výhradně sám nebo jezdit na motorce. Využívali jsme ho mnohem více, když byl Páťa miminko. A to hlavně konstrukci, na kterou jsem nacvakla autosedačku, a nemusela tak Páťu budit, když v autě zaspal. Video zde.

Mějte se krásně,

Eva


Naše rodinky jezdí s krásnými kočárky Quinny. S tím, jak s nimi zvládají každodenní radosti i starosti, se vám svěřují na našem webu!

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené