Chcete, aby vás dítě poslouchalo?
Řada rodičů si klade otázku, jak své děti dobře vychovávat, nebýt přehnaně pedantskými, ale přesto si u dítěte zachovat přirozenou autoritu. Psychologové říkají, že rodiče mohou být pro dítě autoritou, aniž by se museli uchylovat k tvrdým trestům.
Zdroj: archiv redakce
Dobrým mravním vodítkem vašeho dítěte se může stát právě seznam požadavků, za kterými si bez skrupulí stojíte. Písemná varianta je prý vhodná kvůli své jednoznačnosti a dítě se také nemůže vymlouvat na to, že o zákazu nevědělo.
K seznamu zákazů připojte i soupis věcí, které naopak povolené jsou. Takovýto seznam umožní zákazy lépe přijmout. Každé položce na seznamu nedovolených věcí by měla odpovídat jedna shovívavá položka.
Zakrňte do něj vše, co dítě smí: například jít později spát, když následující den nemusí jít dítě do školy apod. Dbejte na to, aby počet zákazů byl v rovnováze s počtem dovolených věcí.
Jaké jsou další zásady?
Mluvit jistým, pevným hlasem – to je pravidlo, kterého by se měli všichni rodiče držet.
Křik nebo zvýšený hlas svědčí o mezní situaci, kdy si rodič neví rady. Upřený pohled do očí má také magickou funkci. „Nemlaskej při jídle!“, „Neutíkej, nebo upadneš!“ Tyto pokyny nejsou pro dítě moc zavazující. Je lepší své požadavky vyjadřovat kladnými formulacemi: „Jez a zavři pusu,“ „Jdi opatrně, klouže to.“
Dáváte tak jednoznačně najevo, co od dítěte očekáváte. Tím, že přímo nekritizujete jeho chování, spíš dosáhnete toho, že dítě ve vás bude vidět spojence, nikoliv kritika.
Trest by měl přijít na řadu teprve tehdy, kdy dítě opakovaně neuposlechne vaší výzvu. Musí být ale vždy přiměřený prohřešku. Dbejte také na to, abyste nevyhrožovali trestem, kterého nejste schopni dostát. Dítě by pak pro příště vědělo, že zůstane jen u řečí a skutek utek.
