Bude můj partner i dobrým otcem?

Každý máme nějakou představu o tom, co pro nás znamená - dobrý otec. Jaké by měl mít vlastnosti, osobnostní kvality, postoje, i to, jak by měl vypadat. Obraz rodičovských postojů, ať se nám to líbí nebo nelíbí, vložili do našeho podvědomí matka s otcem (vlastním či nevlastním). Předlohu otce proto hledejme vždy ve vlastním dětství. Už tehdy se v nás začíná tento obraz utvářet a vyvíjí se, i když se sami staneme rodiči.

Jsem jako táta

Budu jako táta! Takhle to dělá táta,“ typické věty prvňáčka či druháčka, které svědčí o jediném - dítě se identifikuje s rodičovským vzorem. Snaha být jako ON, už to nemusí být jen vlastní otec, pokračuje i ve středním a starším školním věku. Tato identifikace s mužským vzorem je pro zdravý vývoj osobnosti velmi důležitá.

Pohled zpět

Nikoho asi nepřekvapí zjištění, že děti, vyrůstající v citově vřelém prostředí, dokážou v dospělosti lásku dávat i přijímat. Naopak děti citově deprivované (tj. vyrůstající bez rodičovského přijetí, lásky, jejichž citové potřeby nebyly uspokojovány) zpravidla neumějí lásku přijmout ani poskytnout a jako rodiče pak vytvářejí citově chudé zázemí. Podíváme-li se pozorně, jak vztahově funguje partnerova rodina, v níž vyrůstal, najdeme jednu z možných odpovědí nejen na to, jakým bude otcem, ale i jak se bude pravděpodobně chovat k vám, jako k životní partnerce. V rodině, kde vládne tvrdě patriarchální ruka otce, navíc v despotické rukavici, sotva zbude místo pro kompromisy. Syn z takové rodiny bude sotva partnerku romanticky obsypávat lístky růží a nabízet rovnocenné postavení, uznání, kompromis. A pokud si navíc otec liboval v manipulacích, pak raději nasaďte sedmimílové boty a prchejte!

Je už zralý?

Základním předpokladem „dobrého rodiče“ je jeho zralost. Někteří lidé vstupují do manželství a rodičovské role nezralí a nevyspělí. Jak se to pozná?  Takový člověk nadále tvrdošíjně lpí na svém předchozím, předrodičovském způsobu života. Nedovede se vzdát žádné ze svých původních zálib a dítě je pro něj nepohodlnou komplikací. Takový rodič ještě nedozrál k tomu,aby přijal odpovědnost za někoho druhého. Pokud partner musí jít po práci za svým koníčkem ( třeba na španělštinu ) přestože ví, že jeho partnerka je nemocná a sama s tříměsíčním miminkem doma,( a ona ho navíc ráno po probdělé noci prosí, zda byneoželel jednu lekci) a pak se cestou staví ještě na „solárku“, jde o ukázkovou nezralost s notnou dávkou sobectví. 

Umění být spolu

Příchod nového človíčka na svět znamená vždy pro „jeho lidi“ velkou změnu a je naprosto přirozené, že se mu vše přizpůsobuje. Pro mnohé nastávající tatínky je tato změna provázena obavami, jak v nové roli obstojí, jak si poradí s odpovědností. Těhotenství a společné radostné čekání na miminko poskytuje i dostatek času připravit se na novou roli. V této době je velice důležitá komunikace. Pokud jste schopni s partnerem vzájemně sdílet své pocity, váš partner se zajímá o to, jak je vám i miminku,když se umíte společně radovat z jeho vývojových pokroků a ultrazvukových obrázků, pak můžete usínat s uspokojivým pocitem, že základy dobrého otce jsou položeny na správném místě.

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené